Purpurový vrch

Guillermo jak ho mám rád. Nevím, co všichni čekali, a je mi to vlastně úplně jedno. Crimsom Peak představuje hlavně audiovizuálně nabušenou a s klidem řeknu, že v tomto směru takřka dokonalou podívanou, které se sice (a to je samozřejmě škoda) nedaří na plný plyn vystrašit, ale jako gotika léta páně 2015 je perfektní. Navíc pro mě dostatečnou náhradu představuje přítomnost krvavých scén, jež v daném subžánru pravidlem nebývá. Hlavní herecké trio je vybráno pečlivě, přičemž hlavně Wasikowska začíná čím dál víc stát za pozornost. A ještě jedno komparační a kamenovační odkázání si dovolním - del Toro poráží Watkinse minimálně o délku řeznickýho obušku, neřku-li od délku lopaty. Doporučuju na 90%. (17.12.2015)

„Také mám nepříjemné zkušenosti s duchy! Když mi jednoho sychravého podzimního večera na panství Faggots Manor připravil skotský majordomus Anghnus ledvinkový puding s fazolkami dle receptu vévodkyně z Fartchesteru, usral jsem si tak, že z toho vyhaslo v krbu a v celém východním křídle se rozhýbaly závěsy.“ SHELLEY, Percy Bysshe. Óda větru západnímu – předmluva. Nikdy nepublikováno. *** S vědomím toho, jak temné erkové poetiky a mrazivé gotické imaginace byl pan Býkovský schopen ještě před sedmi lety, musí člověk potlačovat zvracení, pocit pohrdání a smutek nad dalším komercí Holého údu zkurveným talentem, který se po mangoidních homotransformerech začal utápět v prostoduchých duchařinách. A tak ve výtvarně perverzním, úchylně vybarvičkovaném viktoriánském sídle, kde se musí čurákovat se svícny, protože elektřinu natáhli jen do sklepa, a kde k tomu výtahu chyběly už jen jezdící schody a travelátor, po nichž by se všichni ti až žertovní bubudigianimáci mohli po nocích prohánět a strašit zvláštní školou povinné dementy, někomu dírou ve střeše scénáristicky kape na karbit. Nad ubohou, nudnou a vyčpělou zápletkou by možná tak před sto lety Dafné dy Muryjé samým napětím uhladila mastifa Šarlotky Bronteové, avšak soudobý divák akorát otráveně dosmaží Sájlenthil, představí si Mery Šely ve spodním prádle, načež mu z toho všeho povisne Ušer a jde znuděně spát. Svůj táhlý prd navíc náš mexický otyloň ještě vytunil dvěma nejhnusnějšími neherečkami současné bizáromatografie. Slečna Vašíkovská sice svým obvyklým unifikovaně zpruzeným výrazem „Mámoparnakundě“ do toho obludária alespoň trochu zapadne, ale Džesyka je jako vždy odpudivě tragická a brutálně nedává ani tu šílenou krávu, i když tady stačilo jen neuroticky přežvykovat jetel a sem tam kompulzivně zabučet. (11.12.2015)

Vůbec se nedivím, že se Purpurový vrch tolik líbí zrovna Stephenu Kingovi. Stojí totiž na myšlence, kterou on tak často a rád propaguje (a kterou naposledy využil i podobně skvělý film Dream House), totiž že nadpřirozené bytosti jsou mnohdy až to poslední, čeho bychom se měli bát. Mnohem horší bývají prostě živí lidé z masa a kostí. Guillermo del Toro tohle romantické hororové drama natočil s velkým přehledem. Po vizuální stránce jde o něco krásného (obzvlášť ty pestré barvy jsou zrovna v tomto žánru velmi osvěžující, ale radost pohledět je i na všechny dobové kostýmy), v klidných konverzačních scénách mě zase opravdu zajímalo, co, kdo, komu a proč říká, a ve scénách drsnějších až drsných (kterých se film tedy rozhodně také nebojí, viz především umyvadlo a infarktový závěr) jsem byl napnutý jako struna. Zkrátka vše, jak má být, včetně výkonů hlavního hereckého trojlístku, z něhož zase jednou musím vyzdvihnout úžasnou Jessicu Chastain. Tak, to bychom tedy měli. A teď už toho třetího Hellboye, prosím. (15.10.2015)

Precízne naštylizovaná pecka, ktorá obsahuje všetky dobroty gotických hororov ako melodramatickú romancu, tieň minulosti, gotický kaštieľ, preexponované dialógy a herecké výkony a hlavne úžasnú atmosféru, kde tradičnú hmlu výnimočne nahrádza tehlovinou nasiakajúci sneh padajúci cez deravú strechu domu. Čo sa týka obsahu, nič prevratné to nie je, ale kto preboha čaká v roku 2015 originálny gotický horor? Toto je pocta, ktorá je chvalabohu minimálne post-moderná (už priezvisko Cushing je príliš) a maximálne tradičná. (22.12.2015)

Zajímavý námět, dobré herecké obsazení, děsivá atmosféra Purpurového vrchu. Čekala jsem to o něco horrorovější a více "lekacích" scén, ale nestěžuju si. Ani jedna postava mi teda sice nebyla nějak zvlášť sympatická, ale jinak se mi to vlastně docela líbilo. Možná ten konec a celé vyústění příběhu by se dalo zpracovat jinak (a možná i lépe). Pro mě je to tak na pomezí 3* a 4*...tak zatím nadhodnocuju. (19.10.2015)