A Countess from Hong Kong
Grófka z Hongkongu
Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinKamera:
Arthur IbbetsonHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Marlon Brando, Sophia Loren, Sydney Chaplin, Tippi Hedren, Margaret Rutherford, Geraldine Chaplin, Carol Cleveland, Charlie Chaplin, Victoria Chaplin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poslední film Charlie Chaplina je rozkošná romantická komedie plná chytrých gagů, kterými se proslavil. Chaplin je tentokrát podepsán pod režií, scénářem i hudbou. Příběh filmu se točí kolem krásné ruské emigrantky, hraběnky Nataši (Sophia Loren), která byla proti své vůli přinucena k prostituci v Hong Kongu. Aby z něj unikla, skryje se v osobní kajutě bohatého Američana Ogdena (Marlon Brando) a jako černá pasažérka si vynucuje cestu do Ameriky. Ogden ale není z těch, kteří s sebou nechají manipulovat a hravě odolává útokům Natašina profesionálního šarmu. Otázkou je, jak dlouho? Vedle obou hvězd uvidíme ve filmu i řadu známých herců. Chaplinův syn Sydney hraje Brandova společníka na výletní plavbě. Tippi Hedren ztvárnila jeho ledově chladnou manželku. Patrick Cargill se představí jako příkladný komorník a Margaret Rutherford jako bláznivá stará dáma. Chaplin sám se objeví jako lodní stevard! Všudypřítomné gagy a ztřeštěné situace nezapřou Chaplinovu mistrnou ruku a jeho herci si je užívají s famózní lehkostí a grácií. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (76)
Takových legend stříbrného plátna a přitom tak jalové vystupování herců. Hlavně ústřední duo je otřesné. Do dramat to byli možná dobří herci, ale do grotesek opravdu ne. A ač nejde vyloženě o grotesku, snahu místy jít touto cestou Chaplin měl. Kdykoliv Sophia vykulila oči, vzpomněl jsem si na feministickou otravnou učitelku hudebky ze základky. Hrozná to představa a věřím, že zrovna jí by se tyto scény moc líbily. Potom tu jsou ale herci, kterým prvky grotesky vyloženě svědčí. Pár scén Patricka Cargilla jsou hodně parádní a syn Chaplina Sidney také ukázal, že po otci toto nadání zdědil. Jinak se ale na filmu nejspíš podepsal hojně zmiňovaný Chaplinův despotismus. A snaha herců film se zdravou kůží a rozumem dokončit. ()
Poslední Chaplinův film o kterém jsem kdysi četl někde (Cinema?) že šlo o velký průšvih. Nebylo to tak špatné, ale ani žádný velký zázrak. Mladá žena s hraběcím původem prchá na lodi z Hongkongu, kde byla nucena k prostitutci. Snaží se dostat do USA a tak se schová se kajutě mladého magnáta, který se ji marně pokouší zbavit. A cestou se pochopitelně zamilují. Luxusní načinčané lokace, pár vedlejších postav (sluha, kamarád, exmanželka, otravná dívka na lodi) a celé to působí, jak natočené ve stylu 30. let. Brando a Lorenová jsou fajn, občas je to vtipné jak jim do kajuty neustále někdo leze, občas natahované zejména finále a několikeré falešné manželství. Stařičký Chaplin se mihne v cameu jako lodní stewart. Celkově neurážející starosvětská romantická komedie. ()
Docela dobrá práce, a zajímalo by mě, jaký by film byl v originále, viděno totiž v dabingu (režie Marie Fronková, Studio Bär pro TV Premiéra 1993, Pavel Trávníček, Eva Hudečková, Pavel Soukup). Celé si to umím představit na divadelních prknech, trochu pokrátit děj, nahustit gagy a docela dobře by se to hrálo, jak tam pořád někdo vstupuje do kajuty a osazenstvo ve zmatku prchá. Škoda, že film vznikl cca 10 let po nejlepších Sophiiných letech. A Brandon už vypadá ještě hůř. Edit: V prvním dabingu je to moc dobré (Vránová, Munzar), zvyšuji hodnocení na 4*. ()
Film předchází pověst pozdního mistrova díla, které se tak trochu minulo s dobou svého vzniku. Přistupoval jsem k němu tedy dost obezřetně. O to větší bylo moje překvapení, když se z očekávaného selhání vynořila příjemná komedie, ve které tak nějak přirozeně doznívají poslední (už vskutku vzdálené) ozvěny němých grotesek. Sophia Lorenová tu má hned několik scén, které svými pohybovými kreacemi evokují Chaplinovu nejslavnější postavu. Tak nějak mi do toho nezapadal jen ten Marlon, který na rozdíl od ostatních herců působí dost strnule. Chaplin se ve svých předchozích "pozdních" filmech vždycky snažil o nějaký myšlenkový přesah formou kritiky americké televizní kultury (Král v NY), vyšších středních vrstev (Verdoux) nebo posteskem nad uplývajícím časem (Světla ramp) - o Moderní době a Diktátorovi nemluvě. Hraběnka z Hongkongu se z této řady vymyká. Nic zásadního nezděluje ani nekritizuje. A snad proto se může vykládat jako nevydařené završní Chaplinovy kariéry. Přitom její kouzlo a hodnota je právě v návratu k jednoduchému způsobu vyprávění, které nemělo působit nic víc než radost a dojetí. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (8)
- Chaplin má ve filmu svou poslední cameo roli lodního stewarta. (everlong)
- Jediný film režírovaný Chaplinem, který byl uveden v širokoúhlém formátu (který neměl rád). (everlong)
- Natáčení snímku s Marlonem Brandem nebyl pro Sophii Loren žádný med. Ve své autobiografii dokonce uvedla, že ji obtěžoval. Jeho dotykům učinila ráznou přítrž, když ho otevřeně a před lidmi požádala, aby na ni laskavě nesahal. I tak byl podle ní zbytek natáčení velmi náročný. [Zdroj: prozeny.cz] (Duoscop)
Když jsem se dozvěděl o tomto filmu poprvé, bylo to pro mě velké překvapení. Jednak jsem nevěděl, že byl Chaplin v r. 67 ještě naživu, protože jsem ho měl tak nějak zafixovaného řekněme v éře 20's-30's s těmi jeho báječnými černobílými groteskami (další velké překvapení a nezvyk - Hraběnka z Hongkongu je natočena na barevný film), a jednak jsem nemohl uvěřit, že skutečně natočil film s mou oblíbenou Sophií Loren, k níž postavil Marlona Branda (setkání těchto dvou herců v jednom filmu mi vlastně přišlo také velmi překvapivé). A aby toho nebylo málo, tak tam navíc hraje úchvatná Tippi Hedren, kterou jsem si už před lety zamiloval v Hitchcockových Ptácích (a nutno dodat, že jestliže jsem byl celý film okouzlen půvaby Sophie Loren, tak v momentě, kdy do děje konečně vstoupí Tippi Hedren coby Ogdenova manželka - stane se tak až v 88. minutě filmu! - jsem na Sophii Loren náhle okamžitě zapomněl, a zcela propadl té oslnivé blondýně, vedle níž se náhle jedna z mých nejmilejších italských hereček jevila jako nezajímavá šedá myš - myslím, že velkou měrou u mě tento dojem podpořilo i to, že mi postava chudé štětky - hongkongské "hraběnky" - Nataši nebyla příliš sympatická a pro její sen dostat se do Ameriky jsem žádné pochopení nenašel (navíc mi to připomnělo děsivě hrozný film Mortadela z r. 1971, v němž Sophia Loren pro změnu hraje Italku, rovněž přicestovalou do Ameriky). V tomto ohledu mě vlastně zaskočilo, jak rychle Ogden na Natašu změnil názor a zamiloval se do ní, protože mi bylo naopak sympatické, jak k ní byl relativně dlouhou dobu velmi přezíravý a odměřený (a vůbec, už mám po krk filmů o superbohatých mužích - ve filmu je výslovně řečeno, že Ogden Mears je syn nejbohatšího naftaře na světě - kteří se zamilují do chudých prostitutek či holek z ulice a ještě se kvůli nim změní, protože mi to přijde totálně odtržené od reality, v níž by se s takovými pokleslými ženami ani neměli kde setkat, ta představa je prostě absurdní; navíc Nataše vůbec nejde o Ogdenovy peníze - další krajně nepravděpodobný moment). I když nevím, jestli jde skutečně v tomto bodě mluvit o překvapení, protože je vlastně od začátku jasné, že Ogden a Nataša se do sebe zamilují, takže je pouze otázkou, v které části filmu to přijde. Tato určitá dějová předvídatelnost spolu s dvouhodinovou délkou zapříčinila, že mi sledování toho filmu přišlo poněkud úmorné, navíc se to téměř celé odehrává v podstatě v jedné místnosti (lodní kajuta, do které navíc někdo neustále chodí s něčím otravovat), což na mě osobně působilo divácky nezáživně a scenáristicky nenápaditě. Vynahrazují to ovšem bezchybné herecké výkony a kvalitní dialogy, které jsou místy skutečně hodně vtipné. V tomto ohledu se podle mě Chaplinův komediální talent nezapřel, byť zub času na tom filmu už poněkud zahlodal, a v jistém smyslu je celý ten příběh strašně hloupoučký a jednoduchý, což je pro mě nakonec asi hlavní důvod, proč mě to až tak neoslovilo a proč ten film považuji spíše za takovou kuriozitu, u které si nejsem jistý, jestli vlastně stále stojí za vidění. () (méně) (více)