Ghoulies

První díl, za kterým stojí režírující herec Luca Bercovici, se ještě místy snaží o jakési vážné pojetí, i když uprostřed osmdesátek a s partou teenagerů v hlavních rolích to vážně prostě nešlo. Příběh je hloupučký a šílený jak jen vyprávění o šíleném satanistovi, jeho šíleném synkovi a skupince šílených skřetů být může, ale pokud se hodíte na stejnou vlnu jako tvůrci, rozhodně vám to nemůže příliš vadit. Já to dokázal a tak jsem se u Ghoulies průměrně bavil. Rozhodně nebudu mít velký problém s tím, mrknout se na ně za rok znova. (21.05.2005)

Démonická skazka o miniatúrnych zloduchoch, ktorá sa dostala do tieňa známejších hororových filmov s podobnou témou - Gremlins (1984) a Critters (1986), ktoré vznikli v rovnakom období. Aj Ghoulies je takisto horor ladený zľahka komediálne. Má viacero predpokladov zaujať: opustené šľachtické sídlo s tajomnou minulosťou, schátralé hroby s podivnými nápismi skryté v zarastenej záhrade, neviazaná študentská párty a nerozvážna evokácia démonov... Bercovicimu sa miestami darí budovať strašidelnú atmosféru,občas aj vzbudzovať desivé obavy a zdynamizovať príbeh. Len ten humor, a vôbec, miešanie žánrov je akési rozpačité... (23.01.2010)

Ghoulies jsou takovou oddechovkou, která vás nemá vystrašit, ale spíš pobavit. V průběhu filmu se jim to však povedlo jen několikrát, protože zbytek filmu je docela katastrofa. Je potřeba ovšem pochválit i ztvárnění jednotlivých příšerek, které se tvůrcům docela povedly. Přestože nejde o žádné mistrovské díla, tak jistá dávka originality a pestrosti tu vidět je. Pro mě jsou asi tím nejlepším co zde lze spatřit. (04.05.2010)

Filmu by neuškodilo méně okultismu a latinských žvástů a více řádění ďáblů. Snímek sám o sobě je úděsná sračka, ale za těch pár momentů s dáblama a typickou béčkovou 80' atmosféru ty 2* dám. Těším se na druhý díl, kde ty roztomilé potvůrky doufám pro své řádění dostanou dostatek prostoru, na úkor keců zbytečných postav. (27.12.2010)

No, já nevím... Ten začátek vypadal dobře a pak to nevypadalo nějak moc špatně. Taková trošku střelená, podivně trhlá zvláštní satanistická oddechovka, která přijde k smíchu snad i nejkovanějšímu satanistovi z nejkovanějších satanistů Big Bossovi. Od démonických figurek různých skřetů a neskutečně teatrálního satanistického záporáka v půlce osmdesátých let ale zřejmě nelze čekat nic jiného. ještě, že tam byla alespoň kouzelná Lisa Pelikan, v těch černých šatičkách jí to moc slušelo. 2,5* (11.06.2014)