Malé životní etudy

Přehodnocuji své hodnocení a musím ten film znovu zhodnotit, protože je hodnotný i znehodnocuje, ale určitě mě zasáhl hodně a cítím se nyní ohodně hodnotněji :-). Skvělé malé drama o člověku, co se hledá a vše ho obtěžuje, on vlastně ani neví co chce, ale nesmí být na jednom místě. Pouta s jeho rodinou ho obtěžují, jeho milenka ho obtěžuje, protože je jednodušší a naivní a jeho to vše dráždí. Nechce zažívat nudu ani rutinu, ale zároveň touží po klidu v duši. Skvěle rozhozený Jack Nicholson a naivka Karen Black! (10.05.2008)

Tak tuhle ukrutnou nudu nemoh zachránit ani Jack Nicholson. A kdyby v tom nehrál on, asi bych to velice rychle vypnul. Z celýho filmu mě pobavilo akorát to, když si v restauraci chce Jack Nicholson objednat toast, dál se tam našlo pár hezkejch záběrů a nakonec ještě nesmim zapomenout na finální scénu u benzínky, která byla taková všeříkající. Jinak mi strašně lezla na nervy Karen Black. Tu bych musel tak po 3 minutách kopnout do držky. (07.12.2012)

Takový milý malý snímek ze života. Má krásnou kameru a Nicholson je fajn. Problém je však v tom, že když jsem ho dokoukal, moje první věta zněla: ,,A co jako?" Jack Nicholson hraje veskrze nesympatickou postavu, s níž je složité soucítit - arogatního násilníka, co se potácí životem, dělá práci, co ho nebaví a chodí s holkou, co nemiluje, tak se nakonec na všechno vykašle. A to je asi tak všechno, jen roztažené do 90 minut a obohacené o různé samoúčelně působící postavičky (dívka, co nenávidí špínu). Deštivé odpoledne vám tento film nezkazí, ale není to snímek, co musíte vidět, než umřete.. (31.05.2013)

Na některé filmy se člověk dívá proto, že je zajímá příběh, na některé se dívá proto, že chce vidět skvělý herecký výkon. V tomhle případě se rozhodně jedná o film, který vyniká hereckým výkonem Jacka Nicholsona. Dějově mě tak nezaujal, i když ono hledání svého místa na světě a jeho nenalezení je tématem rozhodně zajímavým. (20.07.2015)

Strašné. Z mnoha výtek zmíním dvě, které se vzájemně katalyzují - za prvé bizarně napsané postavy (doslova každá ženská v tomto filmu je zralá na výlet do psychiatrického ústavu), za druhé pak nesnesitelně přehrávající herci. Nicholsona jsem si nikdy nevážil, protože jsem ho považoval za neherce, který se celou kariéru svezl na tom, že ho režiséři vždy obsazovali do rolí sebe sama (tedy hrubiánského děvkaře). Tady je to asi poprvé, kdy jsem ho viděl přijmout nějakou výzvu a zahrát nějaké emoce. Dávám tedy dvě hvězdy za dvě minuty závěrečného rozhovoru (tedy spíš monologu) s otcem, jinak bída, bahno, přízemní mrazíky. (06.08.2012)