Ratatouille

Je neuvěřitelné, že i v dnešní době se stále ještě může objevit tak svěží a neokoukaný, navíc prvotřídně vizuálně zpracovaný film. Pixar není studio, je to planeta plná zářivých barev a splněných snů, kolem které obíhají měsíce: průkopnický Příběh hraček, rodinný Hledá se Nemo, dynamický Úžasňákovi, výchovný Auta a teď nově i lahodný Ratatouille. Brad Bird rozehrál krásný příběh, ze kterého čiší suverenita, zápal, láska, poučení a ohromný smysl pro detail. Nehoráznou originalitu tvůrci předvádějí, jakmile se film přepne do akčního módu a kamera, plynulost a hlavně trasa pohybu krysáka Remyho je něco, co Vás jednoduše uhrane. Nejrůznější gagy jsou podány vesměs vizuální formou a působí úchvatně. A když v závěrečné scéně místní degustátor, recenzista a zahořklý kritik v jedné osobě ochutná specialitu zvanou Ratatouille a vrátí se ve vzpomínce do svých dětských let, vyklube se Vám ve vnitřním koutku oka slzička, sjede pod spodní víčko a po tváři skane ke rtům, kde se spojí se svými sestřičkami. Nádhera! A i když v kostře příběhu jsou místa, která mají lehce klišovitou příchuť, stále se jedná o film, jenž je vzdálen na deset krysích délek před konkurencí. 150 miliónů dolarů(rozpočet)/614 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.11.2007)

Nádherný, přenádherný animáč od Pixaru, který zaručeně pohladí na duši. V tom je také jeho kouzlo. Myšičky byste vyháněli koštětem z kuchyně, kdykoliv byste se podívali, jenže tyhle myšičky jsou jiný myšičky, takový myšičkovitější a když ještě umějí vařit, tak v čem je problém a nakonec v nějaké té myšičce objevíte kouzlo kuchaře a budete mít o práci postaráno. Ratatouille je totiž příjemný, pěkně animovaný film, který se Pixaru jako obvykle povedl. Možná mi nesedí lehká předvídavost nebo přílišná dětinskost, ale i tak na druhou stranu je tenhle film filmem, na který jen tak nezpomenu a Pixaru jméno kazit ve světě rozhodně nebude. Teď mě napadá, když na to koukám druhý den znova. Ten plný počet si to zasloužit musí. Takové animované filmy nikdy nezkazí náladu, ať už je jakákoliv.A musím se přiznat, že ta konečná scéna mě opravdu dost příjemně zarazila. Ale to musíte vidět sami... --- Ne každý se může stát velkým umělcem, ale velký umělec může přijít odkudkoliv. (27.09.2007)

S Ratatouille mám podobný problém jako s hledáním srandovní ryby - naprosto ÚŽASNÁ animace obklopuje naprosto nepřekvapivé všechno uvnitř, a není to ani moc velká legrace. Jsou tu sice i světlé momenty, vysoko si cením třeba aplikace Cimrmanovy metody oživlého dřeva a originální a skvěle ztvárněný nápad je třeba znázornění chuťového požitku, ale já jsem spíš typ pro Toy Story, Shreka a Auta než pro tyhlety primárně vztahové příběhy o tom jak k sobě dva "kdosi" hledají cestu. Moc mi nesedlo to skloubení těžce pohádkového nápadu o mistrovském krysím šéfkuchaři s realistickými rysy jako smrt Gusteaua a hygienické nároky na zázemí pětihvězdičkové restaurace. Z Ratatouille mi zkrátka v hlavě nezůstalo nic kromě myšlenky, že bych si dal něco sakra dobrého, sakra luxusního a sakra, sakra drahého. Nemovi jsem dal 60% a už ho nechci vidět. Ratatouille za nějaký čas zkusím znovu a teď a tady dám procent sedmdesát. (21.04.2008)

S velkým očekáváním největší animákové bomby posledních let jsem usedl do sedačky v kinosále.... Naštěstí musím říct, že nejsem vůbec zklamán (jak se to při podobných očekáváních stává). Dočkal jsem se výborného příběhu s animací posunutou (jak je u Pixaru zvykem) k dokonalosti. V dnešní době už nikoho nepřekvapí 3D animace na současné úrovni. Pixar to ale dotáhnul na animaci, která se natolik blíží realitě, že ji chvílemi přestáváte vnímat. Ocitáte se v Pažíži na ulici nebo na střeše a chce se vám obdivovat jaká je ta Paříž krásná (a ne krásně animovaná !). Když projíždí kamera kuchyní, vidíte v každém koutku plátna nějaký pohyb, všude se něco děje .... V dokonalosti detailů je tenhle film velkým skokem a konkurence bude mít hodně práce (jestli vůbec bude mít odvahu) tuhle laťku přeskočit ... Musím říct, že mě tenhle filmík nadchnul a pokud by akademie zařadila novou kategorii - Nejlepší herec v animovaném filmu - pak je "výkon" Remyho jasným kandidátem na zlatou sošku :) (26.09.2007)

Klasický Pixar. Absolútne dokonalá 3D animácia a milión možných i nemožných obrazových detailov a nápadov sa tentokrát stretli s výbornou réžiou a tak i na animák relatívne dlhá stopáž nenudí. Čo však upúta pozornosť očí, neodvedie pozornosť mozgu od klasických neduhov pixarovskej (a vlastne i celej hollywoodskej) animovanej tvorby. Tými sú už klasicky schematické a ploché charaktery postáv, ťah na „rodinnú“ bránku tisíckrát otrepaným ponaučením o dôležitosti rodiny a priateľstva a príbeh jednoduchý, aby ho pochopilo i päťročné dieťa. Viem, že primárne zameranie „rodinného“ animáku je zaujať všetky generácie, otázka je, či pre päťhviezdičkový film a nepochopiteľné 117 miesto v TOP 200 mi stačí to, aby ma zaujal. Mne nie, ostatným naokolo ako vidím, asi áno .... 8/10 P.S. film veľmi ale naozaj veľmi podržala postava kritika čuramedána Antona Ega – jeho precitnutie v závere je úžasné, i keď trochu rozprávkové. (01.10.2007)