Obsahy(1)
Pohádka vypráví o prolhaném království, jemuž vládl král (A. Švehlík), který si myslel, že může poddané nutit ke lži, a ty, kteří lhát nechtějí, zavírat do labyrintu. Zdálo se, že králova vláda je věčná a že se tu nikdy nic nezmění. A přesto, toho dne, kdy princezna (H. Ševčíková) objevila vchod do tajné komnaty, začalo se v prolhaném království blýskat na lepší časy. Nejprve se do království vrátila královna (H. Maciuchová), která žila ve vyhnanství. Ona jediná znala tajemství návratu z labyrintu. A pak je tu ještě hrdinný Jan (J. Schwarz), který vládu zla přemůže a spolu s princeznou, kterou si vezme za ženu, nastolí království bez lží. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Klasicka nedelni pohadka z ct1. Nakonec nebyla ani tak zla, jak se na zacatku tvarila. Princezna byla velmi sympaticka a Jan tez. Kralovna je jasna a kral byl sice nesympaticky, ale to byl jeho ucel, takze dobre zahrane. Tema je pravdive, coz je dulezite. V levnych pohadkach zalezi predevsim na deji. To pribeh sam musi pohadku vyzdvihnout, kdyz kvalita vypravy to neudela. Ovsem do nebeske vyse tuhle pohadku ani ten dej nevyzdvihl, ale spatne to vazne neni. Tak nejak normalni nedelni pohadka na vytraveni obeda a lehke podrimovani. ()
Československá pohádka, jež se vyznačuje těžce nevlídnou atmosférou a depresivním pojetím. V království, kde vládne zlý král A. Švehlík, je zakázáno mluvit pravdu a kdo neuposlechne, je zavřen do tajemného labyrintu. Pozdější záběry z tohoto temného bludiště spolu s beznadějně šílenými výkřiky uvězněných tvoří dosti expresivní scénu, jež nevím, zda je vhodna pro děti. Herecké výkony démonického J. Schwarze, zrádce Hrona (S. Skopal), světa neznalé H. Ševčíkové či němé chůvy J. Březinové zcela zapadly do nastavené nepříliš povzbudivé roviny pohádky. Mohlo by se zdát, že námět by se spíše hodil pro nějaké alegorické drama o nesvobodném státu, toto pohádkové zpracování S. Simonové je však zajímavé také. Jedna z nejdepresivnější pohádek, co jsem viděl. ()
Zbytečně zdlouhavý příběh, kde řada herců kdovíproč hraje křoví (Jakoubková, Geprtová), a kde sice téma je zajímavé, ale nepodařilo se ho konzistentně zpracovat. Protože občas musíte říkat pravdu, takže neustálé lhaní je pitomost. Pokud by to bylo postaveno na premise předstírání, balamucení a lhaní jen v určitém kontextu, třeba při prodeji výrobků nebo při státnických rozhodnutích, je ta satira jasná. Ale proč by se mělo tvrdit, že růže nevoní? Co z toho? (Mimochodem, výkon Gabriely Filippi je naprosto tragický a její afektovanost na budku) Navíc se do toho ještě vetře téma závisti a poněkud neústrojně i labyrint (kým, kdy, proč postavený?). Takže z toho vznikne drsný mišmaš, z něhož jsem si odnesl jen neustálé sestřelování hrdliček z oblohy. ()
Pro děti tato pohádka o tom, jak chutná moc a zrada není, ale dospělého může zaujmout. Výborný herecký výkon v roli despotického krále, který si hraje na pravdu, si vychutnal Alois Švehlík a předvedl parádní výkon. Zrádného přítele si také s velkou chutí střihl Svatopluk Skopal. Dobro zde nemělo tak silné hráče, přesto samozřejmě musí vyhrát. I když tentokrát to bude jen o prsa. Hudba: Ladislav Simon ()
Průměrně ztvárněná pohádka s obstojnými výkony ( zvláště HŠ a SS ). Nejvíce jsem ocenil téma hledání pravdy. Což mě vede k smutné poznámce, že dnes většina lidí na hledání pravdy - a to zvláště v těch nejdůležitějších otázkách - zcela rezignovala. Nemluvě o tom kdo by se pro Pravdu dokázal obětovat... P.S. Pavel Anděl v miniroli šejdíře. ()
Reklama