Mladí návštěvníci (TV film)

V létě roku 1890 se jedna slečna rozhodla napsat svůj první román. Denně mezi snídaní a večerním koupáním napsala jednu kapitolu a za dvanáct dní ho v sešitě za dvě penny přinesla rodičům. Ta slečna se jmenovala Daisy Ashfordová a román napsala, když jí bylo devět let. Po čase ho v zásuvce mezi sušenou levandulí a spisy její matky objevil nakladatel, který jej v roce 1919 - s předmluvou J. M. Barrieho, autora slavného Petra Pana - poprvé vydal. A od té doby do dneška už půvabné, dětsky naivní vyprávění o panu Salteenovi, postarším dvaačtyřicetiletém pánovi, který se z lásky ke krásné Ethel rozhodl stát gentlemanem, potěšilo celé generace čtenářů. Není tedy náhodou, že režisér David Yates získal pro jeho televizní přepis výkvět současného britského herectví. Jako pan Salteena exceluje Jim Broadbent, který se tu po řadě svých dnes už slavných filmových rolí (připomeňme např. jen jeho oscarový výkon v Příběhu jedné ženy či účast ve filmech Pidilidi, Moulin Rouge, Bridget Jonesová, Tichý hlas atd.) vrátil na televizní obrazovku nejen jako herec, ale i jako spoluproducent. Jedním z hlavních důvodů - kromě dlouholetého přátelství s režisérem Yatesem - bylo podle jeho vlastních slov to, že jej vždy lákaly role, obsahující komické prvky. A takové jsou všechny postavy Mladých návštěvníků - každá je svým způsobem směsí karikatury a pravdy. Nejvýraznější je to samozřejmě právě u pana Salteeny, jehož televizní realizace maličko stylizovala do role smutného klauna. "Je s podivem," říká Broadbent, "jak dokázala devítiletá dívenka vystihnout celou složitost anglického třídního systému, v němž mnozí touží být něčím víc, než jsou. Jak jasně viděla i do milostných vztahů, v nichž si krásná žena hravě dokáže obtočit muže kolem malíčku... Půvab toho vyprávění tkví v jeho upřímnosti, kterou podtrhují i pravopisné chyby či užívání špatných slov. Je to prostě takový malý příběh s dobrým srdcem." (oficiální text distributora)