Nejtěžší yard

Tady půjdu bohužel proti proudu. Remake Trestnou lavici s Adamem Sandlerem mám hodně rád a líbil se mi více než tento originál. Je pravda, že jak Sandler tak Burt Reynolds svou roli hlavního hrdiny zvládli oba na jedničku a tento kousek má rozhodně drsnější začátek (uhození přítelkyně, honička s policií i následná bitka v baru, následné přesunutí do věznice a nucené práce s lopatou a krumpáčem), ale závěrečný zápas s bachaři moc dobrý nebyl. Tedy alespoň co se prvků komedie a vtipnosti týče, byl remake o parník lepší. Stejně tak i co se výběru hráčů týče – v originále mi přišly vedlejší i důležité postavy jaksi „suché“ a ani jsem jim moc nevěřil tu nasranost proti bachařům…Tento starší kousek mi prostě spíš přišel jako sportovní drama, než komedie u které bych se málem „pochcal smíchy“… (05.04.2022)

Velice, převelice se omlouvám, že jsem kdy označovala filmy Zdeňka Trošky za buranské. Tohle je čistokrevná oslava buranství! Hlavní hrdina je chlápek, který má všechno natolik na háku, že nejdříve prodává zápasy, v nichž hraje, pak si leští ego tím, že mlátí svoji přítelkyni, a nakonec se rozhodne zmlátit pár dozorců v kriminále. To sportovno okolo je zcela standardní, tedy spíše podstandardní. V kontextu dnešní hyperkorektnosti je podivné, že tento film nebyl pro výstrahu upálen. Je natolik blbý, že škoda by ho vážně nebyla a já bych s chutí přilila svůj galonek benzínu. (09.04.2023)

Seriál The Offer na mě zapůsobil takovým způsobem, že jsem se rozhodl podívat na něco dalšího, za čím stál tamní hlavní hrdina. No, a začal jsem filmem, který byl důvodem pro to, aby se Albert S. Ruddy nepodílel na pokračování Kmotra. Mé setkání s tímto snímkem nedopadlo úplně nejlépe, protože jsem byl nepříjemně zaskočen tím, jak prkenné herectví obsahovala nejedna scéna. Chvílemi to vypadalo, jako by byl ten který herec vyvolán, dostavil se před kameru a tam odrecitoval požadovaný text. Neměl jsem z toho příliš dobrý pocit, a když připočítám fakt, že nemám rád americký fotbal, bylo jasné, že jsem šlápl vedle. Ani můj vztah k filmům z vězeňského prostředí není tak úplně kladný; mustr je jasný- věznici musí vést záludný a sadistický ředitel, hlavní hrdina musí být buď křivě obviněn, nebo odsouzen za trestný čin, který diváka až tak netrápí, a pak už to jde po linii šikana- smrt blízkého přítele / chráněnce (spoluvězně)- vzdor vůči zkorumpovanému systému- morální vítězství. No, a v těchto mantinelech dokážu hlavnímu hrdinovi fandit, jenže pak u mě dochází ke střetu s realitou, kdy bych skutečným zmrdům, kteří provádějí všechny ty sviňárny, k nimž denně dochází, dopřál bydlení v zařízení, v němž by byl život spíše přežíváním a ne hotelovým pobytem. Podle mě by mělo být vězení takovým trestem, aby se do něj jeho absolventi báli vrátit. / Poučení: Kdo do tebe kamenem, ty do něj mosazným boxerem. (14.01.2023)

"Môj problém je v tom, že som mal vždy všetko v poriadku. Len som to nevedel ustáť." Trefné vyznanie hlavného hrdinu platí od začiatku. Mladá, krásna žena sa túži pomilovať, no súbor násilne rebelujúcich reakcií partnera ho zavedie priamo do lapáku. Švih a vtip úvodu sa prechodom väzenskej čiary spomaľuje, príbeh zvážnieva prvými údermi obušku, razanciu naberie v záverečnom zápase znepriatelených strán. Konflikt krutej a manipulujúcej moci s ľudskou individualitou, často filmovo spracúvaný, v sebe tentoraz zahŕňa prepracované motivácie zmien správania sa. Šablónovitosť námetu tiež vyvažuje pútavosť, naturalistická drsnosť a humor v príbehu, kde praskajú kosti, lámu sa charaktery (z oboch strán), a zatínajú päste. Bez rušivého momentu až do dramatického finále. (18.11.2007)

Jak už je jsem si za čas u Roberta Aldricha zvykl ani tento film se neobešel bez scén brutálního násilí za které byl častokrát kritizován. Ale to by ani nebyl Aldrich který toto téma o násilí o lidské podstatě a vůbec o celé společnosti, používal asi téměř ve všech svých filmech. Toto je čtvrtý film který se mě od něj podařilo vidět a po filmech Tucet špinavců, Grissomova banda a po klasickém a mimořádném filmu Co se vlastně stalo s Baby Jane mě v podstatě ničím novým nepřekvapil. Vše se odehrává v podstatě ve stejném duchu a ražení. Paul Craw (B. Reynolds) v hlavní roli exceluje, trénuje své vězeňské svěřence s nemilosrdnou tvrdostí a náročností, v rozhodující hře pak dochází na obou stranách tedy na té vězeňské a dozorecké k osvobozujícímu uvolnění až dosud vůlí ovládané agresivity. Film končí doopravdy nevídanými půlhodinovými orgiemi násilí všeho druhu. V menší roli jsem zde zaregistroval i obludně velikého Richarda Kiela. Lepší průměr 3,5/5*. (29.09.2006)