Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (85)

Jardatekk 

všechny recenze uživatele

Já jsem tak nějak vůbec nechápal první polovinu filmu. Bylo to takové klasické americké psycho ze 70. let. Ale naštěstí jsem jsem po půlce našel a musím říct, že ke kocni to bylo něco co mě oslovilo. Myslím, že na toto téma toho bude natočeno ještě hodně.... ()

bocy 

všechny recenze uživatele

Podľa mňa to bolo dosť trápne, hoci nápad by nebol až taký zlý, ale nijak zvlášť sa mi to nepáčilo. Možno, že nerozumiem takému to typu humoru...:( ()

stuj 

všechny recenze uživatele

Anti válečná záležitost. Komedie/drama/fantasy. Příběh amerického kluka-vojáka, který byl zajat v druhé světové a samozřejmě na to jen tak nezapomene. Film problikává mezi různými etapami jeho života: když byl mladým vojákem (nejnosnější příběh); když se vrátil, založil rodinu a vychovával děti; když zestárl a děti dospěly; a nakonec jeho fantazijní život na jiné planetě ke konci života. Etapy se neustále prolínají s tím, že hl. hrdina mezi nimi jakoby cestuje. Nesvévolně přeskakuje z jedné do druhé. Jednou je tu a pak náhle mluví z cesty úplně jinde. Trochu halucinační záležitost, ale dobrá. Muselo být hodně těžké vymyslet, jak to zfilmovat. Ale bohužel, stáří jde na filmu už trochu znát. ()

cartouche 

všechny recenze uživatele

Ježišmarjá, to zas byla ptákovina tvářící se jako velké umění...! Pořád jsem doufal, že hrdinovo zajetí spěje k nějakému zajímavému závěru, ale nakonec nás čekala závěrečná psychedelická půlhodina, pod kterou jsou nejspíš podepsáni všichni tehdejší pacienti doc. Chocholouška. ()

Reklama

Reklama