Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (85)

3497299 

všechny recenze uživatele

Avantgardní hříčka, kterou debutoval známý spisovatel Kurt Vonnegut jr. by si určitě zasloužila lepší zpracování. Přinejmenším alespoň více invence, jež by lépe dostála originálu, a ne jenom banálně konvenční a místy otravný přepis, který svou těžkopádností ve struktuře vyprávění (jejíž počáteční snaha o vyjádření propojení mezi časovými skoky, vnímanými hlavním hrdinou lineárně, se postupně vytrácí do neurčita) i ve ztvárnění charakterů (toporností postav a umakartovou oslizlostí některých scén se blíží měšťácké televizní midcultové zábavě) vyzařuje takovou průměrnost, v jejíž mdlé šedi se nenávratně ztrácí i těch několik světlejších okamžiků z celého filmu spolu s veškerou životodárností předlohy. Škoda. ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Pauzu mezi mezi dvěma majstrštyky si George Roy Hill vyplnil touto adaptací a za sebe musím říct, že se poněkud seknul, protože se zde zvlášť ke konci plácá páté přes deváté a člověk neví, co má jaký význam a proč se jednotlivé scény vyskytují tam, kde se vyskytují. Některé knihy se zkrátka na plátno přenést nedají. ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Na neskutečně široký okraj tohoto románu, byť neseného nehmotným obrazem, nikoliv papírovou stránkou knihy, si vpisuji slova Otokara Březiny: „Věří-li člověk, že všechno to kolotání hvězd, všechny mlhoviny a všechen ten chaos k něčemu jsou, věří-li, že všechno to spěje k jednomu cíli, tu přese všechno, kdyby i stále bolestně klopýtal a upadal, zase se vzchopí a rád žije.“ ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Každý, kdo kdy četl nějaký román od Kurta Vonneguta, dobře ví, jak obtížné je převést jeho literární předlohu na filmové plátno. Jeho díla jsou totiž mnohavrstevná, zahrnují myšlenkové pochody jeho hrdinů, nejrůznější místa a doby, které se navzájem prolínají, a hlavně obsahují nejrůznější snové pasáže a halucinace. Snaha natočit podle něj stejně úspěšný film končí obvykle průserem, jako je např. Snídaně šampionů. Dlouho jsem si myslel, že jediný snímek, který stojí za vidění, je Matka noc a teprve nyní poznávám, že téměř stejnou kvalitu má i film George Roye Hilla. Jatka č. 5 jsou stejně jako románová předloha absurdní, tragikomické, zvláštní a provokativní. Řada scén patří k těm, které si filmový fanoušek zafixuje na celý život. Setkání hlavního hrdiny s vítěznými sovětskými vojáky nebo konec jeho nejlepšího přítele k nim určitě patří. Celkový dojem: 85 %. ()

Brouk 

všechny recenze uživatele

Kurt Vonnegut jr., jeden z mých oblíbenců a spisovatel, jehož dílka se ne zrovna jednoduše zfilmovávájí. Jatka č.5 jsou pro člověka, který knižní předlohu nečetl hůře stravitelná a pravděpodobně vyjdou naplano stejně jako například Snídaně šampionů s N.Noltem a B.Willisem. Je to vše nebo nic. Buď se líbí nebo je zatraceno. Nic mezitím. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (9)

  • Autor knižnej predlohy Kurt Vonnegut jr. bol v 2 sv. vojne zajatcom. Bol zajatý v bitke pri Ardenách ako zved 106. pešej divízie 22. decembra 1944. Tieto svoje skúsenosti zúročil v opisovaní zajateckých útrap Billyho Pilgrima. (Smok)
  • Při „vítání“ zajatců po příchodu do tábora je asi na půl vteřiny vidět Karel Augusta. (frantabr)

Reklama

Reklama