Divotvorný hrnec

Nepopírám, že předmětný "hrnec" má kvality, které nesouvisejí jen s jeho zlatým obsahem, neboť není jen tak obyčeným, byť starodávným kusem nádobí naplněným až po okraj drahým kovem, nýbrž opravdovou DIVOTVORNOU rekvizitou. Vlastně bych měla být navýsost spokojená - samotná zápletka i použité exteriéry jsou vpravdě pohádkové, melodie chytlavé i nostalgicky dojemné a režie se ujal sám Francis Ford Coppola. Jenomže ... nejsem. Menší rozvleklost ve vyprávění neřeším - je nutno s ní už dopředu počítat, neboť muzikály se obyčejně nevyznačují překotně ubíhajícím dějem. Nicméně nenašla jsem si žádnou cestičku k jednotlivým postavám, kromě mladičké němé Susan ve mně nevzbuzují nijak přehnaně kladné emoce. Možná to do určité míry souvisí i s pojetím tanečních čísel, která se brzo okoukají, protože postrádají kreativitu a jiskru - dalo by se říct, že pouze s větším či menším úspěchem KOPÍRUJÍ pravý irský temperament - opět s výjimkou veskrze půvabného baletního projevu oné výše zmiňované lehkonohé němé dívky, která komunikuje se svým okolím právě prostřednictvím tance. Rozuzlení zápletky je pak možná až příliš zjednodušené, neboť k žádnému výraznému posunu v podstatě nedojde ... žádným směrem - pořád je to ta správná barva kůže, na které záleží až v první řadě. Takže ve výsledku lehké zklamání. (11.07.2016)

Já to viděl jako malé dítě. V Kině. A byl jsem strašlivě zklamán.  Stará bréca 34 si nabrnkla flákače. A starý vychcánek hledal jak by rychle k penězům přišel. Bylo mi 15. Byli pro mě kreténi. Hiudba se mi ale líbila. Tak jsem si to pustil znovu:   Stará bréca 34 si nabrnkla flákače. A starý vychcánek hledal jak by rychle k penězům přišel. Nic se nezměnilo. Můj pohled: stare decisis. Měl jsem radost, že jsem v 15 nebyl kretén. 40% za víc tahle sračka nestála. (24.11.2022)

Kdo občas pročítá moje komentáře, možná si už všiml, že muzikály nejsou zrovna můj šálek kávy..čas od času se ale sem tam něco zkusim..přeci jenom třeba na takové Vlasy nebo My Fair Lady nedám dopustit - jsou to ale výjimky:-) Divotvorný hrnec se dal překousnout, ne že by se mi ta muzika vyloženě nelíbila, ale ani mě nijak neoslovovala. Odehrává se tu pohádkový příběh, což taky není zrovna žánr, co bych vyhledávala, ale určitý kouzlo to má. Fred Astair poskakuje jako mladík a role skřítka byla celkem roztomilá...snažím se odhodit svoje předsudky, vžívám se do příběhu, ale tak jako tak mě to moc nezasáhlo...dávám ale slušné 3* (25.10.2009)

Slyšíš? To je skřivánek jako u nás v Čechách.... tedy v Gloca Mora :) Nádherné obrazy, pohádka irsko-americká, krásné písně, které u nás přebásnili W+V. Kdo by neznal: Množení, S čertem si hrát, Když z chudáka náhle se stane boháč..... jó hold to bylo tam, tam, tam za tou duhou, za modrou oblohou a snad ještě dál. Do dnes mám před očima tu nádhernou choreografii s výborným tanečníkem Fredem Astairem. Tichá (němá) Susan, která bosá tančí v potoce a objeví divotvorný hrnec zlata. Jen si říkám, škoda, že se u nás neuchoval záznam s Werichem a Soňou Červenou a česko-americkou pohádkou, kde skříta Ouga nahradil neméně kouzelný vodník Čochtan, okres Třeboň. (04.01.2014)

Mladý Francis Coppolis, vždy hravý Fred Astaire a muži i nemuži obletovaná Petula Clark a jejich Divotvorný hrnec. Muzikál, který je i přes svou veskrze pohádkovou atmosféru jedním z nejkrásnějších kousků tohoto žánru. Nestárnoucí písničky, skvělé herectví, milá a lehce naivní atmosféra doprovázená nádherným prostředím a všudypřítomnou dobrou náladou, která z filmu vyzařuje na kilometry. Jediným malým zádrhelem je tak lehce přehnaná stopáž, která mi ale u Coppoly nevadí snad nikdy, velmi milé překvapení. (28.11.2013)