Grázlové

Uvědomím-li si, že jde o jeden z těch (asi) typických nezávislých amerických debutů 90. let zaměřených často na partičky různých společensky negativních postav, což je kategorie, kam patří i takoví Gauneři (Tarantino) nebo Podvodníci z New Yersey (Kevin Smith), dopadl u mě debut Wese Andersona vlastně nadmíru dobře. Dokonce mě narozdíl od jmenovaných souputníků ani neurazil. On je také Wes Anderson dost možná jediným režisérem současných amerických komedií, který mě dokáže bavit, takže mě i těší, že ani tímto snímkem si u mě nijak výrazněji nepohoršil, byť očekávání jsem měl rozhodně větší... Grázlové se od dalších Andersonových filmů stylově dost liší, ale už tady lze vnímat více prvků typických pro pozdější režisérovu tvorbu, ať už jde o hudební dramaturgii nebo osobitý humor s absurdním nádechem. Přestože mě nebavil film po celou dobu stejným dílem a první polovina mi připadala místy trochu vleklá a méně záživná, skoro stále se našlo něco, co upoutalo mou pozornost, byť šlo často o maličkosti... ať už ta hezká holka, zajímavá malá či větší akce, dobrá hudba a samozřejmě James Caan (kterého jsem tady fakt nečekal a hodně mě překvapil, když se tu náhle objevil... byť fakt mohl dostat víc prostoru). Skoro to vypadá, že vypisuji jen samé klady, ale to jsem nezmínil to nejhorší: hlavní postavy mě tu popravdě ničím nezaujaly, jejich osudy a počínání mi po celý čas zůstalo ukradeno. To by se v sebeosobitějším filmu asi stát nemělo. Na jedno zhlédnutí však ušel a dal se odsledovat v pohodě. [55%] (07.03.2022)

Bratři Wilsonové začínali s herectvím a Anderson s režií. Roztažení jejich vlastního kraťasu na celovečerní stopáž nedopadlo špatně, ale Wes měl našlápnuto k lepším filmům. Scény jako romantika přes tlumočníka nebo báječně zpackané loupeže jsou samy o sobě výborné. Trojice hlavních postav je dobře napsaná i zahraná, vlastně je to lepší, než jsem čekal (70%). (03.11.2012)

Mrzí ma, že som nepochopila, o čo vlastne v tomto filme šlo a tak som po jeho skončení premýšľala, aký mám vlastne z neho dojem. Rozhodne ma neuspokojil, pretože sa v podstate nikam nevyvíjal a k ničomu nesmeroval. Ale s bratmi Wilsonovcami a chutnučkou Inez (Lumi Cavazos) sa na to aspoň pekne pozeralo. Typická Andersonovská atmosféra aj absurdita. (08.09.2005)

Čus Wesi - Čus Owene - Hele, mám tady rozpracovanej scénář k filmu, nechceš mi pomoct ho dopsat? - Jasně, kámo. O čem to je? - No, de facto o ničem - Aha - Ale myslím, že to moc nevadí. - Fakt? - No jasně. Nikdo nás nezná, ještě jsme nic nerežírovali, nic nenapsali, v ničem nehráli, tak se na to bude pohlížet shovívavě, víš? Tak jako "no nic moc, ale je to prvotina, tak co byste chtěli" - Když myslíš. Tak o čem to je? A neříkej znovu, že o ničem - OK. Hlavní postava je Dignan, kterej je takovej trochu retard - Retard? - Jo, retard. Toho bych mohl hrát já. Pak je tam Anthony - To je taky retard? - Tak trochu jo. Ne tak velkej jako Dignan, ale taky retard - Co kdyby sme mu napsali nějakou romantickou linku? - To nevím, kámo. Má to být taková jako ulítlá krimi komedie - To nevadí, práskneme to tam - A do koho se jako má zamilovat? - To je úplně šumák. Třeba do nějaký uklízečky v motelu - Když myslíš - A co tam máš dál? Příběhově? - No jak říkám, nic moc. Tyhle dva retardi a jeden ještě o něco menší retard Bob se budou snažit něco ukrást - To je všechno? - No jo no - A podaří se jim to? - Nepodaří a ten retard Dignan půjde do vězení - Tak to končí? - Jo - No, je to docela slabý, ale tak zkusit to můžeme... 40% (03.02.2022)

Podle Scorseseho jeden z deseti nejlepších snímků devadesátých let, ale podle mě Anderson překonal svůj debut zatím všemi nadcházejícími snímky. Ovšem už zde je jasně čitelný režisérův styl - Andersonovy trademarky, specifická kamera, nadsázka... Na tomto snímku mi nejvíce podařený přišel samotný konec, kdy dochází k "naplánovanému" přepadení. Jinak v podstatě souhlasím s Eddardem. 70% (04.02.2006)