Demetrius a gladiátoři

Historická nepřesnost je jen jedním z drobnějších zádrhelů tohoto filmu. Celá zápletka je vystavěna s odpuštěním na kravině (Caligula chce Kristovo roucho, protože věří, že tím získá nesmrtelnost), všechny postavy se chovají přinejmenším nelogicky a značně nekonzistentně (viz Luciin zbrklý útěk v úvodu nebo Demetriovo neustálé střídání vyznání), veškeré souboje (a vůbec celá gladiátorská škola) vypadají jako něco, co bych zinscenovala v obýváku s kamarády, když mi bylo 5 let (ano, až TAK akční) a celý ten film působí nesmírně dlouze a nudně... docela zarážející u něčeho, co má jen 101 minut. Za celkovou debilitou filmu stojí i produkce, která se snažila co nejvíc využít kulisy a rekvizity zbylé z Roucha, to, co neměla, si prostě opatřila levněji a ještě pro jistotu použila několik záběrů z "prvního dílu", aby napojení obou filmů neušlo opravdu nikomu. Ta druhá hvězdička v hodnocení slouží jako kompenzace za nepříliš reprezentativní kopii, již jsem měla k dispozici, a za kulturní posun, k němuž od 50.let došlo a nejspíš mám díky němu trochu jinak nastavený metr (na druhou stranu, kdybych všem starším filmům přidávala hvězdičku jen proto, že ve své době na diváka určitě působily líp, v podezřele moc případech by mi nestačila stupnice... ale prostě mi přijde trapné dát antickému velkofilmu - jakkoli recyklovanému - z 50. let jen 1 hvězdičku, no...) (13.08.2010)

Pokračování příběhu o rouchu. Postava otroka, která byla trošku postavena na vedlejší kolej v předchozím příběhu, tady dostává větší prostor. Jeho pán a posléze přítel už není mezi živými. Příběh je víc než o křesťanství tenkrát o moci, životě a pomstě i odpuštění. Zatímco v předchozím filmu jsme tu měli dva císaře a jejich střídání a vyobrazení jejich chovaní - Tiberia a Caliguly. Tady se nám vystřídá Caligula s Claudiem. (13.08.2022)

Sympatické a kvalitní herecké obsazení, i když především vedlejších rolí. DEMETRIUS je povedeným pokračováním historického filmu Roucho (1953) s Richardem Burtonem. Je tady gladiátor (a jeho bohové), bojová aréna, Nubijec, tygři, zlomyslný slizký císař, pikle... Už vím, kde se inspiroval Ridley Scott. (29.03.2024)

O třídu horší než předchozí Roucho. Po smrti hrdinů z jedničky se příběh soustředí na otroka Demetria, který je horlivým křesťanem a odmítá zabíjení. Když si člověk vezme kolik měli křesťané na svědomí životů při šíření náboženství, je to k smíchu. Poté co Bůh dopustí smrt jeho dívky se na křesťanství vykašle a naopak začne jako gladiátor a později tribun zabíjet a ke konci otočí ještě jednou. Je to šíleně naivní agitka na křesťanství a narozdíl od předchozího filmu z toho ční prvoplánovost na sto honů. Navíc Victor Mature prostě není herec pro hlavní roli. A tak jediné co pomáhá je slušná výprava, pár zajímavých vedlejších postav (Mesalina, Caligula, Claudius) a především gladiátorské souboje. Těch je opravdu hodně a především bitvy z tygry či souboj jeden proti více protivníkům jsou parádní. Jen díky nim 3*. (29.10.2018)

Snímek ´Roucho´ (1953) se ukázal být naprostým kasovním trhákem a tak se tvůrci rozhodli pokračovat ve vyprávění dalšího osudu Demetriuse. Na předchozí snímek sice navázali, ale koncept všeho dějství pojali přeci jen o něco jinak. A doba vlády císaře Caliguly tomu dopomohla víc než dobře. Než na náboženství je tentokrát především  kladen důraz na brutalitu doby. Gladiátorské zápasy byly po divácké stránce vždy přitahovány a i v tomto snímku si jich lze užít do sytosti. Není to však na úkor příběhu. Naopak. I tady Demetrius vlivem svého přesvědčení ve svou křesťanskou víru zakusí své, čímž vedle sadismu a šílenství Caliguly i nadále mají své místo nejrůznější intriky, kterým musí v rámci přežití v aréně odolat. Děj je však ve svém vývoji o něco ráznější, avšak na ničem nijak neztrácí. Příběh je patřičně pompézní, s určitým ambiciózním poselstvím, s jasnými postavami a přesvědčivostí tragického rozměru dění v Koloseu. Každopádně i tak se jedná o pouhou filmovou zábavu než o historickou výpověď doby a ipo tolika letech funguje stále dobře. (21.04.2022)