Kráska z Marsu

Film, ktorý je považovaný za prvé sci - fi filmového plátna.. po ňom nasledoval slávny Metropolis. Protazanov vytvoril viac vrstvový príbeh, ktorý mal určitý sociálny a politický podtón a celkovú myšlienku rozvinul v medziplanetárnom rozsahu medzi planétou Zem a planétou Mars. Príbeh má detektívnu zápletku, ale rovnako sa jedná aj o romantický film a v neposlednom rade aj o film pychologický. Všetko sa to mieša z neuveriteľnou ľahkosťou. Každá línia má svoje opodstatnenie a každá je zakončená. Čo sa týka vybavenia Marsu objavuje sa tam avantgardný smer Konštruktivizmu, ktorý robí z Marsu naozaj pastvu pre oči a nie len architektúrou, ale aj kostýmami. Film, môže v súčastnosti pôsobiť smiešne ale aj napriek tomu nenudí, ponúka veľa zaujímavých scien - z mnohých spomeniem sledovanie detektíva - a v neposlednom rade je to film, ktorý bol veľmi inšpiratívny pre rozvoj tohto žánru. Rozhodne stojí za videnie. (01.04.2011)

Tak to já jsem viděl asi jen nějakou krácenou verzi trvající 60 minut a zdá se mi, že měla nějak useklý konec, který přišel z ničeho nic, ani tam nebyl obvyklý nápis Konec filma, přičemž délka filmu má být asi 96 min.. V ději se mi nedařilo kloudně se orientovat, jelikož jsem nebyl vybaven znalosti literární předlohy A. Tolsteho. Takto zkrácenou verzi nedoporučuji sledovat, protože je na úkor srozumitelnosti a titulky, byť jsou celkem časté, příliš nepomohou. Film byl v pravém slova smyslu němý, nebyl ani následně ozvučen hudebním doprovodem, jak často bývá. (15.11.2006)

Vlastně jsem o tomto filmu vůbec nic nevěděl před tím ,než jsem jej viděl. A je to jen dobře. Opravdu jsem čekal výpravnou sci-fi a o to víc jsem byl překvapen, když jsem viděl dá se říct romantické drama z porevolučního Ruska. Děj příběhu je rafinovaně vystavěn na kontrastech reality a snů, které až na konci příběhu dostanou ten pravý rozměr. Skoro každá postava ve filmu má dvojí tvář, jednu tu reálnou a druhou krásně vloženou do představ inženýra Lose (tento kontrast je např. patrný v postavě komického detektiva a ve směru jeho vyšetřování v realitě a v představě Lose). Úžasná postava, kterou jsem si zamiloval je šmelinář, zlodějíček, podvodníček a předrevoluční asi podnikatel Erlich. No, je jasné, že hlavní záporák nebude nějaký rudogvardějec, že :-). Ještě poznámka k uvedené délce filmu: Viděl jsem 111 minutovou verzi. (29.04.2006)

Výtečný němý sovětský vědeckofantastický film, jehož propagandistický ráz nesený řadou detailů a především grandiózní socialistickou revolucí na Marsu má náramné kouzlo nechtěného (bavil jsem se královsky!). Pominu-li jej, zbývá mnoho dalšího, proč se k Aelitě vrátit (a vracet se): poutavý, nápaditě komponovaný scénář, skvělé výtvarné pojetí obou světů (konstruktivistická mimozemská civilizace, přízračná Losova laboratoř nebo scény ze železnice), působivá stylizace postav a v neposlední řadě humor a ironie (např. ve výběru posádky rakety mířící ku Marsu a její následné (bezmála broučkovské) konfrontaci s marťanským světem nebo ve vlastní pointě filmu). (26.07.2009)

Sci-fi kabátek je jen zbytečným pozadím. 90% filmu nemá se sci-fi nic společného. Důležitý pro tenhle film a pro její tvůrce je propaganda a podprahové signály. Snímek je to zdlouhavý a nepříjemný. Důležité se stane v několika málo minutách a zbytek je vata o ničem. Nicméně architektura Marsu byla taková správně Meliesovsky naivní. Za jediný důvod, proč se na tohle dívat, považuji scénu před prostředkem, kdy se marští dělníci ukládali ke kryogennímu spánku. Oceňovat Aelitu kvůli průkopnictví žánru netřeba, to už daleko lépe obstaral právě zmiňovaný Georges Méliès. (18.02.2012)