Otevři oči

Tak Alejadro Amenábar ani ve svém druhém celovečerním počinu nezklamal, ba ten první možná ještě předčil. Velice zajímavý a velmi originální námět, zpracovaný opravdu mistrovsky. Zpočátku jen obyčejné romantické drama ze kterého se pomaloučku, ale neodvratně vyvíjí něco "jiného" (omlovám se ten výraz, ale opravdu nenacházím vhodných slov). Co je sen, co je realita. Od první chvíle netušíte, do čeho se ženete, a popravdě, ani ke konci si nemůžete být ani trochu jistí. Navíc, když se k tomu přidají velice přesvědčivé výkony dvou herců. které může divák znát už z již zniňovaného Amenábarova předchozího snímku, není v podstatě co dodat, ani co vytknout. Film, který ve mně zanechá hlubokou stopu, ale zařadí se mezi ty, které už napodruhé nebudou nikdy tak lákavé a dobré, ovlivňijící, deptající jako po první projekci. Bohužel, zatím nemůžu porovnat s remakem. 100% (07.11.2008)

Krehká romantika navždy utopená v manieristických vynálezoch sebavedomých vedcov, na ktorých je ľudská populácia nekompromisne založená. Na jednej strane obdivujem schopnosť zachovať si večný život, krásu, putovať za hranice nášho rozumu, postaviť sa proti prírode - čo je tu prezentované, na tej druhej si uvedomujem, že hazardujeme nielen s tým, čo je nám bezprostredne predurčené, ale aj s našou prirodzenosťou či šťastím, ktoré si postupne budujeme. Otvor oči je chaotická snímka a nemyslím, že má niekto šancu pochopiť celé to prelievanie myšlienok, snov, časov, udalostí, príčin a následkov, ale to spracovanie je tak silné, tak pôsobivé a nádherné, že som sa doslova nechala uniesť tajomnou atmosférou. Eduardo a Penelope sú úžasní, scenár nepochopí ani vyhlásený intelektuál, hudba dotvára pocity postáv. Tento film spracúva príliš dôležitú tému na to, aby sme jej nevenovali pozornosť a ja sa k nej určite ešte párkrát vrátim. (10.05.2010)

Původní a formálně méně atraktivní verze Vanilla Sky, která je na první dobrou méně popově mainstreamová a přitažlivá, ale sugestivní a originální je velmi. Důkaz, že Španělé se nemají filmařsky za co stydět. Oproti americkému remaku je zde mnohonásobně menší rozpočet, absentuje hlavní mužská herecká hvězda a i tak je to obstojně zvládnuté řemeslo plné osobitých momentů a mindfuck scén. Být to ještě temnější, psychologicky silnější a s větším tahem na branku, hodnotil bych stejně pozitivně jako Vanilla Sky, kde jsem se spíše než v originalitě příběhu nechal unést New Yorskou scénografií ruku v ruce s celkově vyladěnou formální složkou. (14.06.2023)

Rok 1997 byl pro jednu z nejvýraznějších španělských osobností naprosto zlomovým. Mezníkem byla spolupráce s Pedrem Almodóvarem (Na dno vášně) i role Sofie v dramatu Otevři oči, který ve Španělsku posbíral osm výročních cen Goya a jeho kvality zafungovaly i na MFF v Berlíně nebo v Tokyu. Ano, Penélope Cruz (zahrála si i v americkém remaku) je pro mnohé hlavním lákadlem k ochutnání spletité cesty v horečnatých snech – přeci jenom se Amenábar mezinárodně proslavil až hororem Ti druzí a výtečným Hlasem moře o sedm let později. Režisér mísí milostné melodrama, film noir, přisýpá prvky sci-fi a nezapomíná ani na několik moralitou zavánějících mouder. Sebestředný hrdina César se tu pohybuje mezi dvěma ženami, svým egem, pohádkovým bohatstvím, zvnějšku manipulovanou realitou a děsivými sny. Na oslavě vlastních narozenin pozná okouzlující Sofii, čímž rozohní žárlivou „přítelkyni“ Nuriu.. Oslavenec ignoruje vše kolem, podle všeho se konečně zamiloval. Následky jsou ovšem děsivé. Sebevražedná nehoda pošle Nurii na onen svět a Césarovi ošklivě znetvoří obličej.. Hlouběji se dostat pod kůži Abre los ojos je tvrdý oříšek. Překvapeními nabitý děj je přes všechny klady podivný (stejně jako jeho hvězdný remake), lépe řečeno bizardní. Rozjezd působí úplně jinak, než kde snímek nakonec skončí. Má své skvostné momenty, i hůře vyřešené pasáže. Vše to ale diriguje talentovaný Alejandro Amenábar, poctivě buduje atmosféru a dokonale vede herce. Čarokrásnou Cruz nebo přesvědčivého frajírka Eduarda Noriegu. Jen velká škoda, že jsem (asi jako řada jiných) viděl nejprve profláklý americký remake Camerona Crowea. (09.10.2009)

Někdo tvrdí, že remake nemůže být lepší, než originál. Ale já tvrdím, že to záleží na tom, co uvidíte jako první. Ano, mluvím o Vanilkovém nebi, které jsem viděl jako první a až pak jsem se dozvěděl, že to je remake. A možná je to těmi detaily, možná je to tím, že remake je delší o 20 minut anebo je to jednoduše proto, že jsem Vanilkové nebe viděl dřív, ale se mi prostě líbí víc, než originál. Nicméně, to nic nemění na faktu, že i tohle je jednoznačně 100% záležitost. Hlavně díky Eduardovi a (opět skvělé) Penélope. Uzavřu to tím, co se tady snažím říct celou dobu - v tomto mimořádném případě otázka nezní, jestli je remake lepší/horší než originál, ale co jste viděli dříve. Protože to si pravděpodobně zamilujete. (21.07.2010)

Už keď bolo doma za mňa vybraté, že si pozrieme španielsky film, vedela som, že to bude psycho :-) A bolo. Španielske filmy mám rada, no nemala som práve chuť. Nevadí, filmový zážitok sa vydaril. Otvor oči síce nebude v mojej sieni slávy, premýšľam nad 3 hviezdičkami, ale tú štvrtú pridám za originalitu a v neposlednom rade aj za to, ako Amenábar dokázal udržať látku pokope, i pri miešaní reality, snov, minulosti, prítomnosti, budúcnosti a vôbec toho všetkého. Cameron Crowe vo Vanilkovom nebi nebol až taký šikovný ;-) (03.03.2008)

I keď som americký remake Vanilla Sky videl minimálne 3x nijak som si nevedel spomenúť ako to vlastne skončilo. Či to už bolo režisérovím zámerom aby ten koniec nebol taký zapamätania hodný alebo mojou neschopnosťou, rozhodol som sa zhliadnuť i originál. Penelope Cruz hrá presne tú istú postavu, namiesto Cameron Diaz tu je omnoho menej sympatickejšia herečka čo je pre haluzné rozuzlievanie oveľa lepšia voľba. No a ten koniec mi tu prišiel omnoho výraznejší a pointou pripomenul diametrálne odlišnejší film – Total Recall. (05.03.2007)

Penélope (hore bez) sa nepohne, kým nevhodíte mincu... Aj vy ste ju tak dlho hľadali? Silný príbeh znetvoreného muža, ktorý je nútený svoju situáciu riešiť trochu netradičným spôsobom, vás možno chytí až od autonehody ako mňa, no potom už nepustí. Možno budete márne celý čas hľadať, prečo je film i v kategórii sci-fi, no tesne pred záverom a možno i skôr by to malo byť jasné. Mám vo filmoch rád to prelínanie snov a reality. Zhruba od polovice bude nejeden divák v príbehu trochu tápať, pretože s pribúdajúcimi minútami nebude ľahké rozlíšiť, čo je sen a čo nie. Nechcem spoilerovať. ale tá záverečná scéna, kde sa César postaví na kraj mrakodrapu vo mne vyvolala naozaj menší závrat. Čo dokáže dobre postavená kamera...80%. (03.04.2013)

Rozhodně zajímavá podívaná, v níž se sny prolínají s realitou a příběh skvěle kombinuje prvky sci-fi, romantiky, dramatu a mysteriózního thrilleru. P.S. Na Penélope Cruz je tu velmi pěkný pohled. (14.12.2012)

Proč jen tři hvězdy? Jednoduše vysvětlím… Jelikož jsem už před jistou dobou viděla remake tohoto filmu, nemělo mě co překvapit. Vím, špatný argument, ale jak jinak to vysvětlit. Možná kdybych tento film zhlédla v opačném pořadí, hodnotila bych lépe, ale takhle nemůžu jinak. Přiznávám, že ze zpracování jsem mírně zklamaná, nelíbilo se mi obsazení ani celkový způsob pojetí, a to říkám i za předpokladu, že Alejandro Aménabar je pro mne jedním z významých zástupců španělské kinematografie. Scénář je vynikající, líbí se mi to zamotání se do příběhu a přiznávám, že mne nenechal chladným, poněvadž jsem i dlouho dobu po zhlédnutí skládala střípky a snažila se utvořit si jakýsi ucelený obraz a i přesto jsem měla v hlavě docela slušný maglajs. Očekávala jsem větší smršť a ta se nekonala, co už… (15.04.2008)

Vizuál je zväčša nenápaditý (až na nápad s maskou svojej vlastnej tváre), naopak príbeh je veľmi zaujímavý a napínavý. Ale až príliš doslovný záver ma viac sklamal ako potešil. 60%+. (30.07.2009)

Ako väčšina tunajších užívateľov som na prvýkrát videl Vanilkové nebo. Očakávania romantickej drámy sa prekotúlali do úplne iného žánru a z toho úplne iného až do stratena. Vravím, ó aké originálne a ó ako krásne zamotané (milujem zamotané filmy). A dnes, po zhliadnutí Abre los ojos, mením názor. Americká verzia je skoro čistou kópiou, s nesympatickou Cameron Diaz a presladeným záverom. Naopak prvotná verzia (táto) od začiatku pôsobí tak nejak chladne. Ale chladne v inom zmysle slova ako predpokladáte. Každú scénu som prežíval omnoho silnejšie než v remake verzii. Priateľstvo Césara a Pelya bolo omnoho intenzívnejšie. Láska medzi Césarom a Sofiou bola omnoho sladkejšia a tak trocha iskrivejšia. Pestrofarebná kombinácia žánrov, kde netušíte v akom čase sa dej práve odohráva. OBROVSKÝ SPOILER - nečítať: Pri záverečnej scéne si uvedomte, že jeho Sofia je taktiež ako priateľ Pelayo už dávno po smrti. On žije v lucidnom sne o niekoľko dekád rokov dopredu. A keď sa prebudí? Bude sám a pravdepodobne psychickú záťaž z novej reality nezvládne. Naozaj smutné. (24.05.2010)

Zvoník u Matky Boží na diskotéce....nebavilo mě to. Jedna hvězda za Penélope. (28.11.2012)

Komplikovaný film, na který si v podstatě nejsem schopen vytvořit názor. Při jeho sledování jsem měl pocit, že se ten film bortí a rozpadá. Z počátku to vypadalo na silný příběh o hledání čehosi jako osobní identity a nového smyslu života po osudové autohavárii. Jak však film postupně plynul dál, jeho dramatická struktura se hroutila do chaotického prolínání flashbacků, snů a reality, ve které čert aby se vyznal. Svou nelineární narativní strukturou a sci-fi nádechem mi to připomnělo třeba snímky "Věčný svit neposkvrněné mysli" nebo "Truman Show", oba mě ale oslovily víc. Emoce tam ale byly a především každý záběr na Penélope Cruz mě uzemnil její temperamentní krásou. Hlavně kvůli ní tak hodnotím tento film relativně vysoko, ale ke druhému zhlédnutí nebo delší úvaze nad tím, o čem ten film vlastně je, chuť nenacházím. (25.09.2011)

Výborné. Po skvělé Diplomové práci mi Alejandro Amenábar opět dokázal, že točí skvělé filmy. Na svou délku mě tenhle snímek vůbec nenudil a byl jsem párkrát až unešen pěkným dějem. Těžko vymezit žánr, kam by se dalo Otevři oči zařadit. Má prakticky od všeho něco. Herecké výkony jsou velmi dobré a finále bylo strhující. Alejandro si tím u mne hodně šplhl a doufám, že jeho další filmy u mne sklidí podobný úspěch. (18.10.2011)

Můj problém je, že se mi Noriega ani trochu nelíbí, a tak se škodolibostí sobě vlastní přiznávám, že byl přitažlivější se zajímavě znetvořeným obličejem. Celý film ukazuje divákovi dvojí tvář, reprezentantem je scéna, v níž César zvrací a na temeni má masku svého druhého (nebo třetího?) já. Nic není tím, čím se zdálo být. Vše se mění a prolíná. Amenábar splétá pavučinu salt mortale kolem Césara tak umně, že zapomínám, jak moc je mi pohled na Noriegu nepříjemný. (08.09.2023)

Povinných 5*. Remake ma zastihol nepripraveného v kine, v čase, keď zoznam mojich obľúbených režisérov znel Smith, Crowe, DiCillo, a hneď letel do topky. Doteraz si pamätám ten pocit (mal som 14). Nasledujúce dve dekády Amenábarov originál odkladám, aby som aspoň trochu zabudol a dokázal si ho užiť. Nepodarilo sa. Tá pointa sa zabudnúť nedá. Takže 5*, lebo si ich to zaslúži, má to depresívnejšiu atmosféru, Noriega hral lepšie jak Cruise, Penelopa bola o 4 roky mladšia a možno je to aj lepší film, ale sorry, už som to poznal. A v reále spomienky nevymažeš. (20.10.2020)

[6,5/10] (Escorpión, Alain Sarde, Lucky Red, Sogetel) (Barevný /// Produkce: Fernando Bovaira, José Luis Cuerda /// Scénář: Alejandro Amenábar, Mateo Gil /// Kamera: Hans Burman /// Hudba: Alejandro Amenábar, Mariano Marín /// MFF v Berlíně: Alejandro Amenábar (Cena C. I. C. A. E.)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (06.05.2010)

V podstate to isté čo americký remake, ktorý som videl bohužial skor, takže je mi teraz ťažko objektívne tento film zhodnotiť. Prekombinovaný, za vlasy pritiahnutý scenár zachraňuje skvelá atmosféra a pocit, že na konci sa NIEČO stane. Ono sa to stane a je to celkom originálne, zároveň ale vyjde na povrch absurdnosť zápletky. Je tu niekolko velmi pekne natočených scén, napr. scéna v parku. Zaujímavé, že na rovnako posobivú atmosféru potrebovali v Hollywoode niekolkokrát vyšší rozpočet. (07.07.2007)

Amenábar člověka úspěšně téměř až do konce vodí za nos a nechává ho i hlavního hrdinu, aby se celou dobu topil v nesnesitelné nejistotě. Pomalé vykreslení celého příběhu se zde naprosto hodilo. Perfektní paranoidní atmosféra byla ještě zpestřena kvalitní hudbou a velmi dobrými hereckými výkony. 8/10 (14.11.2007)