Karate Kid

Nikdy bych nevěřil, že se zrovna k tomuhle dostanu, ale seriál Cobra Kai mě na to dost nalákal. Těžko to srovnávat, ale bez filmu by nebyl ani seriál. Nejvíc prostoru dostává mladý Danny, který je na škole šikanován a ke karate se uchýlím proto, aby tomu už dál nebylo. Johnny je tu vykreslen hlavně jako záporák, který mu znepříjemňuje život. Dost prostoru tu má i Ali a pan Miagi. Celé to vyvrcholí velkolepým turnajem, který je v seriálu často zmiňován. Na další díly už ale nemám odvaju... "Vyřaď ho!" (09.12.2021)

Čekal jsem naprostou kultovku, ale je to jen slabší kultovka. Představoval jsem si něco ve stylu Rockyho (tvrdý trénink, fighty). O karate tam snad ani nejde. To je tam v posledních deseti minutách. Navíc to křepčení co předváděl Daniel-san bych karate ani nenazýval. A ten jeho protivný xicht. Upřímně jsem mu přál každou nakládačku co dostal. Naštěstí to zachraňoval pan Miyagi a Elizabeth Shue. 3+* (31.07.2020)

Ten legendární čapí kop jsem si pamatoval trochu vznešeněji teda. Nějaká epická disco hudba, zpomalený záběr, barvy aury kolem hlavních nepřátel, mystický hlas mrtvých bojovníků. Však to znáte :-) Z celého Karate Kid je nejzajímavější, že Ralph Macchio, kterému je 23, vypadá na 16. A ta holka na 25. Jako pár pak vypadají strašně legračně. A ještě legračněji vypadá měření sil mezi namakaným Zabkou a tintítkem Macchiem. Minimálně karate, příběh plný klišé, a ani postavy nejsou nějak extra sympatický. O neuvěřitelně přepálený stopáži ani nemluvím. (01.01.2019)

"Když je balanc, všechno bude lepší... lekce nejen pro souboj, ale i pro život... jeď a najít balanc..." Bonsajový velmistr, starý a moudrý pan Miagi, jehož vnímání karate sahá daleko předaleko, učí mladého Danielsona domácím a zahradním pracem, na nichž mu vštěpuje základy ´prázdné dlaně´. A na závěr jestřábí technika, která uzavírá jednu z filmových klasik bojového umění 80. let. Pat Morita skvěle mentorovský. (10.04.2011)

Zrovna Karate Kid jsem v průběhu svého sledování filmů vždycky spíš přecházel a po mnoha letech mohu prohlásit, že teprve až nyní (r.2022) jsem jej viděl od začátku až do konce. Jsou to ryzí osmdesátky, které mám tak moc rád a společně s výborným oddychovým soundtrackem (Joe Esposito, Survivor, Commuter...) utváří příjemnou zábavu s nenuceným morálním poselstvím, jak správně přistupovat k životu a především k sobě samému. Až na bandu namachrovaných frajírků z Cobra Kai jsem neměl vůbec žádné problémy s hereckými výkony. Laskavého a spravedlivého pana Miyagiho v podání excelentního Pata Mority byla radost sledovat a Ralph s Elisabeth byste kvůli jejich přirozeně příjemným charakterům vždycky rádi přibrali do party. Tedy tak se na to aspoň dívám já se svýma věčně mladýma očima a mozkem z možná trochu jiné doby, ale zkrátka podobné filmy z dané dekády mě přitahují jako stříbro straku. Nemůžu si pomoct a asi už to tak zůstane navždy... (20.10.2022)