Reklama

Reklama

Videodrom

  • Kanada Videodrome (více)
Trailer

Ústřední postavou příběhu je Max Renn, bezskrupulózní ředitel kontroverzního televizního kanálu 83, který nabízí vše od lehké erotiky po brutální násilí. Při hledání nového námětu do vysílání Max narazí na pirátskou nahrávku, jejíž název zní Videodrom. Přímočará syrová násilnost pořadu Maxe fascinuje do té míry, že navzdory varováním začne pátrat po jeho původu a tvůrcích. Vydává se tak na cestu, která jej zavede do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky a postupně se propadá do světa, v němž realitu nahrazují čím dál tím děsivější a divočejší vize... Torontský rodák David Cronenberg, který dnes patří k žijícím klasikům nejen žánrového filmu, na sebe poprvé výrazněji upozornil ve druhé polovině 70. let, kdy v rychlém sledu natočil snímky Shivers (1975), Rabid (1977), Brood (1979) a především Scanners (1981) s proslulou scénou explodující lidské hlavy. V těchto filmech ustanovil svůj charakteristický autorský rukopis a etabloval se jako tvůrce silně tělesných hororů, které se nevyhýbají šokujícím násilným výjevům, jejichž prostřednictvím se vyjadřují k údělu moderního člověka, potýkajícího se s prudkým vývojem technologií a přírodních či lékařských věd. Pomyslným vrcholem rané fáze Cronenbergovy tvorby je právě Videodrom, v němž už v roce 1983 dokázal předznamenat, jak se může virtuální realita prolnout se skutečností až do té míry, že člověka doslova pozře. Film je zajímavý také tím, že v jedné z hlavních rolí se zde objevuje Deborah Harryová, známější jako Debbie Harry, frontmanka novovlné kapely Blondie. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (14)

  • V písni „Masterhit“ bruselské EBM skupiny Front 242 byl použit sampl z tohoto filmu: „You know me and I sure know you, everyone“. (Frontie)
  • Příjmení Briana O´Bliviona vychází z Marshalla McLuhana, univerzitního profesora, u něhož Cronenberg studoval. (Pavlínka9)
  • Po premiéře se Videodrome nesetkal s dobrým přijetím a ani přítomnost Debbie Harry nezachránila film před kasovním debaklem. (Pavlínka9)
  • Andy Warhol nazval film "Mechanickým pomerančem osmdesátých let". (hot_spot)
  • Film má natočené tri alternatívne konce. Koniec použitý vo filme bol nápad Jamesa Woodsa (Max Renn).
    (misterz)

Reklama

Reklama