Noční hlídka

Stačí přečíst kousek knížky a hned se člověk lépe orientuje. Ve filmu je vše podstatné vysvětleno a pochopení veškerého dění závisí pouze na divákově pozornosti. Bekmambetov je Bůh! Nádherná práce s detaily a předměty na scéně, dynamický střih a uhýbání před složitými triky, které by se jinak za drahé peníze odehrávaly před statickou kamerou. Skvělé herecké obsazení. (10.09.2005)

Noční hlídku často někdo přirovnává k nějakému jinému filmu. Mně nejvíc připomínal ruskou variaci na Bladea, ale pravda je, že funguje sám o sobě a při jeho sledování vám nedá šanci přemýšlet, kde jste už něco podobného viděli. Prostředí moskevského nadpřirozeného podsvětí, promakaný příběh (nikomu nevěřte, že je zmatený, stačí jen pořádně sledovat), osudem fackovaný hlavní hrdina (když na něj dopadá dobré světlo, připomíná Clivea Owena, jenom hraje líp) a nářezoidní konec donutí diváka dvě hodiny sedět a jenom něme zírat. Ne že by to byl nějak převratný a bezchytný film. Ale ačkoli se dost podobá svým hollywoodským bratříčkům, po závěrečných titulcích budete mít úplně jiný pocit. A už teď se těším na druhý díl. (05.10.2005)

Nebudem porovnávať čo by spravil Hollywood a čo za veľdielo splodil Mosfiľm, len preto, že v CCCP sa tieto dielka nenatáčali od Leninovho skonu ... Pre mňa to bol len jeden hrozný zmätok s chaotickými zábermi, ktoré sa hrali na niečo viac, ako mali ... Najväčší humus bol pre mňa pohľad na žltý nákladiak s ohňom pri výfukoch .... To už aj Majka z Gurunu bola na tom lepšie .... Pozor - určite si tento film pozriem ešte raz a vôbec nevylučujem, že svoje hodnotenie pozmením .... alebo aj nie ..) (17.06.2008)

Jedná se sice o film v mnoha elementech kýčový, ale zase je potřeba uznat, že je "originální". To slovo originální je asi u Noční hlídky jako pěst na oko, protože film si vypujčil - nebo chcete-li, ukradl - (ovšem u většiny "nápadů" stejně jako kniha) veliké množství nápadů z jiných slavných snímků a knih (Matrix, Star Wars...). Jak tedy mohl získat čtyři hvězdičky? Nejspíš za to může místo, kde se odehrává, Rusko. Obrovský stát odkud pocházejí základy Marxismu a Leninismu.... Jeho chladné reálie jsou přesně takové, které k tomuto filmu patří, díky Rusku mohu filmu uvěřit. Už se těším na pokračování a možná i trochu na americký remake (ale to je spíše zvědavost). (20.10.2005)

Rusové si hrají na písečku, pokukují přitom po výtvorech Američanů či Novozélanďanů a jejich výsledné dílo se tomu v základech dost podobá. Jenomže je navíc jaksi méně uhlazené, špinavější, ostřejší a samotný pohled na něj vyvolá dosti rozporuplné reakce. Timur Bekmabetov se bez jakýchkoliv skrupulí vyžívá ve všech hračičkách, které jsou momentálně na filmařském poli k mání. Zrychlovaná a zpomalovaná kamera, která navíc všechno snímá přes temné filtry, fašisticky rychlý střih, za který epileptici zaplatí záchvatem a před ostrým hudebním doprovodem plným burácejících samplů by pokorně sklonili hlavu i pánové z Media Ventures. Jenomže scénář (ač je jeho námět jakkoliv originální) chvílemi silně postrádá hlavu a patu, vzájemné vazby mezi postavami často nemají ani základ logiky a jako celek působí nesmírně chaoticky, což při výše zmíněném stylu vyprávění zmate i toho nejpozornějšího diváka. A jako poslední hřebík do rakve je dle mého to, že chvílemi je to vlastně nesmírná nuda a že ty dvě hodiny jsou možná trochu moc. Ač je počet hlavních postav vcelku omezený, jediný kdo opravdu za něco stojí je hlavní hrdina Anton, který ač má něco do sebe, dokáže i on diváka řádně zmást ve stylu „co to sakra dělá?“. Ale, ač dávám průměrné hodnocení, je to spíš proto, že to všechno působí nějak „divně“ (a taky proto nedokážu pochopit, jak by mohla fungovat myšlenka panslavismu, když mají naši východní bratři úplně jiné vnímání). Ale on se nám pan režisér do druhého dílu (který budu napjatě očekávat) polepší a bude to mnohem stravitelnější, než tento kousek. Charašó? (07.08.2005)