Tlukot mého srdce se zastavil

Jacques Audiard má na svém triku jeden z nejzajímavějších žánrových filmů Francie posledních let, mám na mysli Proroka, a tak jsem k jeho předchozímu snímku přistupoval možná až s příliš velkým očekáváním. Tak komplexní a působivý Tlukot mého srdce zdaleka není a jestli divákovi něco utkví v paměti, tak především živočišný výkon Romaina Durise v hlavní roli. Ten je sice přesvědčivější na pozici kriminálníka, který terorizuje nájemníky a brnká na nervy majitelům domů, ale jako člověk, který stojí mezi dvěma světy a sní o tom, že opustí řemeslo a po vzoru matky se bude věnovat umění, představuje zajímavou figuru. Bohužel scénář mi přijde trochu nedotažený a klavírní vsuvky poněkud nudné. Celkový dojem: 60 %. (03.01.2015)

Jediná věc, která mě zprvu těšila, byl výborný Romain Duris, a jelikož se vyskytoval v každém záběru, je jeho obří zásluhou, nakonec však mohutně podpořenou Fontaineovou kamerou a Bachovou Toccatou e-Moll (no tak dobrá, ještě i Kylieiným The Loco-Motion :-) - v souvislosti s okolním děním), že jeho prozření se pro mě stalo prožitkem, který jsem si zejména v hodně silné poslední třetině vysloveně užívala. (20.02.2014)

Scénář: Jacques Audiard, Tonino Benacquista .. Moc zajímavé. Zejména díky mé slabosti pro klavír, který je zde jedním z ústředních motivů. Přesto to není tak jednoduché. Jacques Audiard tvoří osobité, po příběhové i žánrové stránce různorodé až roztěkané filmy a tady může ledaskde narazit. Pokud se ovšem naladíte na jeho vlnu, zažijete příjemné chvíle s jedním rozpolceným realitním hráčem. Romain Duris jednoznačně válí. (04.12.2009)

Trochu učesat, dát trochu víc prostoru známým tvářím jako je Emmanuelle Devos a Mélanii Laurent, tak nemám námitek a dám tu čtyřku s radostí. Takhle to byl hlavně koncert Romaina Durise nejen herecky, ale i doslovně. Nicméně po scénáristické stránce bych měla připomínky, protože to na mě působilo jak puzzle, z kterého jde velmi těžko poskládat nějaký ucelený obraz. Tlukot mého srdce se tím pádem nezastavil, lituji. (31.05.2014)

Film o živote Toma (Romain Duris), podaný rozsekane, neucelene, človek čaká čo bude ďalej však snímka veľa preskakuje, niektoré dejové línie necháva na diváka, aby ich uzavrel sám. Násilie, kšefty vs. klavír viď štastný koniec..., pre mňa naivná pointa ale budiš. R.Durisovi som absolútne neuveril, spôsob podania umelca resp. klaviristu. (14.05.2008)