Co je nového, kočičko?

Už úplne chápem Woodyho, keď sa po zhliadnutí tohto filmu rozhodol, že nenechá režírovať svoj scenár niekoho iného (aké dobré bolo to rozhodnutie všetci vieme!) Pussycat je prvú hodinu doslova kabaret- ukričaný, rýchly, chaotický..zmes skečov, ktoré akože držia pohromade. Woodyho repliky v tom celom chaose zanikajú, réžisér je riadne drevo a prehrávajúci herci tomu celému fakt nepomáhajú... A keďže všetci asi vedeli, že to asi nie je bohviečo tak v poslednej polhodine všetko zrýchlili, zbúchali jedno cez druhé a ešte pridali na plyn a aspoň tá situačná komika bola super (Sellersova vikingská žena rules!!!:). Pussycat nie je prúser- je to len neokresaný a zle zrežírovaný scenár jedného ešte nie úplne vypísaného superkomika. (01.12.2008)

Pokud máte Woodyho Allena, nebo Petera Sellerse rádi, tento film vynechte. Nestojí za to. Snad jen pokud je uctíváte, tak má smysl ho shlédnout coby zajímavost. Film je zmatečný, postavy nereálné a jejich chování zcestné. Bylo by jednoduché napsat, že točit to Allen sám, dopadlo by to lépe, nebyla by to pravda. On je totiž slabý už scénář. Diváci kin, si zkrátka tehdy ještě museli počkatm až se Allen vyblbne a začne skutečně psát solidně. A k Sellersovi, ač ho mám rád, tak zde je nijaký, jakoby se nemohl rozhodnout jak postavu hrát. (07.06.2011)

Jestli se ve svém největším filmu - Lawrencovi - Peter O'Toole projevil jako naprostý muž ducha, kterému ženy nic neříkají, o tři roky později si to v téhle bláznivé komedii podle scénáře Woody Allena jako "notorický nymfoman" dočista vynahradil. V každém případě bezchybné jako nebývalé propojení komiky Petera Sellerse a Woody Allena (jeho první typické neurotické představení). A považte! Woody tu je ostříhaný na krátko! No, relativně na krátko. (03.10.2005)

Sledování tohoto filmu je jako dvouhodinová návštěva blázince. Některým bláznům jsem se zlomyslně smál pro jejich zaostalost, jiných jsem litoval a u malé skupinky mi nebylo jasné, co dělají na takovém místě, jelikož navenek vystupovali jako velice inteligentní a vtipní lidé. Procházení všemi patry bylo trošičku zdlouhavé, má zvědavost mi však nedovolila některé z nich vynechat, nevědě, co čekat za dalšími dveřmi. K vidění byl jeden náruživý chlípník, jeden cizoložnící psychoanalytik, jeden, jak bych to napsal, muž, který obléká striptérky a okolo nich spousta nymfomanek. Sexy, moc sexy. Při procházení předposledním patrem, pomohla psychická vyšinunost prostředí mému mozku vyprodukovat pár ujetých teorií „jak to jako mysleli, tohleto“ (doporučuji si tuto větu přečíst ještě jednou). Co když byl blázen Allen alter egem blázna Sellerse? Co když to celé byla alegorie a důmyslná, leč otřesně chaotická pocta pánům Jungovi a Freudovi? Co když se mi to celé jenom zdálo? Poslední patro bylo určeno těm nejtěžším případům. Dozorci v něm zcela rezignovali na hlídání svěřenců. Poslední patro je moje oblíbené. Všechno v něm bylo takové rychlé, uvolněné, odpoutané od země. Hašiš? Tráva? Už ani nevím. Většina cvoků mi za dobu strávenou v jejich přítomnosti přirostla k srdci. Návrat nevylučuji, zároveň před ním mám respekt, neboť psychický zdravý jedinec by po opakované návštěvě podobného místa již nutně nemusel být psychicky zdravým jedincem. 70% Zajímavý komentář: Oskar (14.07.2008)

Frašky o záletných měšťácích a prostopášných paničkách plní divadla od antiky, přes commedia dell´arte, až po vrcholné okamžiky v devatenáctém století. Vinohradské divadlo žije z odkazu G. Feydeau dodneška, a nové hry, už daleko sexuálně otevřenější než nějaký operetní kankán, můžete v Praze nalézt snad v každém divadle. Bohužel Woody se s tímto tématem nějak tak dost minul, a stejně tak i s komikou P.Sellerse. Všechny ty klasické vtipy o střídání žen a tak, jsou podány rutinně (i když O´Toole je přesvědčivý), a těm Allenovským chybí pointa. Vše se slibně rozehraje - Cyrano a Kristian, tedy Sellers a O´Toole pod okny Capucine, Allen a Sellers na nábřeží, ale nakonec z toho nic není. Jeden dobrý vtip na deset minut dobrou komedii nedělá, a bezradnost herců vyzařuje z plátna. (12.03.2013)