Doom

Jakožto fanda prvních dvou dílů Důma prostě nemůžu být spokojen, protože to s ním nemá společného v podstatě nic kromě Béefgéčka a pár impů. Dokonce i samotná zápletka se vyvine jinak, a tak jsou ve filmu v podstatě jen nějací trapní zombíci namísto hrůzných nestvůr samotného pekla. Cacodemona, Spidera Masterminda ani Cyberdemona se nedočkáme (a kromě Impa bez fireballů a jakousi variací na klasického kousavého démona se nedočkáme ani nikoho jiného). Snad jen motorovka se tu trochu ukáže, ne už ale dvouhlavňovka. Vizuálně se film snaží připodobnit třetímu dílu a to zejména tím, že je po celou dobu kvůli tmě poměrně hovno vidět. Jednou z nejslabších stránek snímku je i hudba Clinta Mansella, která překvapivě vůbec nedokáže v divákovi vzbudit napětí, strach ani podpořit akci. Daleko lépe by vyzněla snad i stařičká midi hudba Bobby Prince z prvních dvou dílů (kterou bych v potřebné úpravě uvítal alespoň v závěrečných titulcích, namísto nepatřičných Nine Inch Nails, kteří jsou spojení spíše se sérii Quake, to už bych spíše chápal samotného Chrise Vrennu). Mimo jiné je filmový DOOM i neúměrně natahovaný a něco se začne dít až v poslední půlhodině, která přichystá dvě nejzajímavější věci celého snímku; Sargův kontroverzní rozkaz a krátce na to herní sekvenci z vlastního pohledu. Někoho jistě může v tu chvíli napadnout klasický syndrom herních adaptací: "koukám, jak někdo jiný hraje", ale myslím, že tahle část byla zvládnuta solidně a je to snad i relativně originální a docela uklidňující (žádné střihy). Celkově je filmový DOOM průměrná akce a podprůměrný film. Štěstí je, že nepříjemné postavy umřou dřív než ty méně nepříjemné, neštěstí je, že je to jen jedna z mála věcí, která se dá na scénáři pochválit... (proč ta bitka na závěr?) (03.05.2009)

To byla zase jednou hrůza. Hry mám rád, dokonce jsem nedávno zase dohrál první i druhý díl, ale nebýt loga, Marsu, korporace UAC a zbraně BFG, snad bych ani nepoznal, že s nimi tento výtvor má něco společného. Nejde mi ani o příběh, ten je přiměřeně videoherní a nic hlubšího jsem nečekal. Jde mi o promrhaný potenciál, o nevyužití takového množství rozličných herních příšer a démonů, o nulovou atmosféru (Bát se? Ani nápad!) a bídné technické zpracování na úrovni průměrného televizního či video filmu. Zkrátka všechno špatně. I tolik vychvalovaný záběr z pohledu první osoby byl naprosto nudný až směšný. Líbila se mi jen Rosamund Pike, ale to rozhodně není zásluha tvůrců. (22.08.2014)

Odlehčená akce se dvěma, třemi napínavými scénami. Nikdy jsem Doomu nepropadl, i když se mi líbily potvory v novějších řadách. Je to jako dívat se na Vetřelce, či Resident Evil. Banda mariňáků se snaží eliminovat příšeru/y, která/é se snaží naopak eliminovat mariňáky. Vcelku průměrné efekty, které by nevadily při větším spádu. Tedy ne rychlejším střihu, ale akci. Ta se rozjíždí jen občas, jinak se postavy potulují labyrintem a klábosí. Škoda, že tvůrci nestřihli příběh Věcí, což se třeba při pitvě v laboratoři doslova nabízelo. O hereckých výkonech bych se moc nezmiňoval, K.Urban zprkenatěl a ostatní jsou přehlídkou kamenných tváří. U tohohle typu filmů však není herectví podmínkou. Bohužel, chybí mrazivé napětí i větší kreativnost v nakládání s mutanty a gore efekty... Utržená ručka fajn, kretury v záblescích světla a tmě nefajn (jo, to dokázali zmiňovaný Vetřelec nebo Čelisti ). (13.11.2012)

Zatímco hra překypovala sladce temnou atmosférou a hustým výskytem potvor všeho druhu, filmový přepis je obrazově neskutečně FÁDNÍ záležitostí, bez atmosféry a i na těch monstrech se překvapivě škudlilo. Zde ani Rockovo charisma výsledný chabý dojem nezlepšilo. Carmacku, až potkáš Bartkowiaka, flákni mu jednu i za mně.... (05.01.2006)

Ve tmě černé tak, že ji nešlo snad ani prostřílet, se pohybovala skupina vojáku s baterkama a snažila se sejmou něco s velkým Ň. Moc jsem toho tedy neviděl, ale to je patrně jedno, protože boje s přítulným čtyřiadvacátým chromozomem byly poměrně fádní a tradiční řídnutí skupiny se snad ani nesnažilo nikoho překvapit. Samostatnou kvalitou byly rozhovory hodné steroidových borců z posiloven, při kterých jsem se potutelně usmíval, ale raději nenápadně, aby na mě někdo nenamířil tu big fuck gun a neustřelil mi palici. Abych jen nehaněl, tak závěrečná herní palba byla velmi slušná, ale zachránit tuhle misi už nemohla. (14.11.2013)