Cestující v dešti

Nemůžu si pomoct a musím dědkovsky zareptat: Dneska to sekaj' jak Baťa cvičky a všecko je to na jedno brdo. A pak člověk náhodou po čase zapne bednu a uvidí tam thriller udělaný jinak. Jak osvěžující. — Co jsem tak koukal, opakují se vůči tomuhle filmu dvě výhrady: Že je pomalý a že je misogynní. Pomalý je, to ano, jak už bývají filmy, které nestojí na zahlcování diváka smrští podnětů, ale nechávají mu čas na vlastní duševní pochody, víc k tomu asi není co dodat. Zajímavější je to s tou misogynností, měla by mi vadit taky, na ponižování holek jsem fakt citlivej, ale tady mi nic takového na mysl nepřišlo (krom scén s tím jejím sladkým víš-co-by-ti-za-tohle-udělal-můj-táta manžílkem, pořád jsem čekal, kdy ho konečně někdo odpráskne), snad proto, že její postava byla vystavěná naprosto uvěřitelně, jako navenek konzistentně podřízená slepička, která ale dokáže dosáhnout svého – kdysi se tomu říkalo „ženské zbraně“. Zobrazit děvče na plátně tímto způsobem se dneska nenosí, což ovšem neznamená, že takové ženy neexistují (aneb nechci se vysmívat tzv. politické korektnosti, považuju ji za dobrou věc, ale nad takovýmhle filmem člověk začne přemýšlet, jestli jsme náhodou s vaničkou nevylili i dítě). A když i renomovaná kritička zůstane ve své reakci u povrchního konstatování, že se jí film už odedávna nelíbí, protože se nedrží žánrových klišé, bijou v něm holky a hlavního „klaďase“ hraje nesympatický Bronson – není to vlastně tak trochu známka, že je udělaný opravdu působivě? (16.10.2012)

Dvě hodiny utekly jako voda a já přemýšlím o tom, co jsem to právě viděl. Cestující v dešti začíná jako tuctová kriminálka z pohledu vraha. Nejprve přijde zločin, poté pokus o zahlazení stop a nakonec se objeví muž v obleku se spoustou otázek. Vše by bylo v pořádku, kdyby onen vyšetřovatel nebyl neustále se usmívající Charles Bronson, který nejenže nepůsobí jako policista, ale navíc se zdá, že je komplic oběti a přišel se pomstít. Marlene Jobert se ovšem k ničemu přiznat nehodlá, jediné po čem touží je klid a návrat do rutiny jejího obyčejného života. René Clément z této zápletky natočil perfektní zamotaný příběh, ve kterém jsem si nebyl jistý vůbec ničím. Samotný scénář, byť sebelepší, by tohle nedokázal. Lví podíl na tom, že jsem tápal až do poslední minuty, mají oba herci. Ona je křehká, dětsky umíněná, poddajná, přesto zvláštním způsobem silná. On je mužný, proklatě charismatický, dominantní a ve všem o tři kroky napřed. Tajemný Harry Dobbs v Bronsonově podání působí skoro jako polobůh a zrzavá Mélancolie je hypnotizována jeho mocí a sebejistotou. Oba hrají jako o život a chemie mezi nimi funguje neskutečným způsobem, Bronsonovi jsem věřil každé slovo a pod jeho pohledem bych se přiznal k vraždě sám, Marléne bych obhajoval do posledního dechu. (05.01.2012)

Co znamena, kdyz rozbijes orechem okno? (15.10.2012)

Film byl pro mě velkým zklamáním, a to i přes pozitivní hodnocení zda na csfd. Nebo možná právě proto - čekal jsem zajímavý a napínavý děj, místo toho první půl hodiny nuda, pak půl hodiny pocit, že jsou všichni "divní", a poslední část filmu už byla jen rozuzlením děje. (17.03.2013)

Začátek je moc zajímavej a napínavej až do chvíle kdy se objeví Bronson. Ještě chvíli to jde, ale pak to začíná být utahané a nudné a pořádně se to rozjede až ke konci. (15.02.2014)

Rozkošne chaotický a tak trochu nelogický dej pri ktorom si stále vravím "čo z tohto len bude?" A on sa z toho vykľul veľmi príjemný štvorhviezdičkový filmový zážitok. Piatu hviezdu dávam za Bronsonovu dokonale priesvitnú košeľu. (19.04.2018)

Francouzi rádi cpou milostný art do svých thrillerů a kriminálek horem dolem, až postavám seberou motivace, duši a nakonec i mozek. Zbudou jen prázdné figurky v prázdném bludišti a matná představa, že kdysi kdesi možná byla a možná nebyla zajímavá kriminálka... (30.12.2013)

Za takýto thriller by sa nemusel hanbiť ani Hitchcock. Aj za tú značnú nezrozumiteľnosť a popletenosť, ktorá divákovi nie je poriadne vysvetlená, a možno by sa to ani nedalo. Keď som sa od nejasností odosobnil, dokázal som si to napätie pekne vychutnať. Charles Bronson, tajomný Američan, prišiel do Francúzska nežne obťažovať mladú francúzsku paničku, opíjať ju a zachraňovať pred políciou a mafiou, naučí ju trik s orechmi, jednoducho zmätok, ale dobre natočený. (07.06.2016)

Libilo se mi, ze Bronson jezdi taky fordkou jako ja ;) Uchazejici, pomalejsi frnacouzsky thriller/drama/detektivka s hezkou Marlene. 3+ (17.04.2017)

Výborný triller. Výborné hlavné postavy (Jobert + Bronson). Režisér nás drží v napätí , je to veľmi dobré. Hodnotím 80%. (14.09.2006)

Vizuál působivý i po padesáti letech, všechno je tady oku lahodící, ale ta story byla děsně uhozená a rozvleklá. Enšpíglův koment mě navnadil, bohužel jsem se tím jeho nadšením nenakazil. Škoda pro mě. (14.05.2023)

Na tenhle tip jsem narazil během čekání na večeri v Lomnici předtím, než jsme si pustili 'È stata la mano di Dio' a jsem rád, že jsem si zase po čase dal něco s Bronsonem. (...) Mellie je znásilněna a jelikož je násilník jaksi tydýt a čiluje i poté v domě oběti (ve sklepě), Mellie neváhá a oddělá ho brokovnicí (akt, který chce později zopakovat i vůči nevinnému muži) nicméně, poté se zbaví těla a chce v životě pokračovat, jakožto ženy umí magicky vytěsnit zodpovědnost, ale celý film má jaksi podprahově až mysteriózní ne ani tak nádech, jako spíš "tušení". V momentě, když už si Mellie (zkr. pro Melancholy, Melancholy that shoots you with a shotgun) "začíná zajíždět zpátky do svých kolejí" se na scéně objeví tajemný cizinec Charles Bronson (prime time, kterej je opravdu tajemnější než Hrad v Karpatech, protože člověk nechápe jaká je vlastně motivace jeho postavy, ani kdo to je), který ale zároveň působí, jaksi, že "ví všechno" (on tak ale působí vždycky, to je to jeho ultimátní sebevědomí) a začne se plést Mellie do života, klást otázky - ta popírá vinu a Bronson jakoby se celou dobu snažil jen k tomu, přimět ji k doznání, víc než cokoliv jiného. Mellie se tak snaží přežít pár dní bez manžela, od něhož se chce dočkat podpory (ačkoliv ji stejně sám podvádí, takže typické vztahové politikaření). Líbí se mi, že film působí jaksi "nedořečen" a hodně věcí v něm úplně nedává smysl... a údajně byl snímek vlivem na vznik 'Riders on the Storm' od The Doors, což pokud je pravda, je cool. Jiné, než jaké jsou klasické thrillery, Bronson chtěl později udělat i remake, ale sešlo z toho. (09.09.2023)

Příjemná krimi s kocourem Charlesem Bronsonem a love love Marlene Jobert. Film stojí na výkonech obou, nicméně zaujme i neotřelou kamerou a nadužitím bílé barvy v kostýmech. A všechny dámy jistě vzdychnou, když Bronson jen tak na odiv ukáže své vypracované tělo.. (21.02.2009)

Jak to říci... Mě se to prostě nelíbila. Utahaná nuda, kde čekáte dlouho, než se začne něco dít... Hustý tekoucí med, který se nemění a pořád teče a vy čekáte dvě hodiny až přeteče do druhé nádoby... Jako Marléne je hezká tojo, umí i hrát, ale nemůže jí dabovat Sabina Laurinová, proboha !!! Bronson mi asi nikdy sympatický nebude, ale s tím nic neudelám. A jeho infantilní úsměv ??? . A ty další postavy?? Nevím, možná to z toho udělal ten zoufalý dabing... :-/ (24.04.2011)

Cestujícího v dešti je docela těžké žánrově zařadit. Clément si dal práci prvky nejen protřepat, nýbrž nemilosrdně promíchat. Mimikry dramatu morfují v hitchcockovskou kriminálku a nakonec v nepravděpodobnou romanci s výraznými prvky psychologického filmu. Podmanivý maglajz drží pohromadě jednotná melanchodlická atmosféra, zahuštěná lounge soundtrackem Francise Mai [zhruba na úrovni Air circa Moon Safari, mínus beaty], a potom okolnost, která se za celý film nezmění ani jednou - kočičí výraz Charlese Bronsona, jehož angažmá ve francouzských filmech patří k tomu lepšímu, co po sobě zanechal. Jeho drsný Harry Dobbs se ve filmu filtrovaném snivou náturou hlavní hrdinky ocitá trochu mimo mísu. Snovým uplakaným světem riviéry po sezóně projíždí jako nůž máslem, práská kníry a změkčilými frantíky pohazuje jako polystyrenovými paňáky. Je to asi spíš zásluha zdatného režiséra, že se méně fyzických prvků svého hereckého partu shošťuje přes obludný doplněk pod nosem se ctí. Komu nevadí režisérký exhibicionismus, na tomhle Clémentově snímku si vyloženě pošmákne. (28.09.2013)

Napínavá, ale nijak uměle vypjatá podívaná. Na neustále se pitomě usmívajícího Bronsona jsem si rychle zvykl a s pohledem na půvabnou hlavní hrdinku, která z obrazovky téměř nezmizí, jsem se loučil velmi nerad. (25.12.2013)

Miluju tyhle staré klasické francouzské kriminálky,zvláště s tímhle obsazením.Chvilkama mi to přišlo nudné ale naopak si říkám že tohle zdlouhavé vlečení filmu je vlastně zvláštní a přesně se hodící.podruhé si jej asi nepustím ale chválím. (30.12.2013)

Solidní adaptace Japrisotova románu o zločinu. Jen ta psychologie se holt úplne nepovedla. Ale mezi Jobertovou a Bronsonem to funguje bezvadně. (31.07.2017)

Utahané a nudné. Krimi? Thriller? Ale kdeže! (18.01.2013)

Výborný film , ktorý som si aj viackrát pozrel. V tom čase ich bolo veľmi málo a duet Marléne Jobert a Charles Bronson bol veľmi dobre zvolený. (20.04.2007)