Jonathan Livingston Seagull
Čajka Jonathan Livingston
Režie:
Hall BartlettScénář:
Hall BartlettKamera:
Jack CoufferHrají:
James Franciscus, Juliet Mills, David Ladd, Dorothy McGuire, Richard Crenna, Hal Holbrook, Philip AhnVOD (1)
Obsahy(1)
Filmová bajka podle proslulého románu Richarda Bacha prostřednictvím titulního racka rozvíjí téma nelehkého prosazování osobní svobody a seberealizace. Jonathan Livingston nechce být jako ostatní racci v hejnu, kteří jen slepě následují konformní zásady a přehrabují se v odpadcích na přímořských skládkách. On naopak touží volně létat do výšek, kde rackové dle pravidel hejna nemají co pohledávat. Neochota zařadit se do společnosti vyústí v Jonathanovo vyhnanství. Osamocený nachází útočiště ve skupině racků vyznávajících stejné hodnoty jako on. Ambiciózní filmová adaptace sestává výhradně ze sekvencí s ptáky a důmyslných speciálních efektů, díky čemuž zachovává rozměr bajky. Uhrančivé přírodní scenérie a záběry na létající ptáky bravurně podkresluje povznášející hudba amerického folkaře Neila Diamonda. Snímek byl při svém uvedení v USA strhán kritikou, ale v normalizačním Československu se při uvedení v kinech stal kultem, neboť s diváky žijícími v represivní společnosti silně rezonovaly zdejší motivy touhy po svobodném životě a odhodlání šířit zvěst o možnosti seberealizace i za cenu vlastního života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Nádherně natočená nuda... ()
nenaladil jsem se na vlnu filmu a knížka bude určitě mnohem lepší - tam si aspoň emoce vytvářím sám a nehraje mi do toho hudba, nezpívají písničky a nekecají lidi v rolích racků. Lidské problémy můžou řešit rackové jen v knížce, ale ve filmu mi to velmi vadilo. Těšil jsem se a velké zklamání - nezvládl jsem to do konce. Dneska jsem si poslechl četbu a nedá se to s filmem srovnat. Ve filmu se snaží strhnout vizuálnem a není tolik místa pro filozofii. Možná teď, po větším poznání smyslu knihy, by byl film snesitelnější, ale zatím nemám chuť to zkoušet - zvuková stránka mi byla opravdu protivná. ()
Celá první polovina má syžet jak z nějakého animáku pro děti. Byl jednou jeden racek Jonathan, který nechtěl jako zbytek hejna žrát a prát se o odpadky a místo toho chtěl doletět co nejvýš a letět co nejrychleji. Jeho snahu, touhu jít si za svým snem však rodiče nechápali, hejno odsuzovalo a jelikož Jonathan nechtěl být svůj a nechtěl být jen člen hejna, byl z něj vyhoštěn a vydal se na cestu světem. Když trochu zapátrám, určitě najdu něco dějově a myšlenkově hodně podobného (Jak vycvičit draka, Smallfoot, Khumba... a na to jsem si vzpomněl jen teďka). Každopádně to je první polovina. Sice jsem v té chvíli moc nechápal, v čem že to má být tak geniální podobenství, ale teď už to vím. V druhé polovině se totiž rozjede obrovský kolotoč New Age myšlenek, který chvílemi spadá až k agitce. No a v tom přesahu je Racek úplně stejný, jako celé New Age hnutí - něco je dost chytré a hluboké, něco totální blábol. Problém je ale v tom, že New Age si ze všech náboženství bere jen to, co zní nejlíp, nejvelkolepěji a nejkrásněji, slepuje dohromady něco z křesťanství, něco z buddhismu apod. a vzniká z toho takový zvláštní mix. Tady to třeba mixuje život Ježíše a minulé životy, například. Je to mix, který sice hezky zní a lehko se jeho slovům o dosahování naprosté dokonalosti, Lásce/Nebi/Bohu pouze v nás a učení z minulých životů podléhá, ale všechno to zní hezky jen teoreticky. V praxi mnoho z toho fungovat moc nemůže a tak ani myšlenky Racka (a New Age) nemůžu brát úplně vážně. Nechci se tu rozpitvávat v té ideologii, to už by k hodnocení filmu moc nepatřilo, nicméně pro mě z toho nakonec je krapet naivní podobenství, které se sice zdá bohaté, ale jít skutečně do hloubky se bojí. Můj názor, nemusíte mě za to ukamenovat, já zase nechci urážet ty, kteří v tom našli něco neskutečně hlubokého. Nicméně kvůli té úžasné kameře, překvapivě hodně povedeného vedení děje (jako tady fakt klobouk dolů, sestavit tohle všechno jen ze záběrů na racky, to podle mě chce dost práce), jisté poetické (avšak ne zrovna podmanivé atmosféře a podle mě dost zajímavého nápadu s Racky minimálně slabé tři hvězdy dát musím. A vlastně se mi i líbí, jak se ten děj dá interpretovat spousty způsoby, které všechny pochopitelně vedou k tomu stejnému, ale každá docela jinak. Ona by se dala natočit i česká verze, jmenovala by se Jak Ivo Benda Vesmírné lidi poznal, akorát to nezní tak vznešeně, spíš směšně. Jelikož ale tuhle sektu mám docela nastudovanou, občas jsem se prostě nemohl ubránit tomu, že jsem to v tom prostě viděl. Obzvlášť v té části, kdy se Jonathan seznámí se svým Učitelem... Btw, svým způsobem to i podporuje anarchii (když z toho vlastně plyne, že by každý měl začít "rebelovat"), ale ta nefunguje už z principu a opět to nezachází dál v tom, co by se stalo, kdyby takto začali rebelovat všichni. Láskyplná společnost a světový mír v tomhle světě nastat nemůže, protože vždycky se objeví někdo nenávistný a navíc každý člověk má své špatné vlastnosti... Slabé 3* ()
Chvilku předtím, než jsem se přichomýtl k tomuto neobyčejnému filmu, viděl jsem inscenaci Racka v divadle Lávka (později přesunuto do divadla Čertovka), která sršela ohromným nábojem a dynamikou. Oproti divadelnímu představení byl film poněkud slabšího podání, přesto je dobře, že film existuje a že se někdo pokusil tento klenot natočit. ()
Ne, ne a ne! Toto není Jonatan Livingston Seagull. To je americký pseudoesoterický film pro věřící Američany s newage zbarvením. Ti, kdo si nečetl kratičkou novelu Richarda Bacha, získají na základě tohoto filmu zcela mylnou představu o tom, jaké je a o čem je toto zčásti autobiografické, zčásti niterní dílo-výpověď. Richard Bach, který sám byl letcem a celý život věnoval létání a letadlům, tvrdil, že jeho povídka vznikla sama od sebe a pod dojmem reálních letů "úžasného" letce Johna Livingstona v letech 1920-1930 (http://en.wikipedia.org/wiki/John_H._Livingston). Kniha je logičtější, ucelenější a hlavně hlubší a pronikavější, než tento film, který je zcela poplatný americkému povrchnímu romantismu hippies kultury začátku 70. let. K dobru filmu lze přičíst pouze vizuální stránku. Když jsem zjistila, že existuje film Jonatan Livingston Seagull, nechtěla jsem tomu ani uvěřit, protože jsem se domnívala, že tuto novelu nejde zfilmovat, a pokud ano, tak jsem si nedovedla představit, jak. Úvodních pět minut při pohledu na BBC vlny a plachtící racky se mi zdalo, že to možná přece půjde, ale při prvních zvucích písničky nepokrytě oslavující Boha, kterého tato novela suverénně překonává, jsem pochopila, že film je scestný. Ale zároveň jsem přišla na to, jak tu povídku lze zfilmovat nebo spíše jak se z tohoto filmového paskvilu dá udělat ten správný film. Jednoduše vypnout zvuk, jako soundtreck použít hudbu J. S. Bacha a nechat Pavla Soukupa předčítat text za kádrem. ___ A jak teď zjišťuji, nejsem sama v tomto nepřijetí. Amerikánský filmový kritik Roger Ebert napsal o tomto filmu následující: "This has got to be the biggest pseudocultural, would-be metaphysical ripoff of the year" - "To má být největší pseudokulturní, rádoby metafyzický ripoff roku", to jest exploatační napodobení-vykradení původního zdroje, s čímž plně souhlasím. ()
31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - cena (1) - *Nejlepší hudba - Neil Diamond + nominace (1) - Nejlepší filmová píseň - "Lonely Looking Sky" - Hudba a text Neil Diamond ()
Strhujici stejne jako kniha... ()
Znovu se vracím k některým zlomovým okamžikům svého mládí. Racek je srdeční záležitost. Většinou nejprve přečtu knihu a pak se podívám na film. V tomto případě to bylo obráceně, a tak se filmový Johathan Livingston pro mě stal trošku větší inspirací, než příliš explicitní, i když nádherná Bachova literární předloha. Víc prostoru pro domýšlení a utváření mé tehdy šestnáctileté osobnosti. Na takové určující zážitky se nezapomíná. ()
Poeticky ladené filmy nemusím, ale toto bola iná poetika, poetika vyššieho bytia, poetika vzbury, poetika neobmedzenosti a poetika pochopenia. Nádherné zábery a citlivé spracovanie, ktorými sprevádza príjemná hudba. Cieľ nehľadajte, dôležitá je cesta. Kto sa v tej ceste vidí, je len čistá zhoda okolností. Nadčasové dielko. Hodnotenie: 70% ()
Už tak po půl hoďce jsem měl pocit, že to bude dlouhej film. A taky byl. Ne že by to nebylo hezky natočený. Krásnejch záběrů se tam našlo hafo. Ale byla to taková filozofická nuda. A takový až moc poetický a na to jsem zrovna dnes neměl náladu. A ty písně, co tam zazněly, nebyly vůbec dobrý. Byly pěkně blbý. V kině bych to asi nevydržel a v půlce bych to vzdal. Doma jsem se nechal mučit až do konce. Zážitek z tohohle filmu byl pro mě větší hrůza než Hitchcockovi Ptáci... To by mě zajímalo, kolik při filmování zemřelo racků (hlášku o tom, že žádnému rackovi nebylo během natáčení ublíženo, jsem neviděl). PS: nemělo to tak třeba něco společnýho s ježíšem? jestli jo, tak je to odpad! ()
Hodně starý ale i po mnoha letech nesmírně působivý film podle Bachovy předlohy. Za účasti pouze "ptačích herců" a s nádhernou doprovázející hudbou v podání Neila Diamonda je rozehrána "ptačí alegorie" na lidské osudy, osobní svobodu i otázky života v "šedém hejnu - průměru" versus téma silné individuality, která se snaží žít svobodně. Tehdy před více než 40 lety asi byla pro nás knižní předloha i film ještě daleko působivější, protože jsme byli naučeni číst mezi řádky nebo hledat další skryté významy. Po mnoha letech jsme možná tuto vlastnost tak trošku ztratili, ale to neznamená, že by prvotní téma zastaralo. Myslím, že knižní předlohu i film lze považovat za nadčasové, a že bychom na to ani v novější době neměli zapomínat. Jinak by se také třeba mohlo stát, že nějaký "dobrák" natočí nějakou "alegorii ovčího stáda" :-) a stádo začne nadšeně hýkat ... To mi to nějak kecá :-) Jestli to není také trošku tím, že mi zrovna z CD přehrávače zní "Be" Neila Diamonda - moje nejoblíbenější skladba z tohoto filmu. ()
vaaav uplne som sa desila ked som to zacala pozerat ze sa budem salene nudit a co to je zac no nakoniec mi tie dve hodinky zbehli ako nic .. krasna hudba a je to uplne prijemne takto nechat vsetko a rozmyslat spolu s cajkou johnatanom :) ()
Mělo tohle dílo vůbec vzniknout? Na jednu stranu chápu člověka, který si Bachovu knihu (knížečku) přečte a je z toho tak nadšený (taky jsem byl), že dělá všechno proto, aby svou představu uvedl do života. Na stranu druhou, jakmile dáte něčemu pevný obrys, vaše vlastní představa může se s tou cizí dostat do nepřekonatelné pře... Osobně se přikláním k názoru, že Racka šlo udělat i daleko hůř (mohla to být třeba rozverná disneyovka, ve které by z původního námětu zbylo jen stopové množství), líbila se mi jeho kamera i hlasový fond a co se týče práce s racky (opeřenci obecně, protože určit, jestli v každém vzdáleném záběru byl opravdu racek stejně nedokáži), kromě snad dvou záběrů mi připadala velmi přirozená a i dnes překvapivě nerušivá. II Scénář: Hall Bartlett (adaptace stejnojmenného díla amerického spisovatele Richarda D. Bacha). 80% ()
Člověk se mění. Zřejmě hodně... A některé filmy stárnou. Zatraceně. Dříve jsem byla nadšena. Před pár dny jsem celou záležitost nevydržela. Velkohubý kýč. Odebírám tedy čtyři postpubertální hvězdy a letím někam daleko (neboť se nehodlám potácet ode zdi ke zdi). Svoboda je niterným procesem a u televizní obrazovky se meditovat nedá. ()
Tenhle film, stejně jako knížku, by měl člověk absolvovat, až poté, co duševně dospěje. Důležité je také mít trochu přehled v historii, trochu představivost a především zájem o skrytá poselství. Pokud nevidíte ve věcech skrytý význam, na tenhle film se prosím nekoukejte. Pro mě jedna z nejlepších adaptací vůbec, takže 100% = 5/5 ()
V knihe ako bájka by to možno šlo, ale vo filme mi to evokovalo prírodopisný film, s ktorým Jonathan nemá nič spoločného. Takže dozvedieť sa nedá nič, len filozofujúce čajky riešia ľudské problémy a mal som toho dosť veľmi skoro. Pri správnej nálade nevylučujem iné prijatie Jonatána. ()
brečel jsem ()
Já jsem podobně jako Arbiter ten zklamanější racek, co se týká filmu. Písmenka knihy jsou víc než pětihvězdičková, film nevím, jak hodnotit... ()
Ta stopáž je pro zhulence :-) jako půlhodinová záležitost bez doprovodu voiceoveru by to bylo dokonalé. ()
Po vizuální stránce je snímek čistě krásný. Vznášet se s Johnatanem a obdivovat kouty světa je opravdu povznášející. Věřím, že kvůli plno záběrům museli tvůrci čekat dlouhé dny, dokud nepřišel ten správný moment. Ale vyplatilo se. Věřím, že létání může být osvobozující a s uvědoměním si této schopnosti se dá dosáhnout ohromných rozměrů. Škoda jen toho plytkého příběhu. Čekal jsem větší moudra...ale co..vždyť jsou to rackové :) ()