Obsahy(1)
Půvabná pohádka pro všechny holčičky vypráví příběh panenky, která se ztratila a za pomocí dalších hraček hledá cestu ke svojí malé kamarádce. (Zlín Film Festival)
Recenze (6)
Půvabná pohádka pro všechny holčičky vypráví příběh panenky, která se ztratila a za pomocí dalších hraček hledá cestu ke svojí malé kamarádce. Asi jsem taky ještě úplně nevyrostla, protože mě pořád baví se dívat, jak díky paní Týrlové hračky v noci ožívají. ()
Ztracená panenka je filmovým zhmotněním nepřeberné zásoby nápadů, kdy magický svět zabírá uvolněné místo po spícím, či prchajícím světě živoucím. Hermína Týrlová a Josef Pinkava sázejí na představivost i záchvěvy niterných dětských pocitů. Ludvík Kadleček a Václav Dobrovolný, výtvarníci filmu, vložili do podoby a tvaru maličké odysey i bolest zklamání, ten častý dětský problém, vznikající většinou z nedorozumění. Zapomenuté hračky v osamělosti ožívají a mocně prahnou po citech a společnosti. Ztracená panenka je gejzírem nápaditosti a fantazijního světa z dílny Hermíny Týrlové. Vynalézavost, laskavost a výtvarná stylizace dostávají zaslouženou přednost před pompou efektu. Vynikající animované dílko! ()
Kombinovaný loutkový a hraný film. Při procházce v parku se ztratila panenka. Smutná holčička dostane novou hračku, ale je ráda, když se k ní její stará kamarádka vrátí...Jak banalní příběh.. Něco co už tu bylo takže i tento snímek jako taková méně zdařilá a úspěšná variace na vyzkoušené postupy jejich úspěšnějších snímků Vzpoura hraček či Uzel na kapesníku u mě nevyzněla nejlépe. Hudba opět Zdeněk Liška, a ve filmu vystupovali tehdejší děti z mateřských školek v Gottwaldově (Zlín). V hlavní roli podle titulků holčička se jménem Helenka Galliová. Znáte ji někdo? ()
To si tak jedno letní odpoledne sedíme s dědou na zahrádce u baťovského půldomku a já mu vyprávím zážitky z víkendové architektonické procházky po Otrokovicích...A zmiňuju skomírající Hotel Společenský dům...V tom děda nečekaně vyloví z paměti vzpomínku na rok 1959 a že v tehdy prestižním Společenském domě byli s babičkou na obědě. Při příležitosti natáčení filmu. Babička se prej jako členka komparzu prošla s taťkou v kočárku po ulici. Děda si hned vzpomněl aj na název filmu...Na Ztracenou panenku...Šla jsem tedy pátrat. A zjistila jsem, že film opravdu existuje, a že v jedné kratičké scéně opravdu proběhnou dvě ženy s kočárky...:-) - Tolik tedy k motivaci ke zhlédnutí...Samotný příběh jinak není ničím výjimečný. Kombinace hraného a loutkového filmu v podání Hermíny Týrlové a Josefa Pinkavy. Hudba od Zdeňka Lišky. Taková gottwaldovká klasika. ()
Méně zajímavá záležitost od Týrlové, která nijak nevybočuje z tehdejší tvorby gottwaldovského loutkového studia. Holčičce se ztratí na hřišti panenka a ta, za pomocí společníků, se pak vrací zpět domů za svojí majitelkou. Těmi společníky jsou dřevěný pejsek na kolečkách a chodící míč, lopatka, paraple a kyblík. Zhruba třetina stopáže – začátek a konec – je hraná s reálnými záběry a malými caparty, zbytek je animace, kdy si to oživlé předměty mašírují mezi modýlky baráků a ulic a zahánějí jednoho otravného čokla. Vizuální orgie se tentokrát nekonají, jediné, co bych snad vyzdvihl, je umné zkombinování pohybů panenky se skutečným deštěm, který působí velmi plynulým dojmem. ()
Reklama