Láska v bílém pekle

Po prvním díle 3*, uvidím, jak se to bude odvíjet dál. Po druhém díle stále ponechávám na stejném hodnocení. Zajímavé prostředí, děj docela dobrý a lákavý, ale herci mi nejsou moc sympatičtí. Po zhlédnutí třetí části mám ze seriálu jako celku lepší dojem. V hlavě mi i po skončení ještě hezkou chvilku zněla ústřední hudba a konečně se začalo dít něco, co nadzvedne zadky. Už při sledování poslední části jsem si říkal, zda nakonec nezvednu hodnocení o jednu hvězdu. Zamyslel jsem se nad seriálem jako nad celkem, nad vývojem jednotlivých postav, nad jejich charaktery a musím uznat, že jde opravdu o zdařilé romantické drama. Jednou z nejkladnějších stránek tohoto počinu je rozhodně hudba. A už konec, zvyšuji hodnocení. (16.06.2011)

Nemylte se, i přes téma kapitalismu jde tahle minisérie pevně ve stopách Pýchy a předsudku a Jany Eyrové. I tady k sobě ústřední pár od začátku cítí silnou vazbu, ale zároveň jsou tak trochu sociálně retardovaní a jejich zázemí je naopak rozděluje. Ačkoliv je hlavní hrdinka zahraná dobře (a přesně), je to Richard Armitage, kdo si krade scény pro sebe. Za ten soustředěný výkon, výmluvné pohledy na Margaret a seveřanský přízvuk v kombinaci se sametovým hlasem si zasloužil každou libru. (13.02.2018)

Po skúsenostiach s Cranfordom som sa vrhla na ďalšiu minisériu z dielne BBC a Elizabeth Gaskell a zhliadla som ju za pár hodín. Spracovanie je veľmi dobré, prostredie priemyselného mesta nehostinné, herci dobre zvolení. Najväčšie sympatie má u mňa Brendan Coyle ako Nicholas Higgins a samozrejme Richard Armitage ako John Thornton. Takú charizmu, ktorá doslova na mňa skákala z televíznej obrazovky som už dávno nezažila.Tvrdý a drsný ako sever a pritom rozumný a dokonalý gentleman. Margaret zas mala v sebe slnko juhu a logicky sa v novom svete strácala. Protiklady sa priťahujú a bolo skvelé sledovať ako John /sever/ podmanený Margaret /juhom/ mení svoju tvár a ukazuje svoje city aj navonok. Jednoznačne musím priznať nebyť Richarda Armitagea tak zážitok je oveľa, oveľa menší. Škoda, že preklad názvu hádže toto dielo medzi telenovelské kusy. (11.11.2010)

Synové a dcery Jakuba bavlnáře. Romantický příběh rozpolcený mezi snahou poukázat na sociální neduhy průmyslové společnosti ilustrované neutěšenými poměry v anglických přádelnách a „austenovsky“ vystavěným vznikajícím vztahem duševně vyzrálé dívky s inteligentním, byť navenek velmi chladně a humpolácky působícím chlápkem (uvozovky jsem použil proto, že kromě výše uvedených charakteristik tam zase tolik podobnosti není). Předlohu jsem nečetl, takže nemohu soudit objektivněji, leč tipnul bych si, že byla použita velmi doslovně: nemalá část dialogů působí tak neživotně, že snad musely být z papíru přeneseny slovo od slova. Bohužel také, byť v době vzniku předlohy jistě velmi nekonvenční a takřka revoluční, pojetí mezitřídních vztahů dnes působí až příliš školometsky a vypočítavě. To už mě víc zaujaly rozpory mezi vnímáním Jihu a Severu z pohledu vyšších kruhů střední třídy (edit: tak mě napadá, že odtud původní název – takže opět díky, distributore, jako vždy jsi to skvěle vystihl!). Výpravou sice tradičně anglicky povedený příběh o přadlácích a zamilovaném párečku, v němž jsem ale (hlavně zpočátku) jen silou hledal jakékoli sympatie k hlavním hrdinům, s papírem šustícími dialogy... ále, prostě se mi to ze začátku nelíbilo vůbec, pak jsem si zvykl, a nakonec to docela šlo. Trojka. (24.10.2011)

Tento skvělý seriál BBC je austenovsky romantický i dickensovsky dramatický a já si ho mohu pustit vždy, když jiný film selže. Tyto bezdotykové romance, kde hrají hlavní roli pohledy a gesta, nikdy nezklamou. Působivá hudba, prvotřídní výprava, fascinující kamera se záběry šedivé nevlídné severské továrny v kontrastu s barevnou jižní přírodou, brilantní výkon charismatického Richarda Armitage a poutavý příběh, jsou hlavními devizami filmu. Méně známí herci dodávají snímku na věrohodnosti. Hlavní hrdinka Margaret patřila sice do vyšší společnosti, ale její sociální cítění ji získalo řadu přátel z nižších vrstev. Není z mého pohledu tak půvabná, jak by měla v tomto případě být, ale ne všechny Angličanky patří mezi světové krásky a před sto lety tomu sotva bylo jinak. Myslím, že i se svým chladným zdrženlivým hereckým projevem sem dobře zapadla. Ale i tak hlavní podíl na úspěchu tohoto snímku má Richard Armitage, protože kdykoliv vstoupí do děje, všichni ostatní přestávají pro mne existovat. (11.12.2011)