Maraton

Tradiční příběh jehož vlastní verzi představila snad už pomalu každá významější filmová velmoc tentokrát padl do korejských rukou a ačkoliv příběh Marathonu pracuje vesměs se všemi milionkrát viděnými klišé, je na téhle verzi něco zvláštního. Ano, Malaton zpracovává ten druh příběhu, o kterém jsem si do této doby myslel, že NEJDE podat bez zbytečného diváckého vydírání. Po zhlédnutí si myslím, že podobný druh příběhu nejde podat bez zbytečného diváckého vydírání vyjma korejských tvůrců. Jeong Yun-cheol totiž naprosto parádně a hlavně nenásilně nabízí příběh autistického běžce ve kterém se žádného citového vydírání opravdu nedočkáte. Film sice má své mouchy, ale za takhle civilní zpracování si nějaký ten bod k dobru zaslouží a tak výsledných 85 % i díky výborným hercům zaokrouhluji nahoru. (11.08.2009)

Vcítili ste sa do Cho-wonovej matky? Ja áno, a preto som jej úplne rozumela. Seung-woo Cho bol taký skvelý, že všetky hviezdy by som dala kľudne jemu. Až na konci som si vlastne uvedomila, že on toho autistu zahral tak, že som mu naletela a myslela si, že je to skutočnosť. Ale okrem neho si tie hviezdy zaslúži aj pekný príbeh a hudba. Odporúčam! (03.04.2015)

Porovnávám autisty z života (v různém věku) a z filmů, a skutečně mají všichni leccos společného; snad jen Forrest Gump mi byl neuvěřitený, a tím i protivný. Vím, jak je obtížné dát si v klidu o půl šesté kafe, když autistický synek má v plánu, že v 18,45 bude nasedat do auta a pojede domů. Kromě toho mám pocit, že jsem se ve filmu dozvěděl mnohem více o Korei než o autismu. Myslím, že jeden z autistů, které znám, by pod tímto trenérem také mohl běžet maraton (ale jde o člověka, který žije bez pomoci matky i státu). (13.03.2023)

Velice příjemná a pozoruhodná záležitost, ve které se umně snoubí několik filmových žánrů a dotýká se mnoha témat, ať už se jedná o sportovní drama, rodinnou/vztahovou psychologii či nahlédnutí do individuálního světa mladého autisty, k tomu jako bonus nadhled a jemný humor (vyjma trenéra, ten místy přitvrdil). Moc se mi to zamlouvalo, matčina láska i pochyby, včetně výčitek svědomí, Cho-won (úžasný Seung-woo Jo), který má rád běh, těstoviny a zebry a v neposlední řadě velmi nestandardní trenér, pod hrubým zevnějškem srdce na správném místě. Krásný film. (29.11.2019)

Vytvořit sentimentální sportovní drama o outsiderovi, který nakonec všem vytře zrak a překoná veškerá omezení, to je viditelně pod úroveň současného korejského filmu. Místo toho nabízí poklidně plynoucí příběh, v němž je daleko důležitější komplikovaný vztah ambiciozní matky a syna, který nikdy nedokáže naplnit její očekávání a touhy. Přesto se nakonec dokáže vzepřít hranici, která se mezi nimi vytvořila a otevřít opět cestu ke smíření a porozumění... Maraton zde tudíž hraje roli sportovního výkonu spíše okrajově, daleko více vystupuje jako zástupná metafora dlouhé cesty, která je před oběma hlavními postavami: cesty matky, jež se musí smířit s tím, že její představy ohledně Cho-wona jsou příliš sebestředné a cesta syna, která vede k odpuštění dávných křivd, které mladík postupně začíná ve svém svébytném uvažování chápat. Koneční závod je tak kontemplativní katarzí, která naplňuje daleko více než jakákoliv medaile. (11.09.2013)