Bohem zapomenuté děti

Ticho. Naprosté, nikdy nekončící ticho. Kamkoli se podíváte, cokoli uděláte – žádný zvuk. Ta představa mě znepokojuje, což je v přímém rozporu s uklidňující vnitřní harmonií filmu. Nadnášen vodou, moci se nikým nerušen oddat vlastním myšlenkám. Dokonalá vyrovnanost. Pro americké drama nevhodná, proto netrvající věčně, ale přinášející ty nejúchvatnější scény. Třeba když se Sarah (neslyšící, oscarová, krásná Marlee Matlin) uprostřed hloučku křepčících individuí celým tělem i duší oddává hudbě, kterou nemůže slyšet. Zjitřete své smysly. Zkuste vyhledat nějaké tiché místo. Žádný zvuk. Slyšíte? Važte si toho. Apendix: Jaká krásná náhoda, že Sarah s Jamesem v kině sledují Někdo to rád horké, na jehož konci zazní ono pověstné „Nikdo není dokonalý“. Pravda. 80% (13.02.2009)

Vynucený spoiler: Film, který klade na diváka požadavky: vžít se do (role) učitele řeči nebo do jeho hluchoněmé milenky nebo do obou. Zkusím to tedy u Sáry: V mládí ji matka dala do útulku pro hluchoněmé, přesto se obě naučily posunkovou řeč, to znamená, že to nemohlo být v útlém mládí, a navíc ani v pubertě, kdy fungovala jako těžko říct co (snad nymfomanka). Dalo by se tak říct, že ji matka "poslala do učení". Sára se ale učit odmítá a tak pracuje (už jsme ve filmu) jako uklízečka, přesto je považována za velice inteligentní. (Její) učitel řeči ji však z tohoto prostředí, v němž se cítí spokojená, vytrhne a naučí ji hrát poker. V pokru je dobrá, ale pokr hrát nechce, chce jít na vysokou školu, a tak učitele opouští a vrací se k matce. Všichni se jí neustále omlouvají, zvlášť když ji posedne záchvat běsu a začne sprostě posunkovat. Nejlépe je jí ve vodě, do níž se snaží strhnout i učitele. Nakonec je jí bez něj smutno a tak se k němu vrací. Jejich společná budoucnost je přesto velmi nejistá.  ... Možná lehká písnička Boba Dylana v tom udělá více jasno: But I can’t respond / To your sign language / You’re taking advantage / Bringing me down / Can’t you make any sound? - Nevím co si počít / s tvou posunkovou řečí / jsi ve výhodě / a jám z toho depku / což nevydáš ani hlásku? (17.01.2024)

...tenhle film pro mě "objevil" dvě věci...minimalistické herectví Williama Hurta a svět ticha... ...ráda bych řekla něco nového a objevného jenže u Bohem zapomenutých dětí jde čistě o pocitovou záležitost...donutila jsem se přehodnotit svoje představy o kvalitě života v závislosti na jakýchkoliv handicapech...došlo mi že emoce nejsou vůbec o tom kolika způsoby je můžeme (a spíš nemůžeme) vyjádřit...a že to co já považuju za normu chování myšlení a "bůhvíčehovšehoještě" jsou jen předsudky a neznalost věci... ...k tomu všemu skvělý W.H. jehož obličej dokáže vyjádřit cokoliv aniž by promluvil a neuvěřitelně opravdová M.M. která mluví celým tělem.. ...a pár nezapomenutelných scén...taky chcete při milování slyšet svoje jméno? (07.03.2010)

Plný ideálů nastupuje do školy pro neslyšící. Má skvělé reference a nekonvenční vyučovací metody, jenže v tomhle světě ticha a izolace to bude pro učitele Williama Hurta (na konci osmdesátých let zažíval velmi silné herecké roky) jiné kafe. Přesto své žáky brzy přiměje k aktivní spolupráci. Jeho zájem ovšem směřuje i jinam. Láká jej bývalá žačka, která ve škole zůstala coby uklízečka. Osamělá a inteligentní dívka jakoby se nechtěla posunout dál. Získat důvěru hrdé dívky bude sakra obtížné. „Nemůžeš zapálit oheň a pak říct dobrou noc!“ Vztah těchhle dvou byl na houpačce od samého začátku. Zatímco on pozvolna pronikal do jejího ticha, opakovaně zkoušel zatáhnout ji zase do světa slyšících. Ovšem nejprve je třeba porozumět tomu jejímu. Velmi netradiční látka, silná, nepodbízivá, zajímavá. Tvůrci neukazují handicap jako něco, co by mělo vyvolávat v divácích soucit, snaží se tenhle svět pochopit a ukázat hluchoněmé jako plnohodnotné osobnosti. Krásná Marlee Matlin byla skutečně zjevením. (30.08.2020)

Stret dvoch svetov - normálneho a toho hluchonemého, či skôr nepočujúceho. Priblížiť sa k normálnemu svetu je rovnako obtiažne ako priblížiť sa k tomu svetu druhému. Nehovorím, že najlepšie, ale zapamätaniahodné herecké výkony a zaujímavé skryté posolstvo prerážajú z tohoto snímku. I keď je to na môj vkus až príliš romantické a všadeprenikajúce sexom a nie práve vieryhodným celkovým prevedením. (25.04.2016)