Bohem zapomenuté děti

UFO jsem ještě neviděl Kleopatro :-), ale krásných filmů už dost. A tento mezi ně dozajista patří. Něco tak hluboce promyšleného a lidského z prostředí sluchově postižených dětí se hned tak nenatočí. Je to opravdu tlak na lidské (divákovo) cítění a přitom tak přirozený a nenásilný a citově vůbec nevydírající. Volba přidělit jednu z hlavních rolí právě neslyšící Marlee Matlinové byla naprosto správná, řekl bych doslova nanejvýše nutná. Žádná jiná slyšící herečka by zcela jistě tuto roli nezvládla tak přirozeně, jako ona. Podívejte se na tento nádherný snímek odměněný Oscarem (v tomto případě na rozdíl od jiných zaslouženě) a vžijte se alespoň na chvíli do role hluchoněmé(ho) a prožívejte tu životní "diskriminaci" v podobě zdravotního postižení spolu s Marlee Matlinovou. Velká škoda, herci, režisér a film samotný si zasloužil těch Oscarů víc. Minimálně alespoň za scénář. (21.08.2007)

Celkem obyčejná, velmi civilní, a režijně ne úplně zvládnutá love story krásné hluché dívky a jejího logopeda. Ti dva kromě jejího hendikepu, hrdosti a tvrdohlavosti nepřekonávají žádné překážky, nikdo jejich lásce nebrání, a proto jde dost zdlouhavě jen o to, kdy on konečně pochopí její ticho, a naučí jí slyšet hudbu srdce. (18.03.2020)

Od Raidy Haines som videl len Alfred Hitchcock uvadi z roku 1985 a hned potom tento film. Celkovo je to pekny film, ale prilis vela priestoru dostanu medziludske emocie a prazdne tlachacky o medziludskych vztahoch. No nic, rezia je na urovni, William Hurt je vyborny a Marlee Matlin je skvela. Dialogy na urovni, ale obcas sa akokeby stracali a vyznievali do prazdna. Celkovo to vsak beriem : 76 % (10.01.2015)

Film se jmenuje Bohem zapomenuté děti. Je to hezký název a právě scény s těmito dětmi považuji za to nejlepší, co film přináší. Je to jakási variace na Společnost mrtvých básníků, můj nejzamilovanější film; při scéně, kdy (SPOILER!) hluché děti tančí na školní akademii na hudbu, mi běhal mráz po zádech. Tato příběhová linie ale bohužel tvoří jen odhadem takových 20% celkové stopáže, po zbytek filmu sledujeme už nikoli tak silné ani zajímavé nadbíhání učitele hezké hluchoněmé dívce Sáře. Herecké výkony Hurta a Matlinové jsou výborné, a tak se i na tuto linii dá dívat, ale ze slibně rozehraného dramatu o výchově postižených dětí se vyklube typicky romantické ,,má ho ráda? / nemá ho ráda?". A hluchoněmé děti jdou jaksi stranou, jejich příběh není ani důstojně uzavřen, což si určitě nezasloužily. (24.01.2012)

Plný ideálů nastupuje do školy pro neslyšící. Má skvělé reference a nekonvenční vyučovací metody, jenže v tomhle světě ticha a izolace to bude pro učitele Williama Hurta (na konci osmdesátých let zažíval velmi silné herecké roky) jiné kafe. Přesto své žáky brzy přiměje k aktivní spolupráci. Jeho zájem ovšem směřuje i jinam. Láká jej bývalá žačka, která ve škole zůstala coby uklízečka. Osamělá a inteligentní dívka jakoby se nechtěla posunout dál. Získat důvěru hrdé dívky bude sakra obtížné. „Nemůžeš zapálit oheň a pak říct dobrou noc!“ Vztah těchhle dvou byl na houpačce od samého začátku. Zatímco on pozvolna pronikal do jejího ticha, opakovaně zkoušel zatáhnout ji zase do světa slyšících. Ovšem nejprve je třeba porozumět tomu jejímu. Velmi netradiční látka, silná, nepodbízivá, zajímavá. Tvůrci neukazují handicap jako něco, co by mělo vyvolávat v divácích soucit, snaží se tenhle svět pochopit a ukázat hluchoněmé jako plnohodnotné osobnosti. Krásná Marlee Matlin byla skutečně zjevením. (30.08.2020)