Reklama

Reklama

Černá řada

  • Francie Série noire (více)
Ukázka z filmu 1

Proč má být někdo bohatý a někdo chudý? Tragédie cesťáka z pařížského předměstí... Pro svůj čtvrtý film sáhl francouzský režisér Alain Corneau po knize amerického spisovatele Jima Thompsona. Corneau napsal scénář s Georgesem Perecem, který cizeloval dialogy filmu v duchu poesie a humoru noirových detektivek. Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu. Dvě kamery na ramenou nepřetržitě natáčejí herce a každé jejich hnutí, herci mají microporty. Zatímco kamera respektuje hereckou akci, herci do písmene respektují Perecův text. Černá řada (název je odvozen z ediční řady La Série noire nakladatelství Gallimard) navazuje na určité francouzské noirové tradice v kinematografii (Clouzot, Allégret) a v literatuře (Céline), nezapře vliv Martina Scorseseho a jeho filmů Taxikář (Taxi Driver) a Špinavé ulice (Mean Streets). Hlavní představitel Patrick Dewaere vždy mluvil o Černé řadě jako o filmu svého života a Corneau by se raději filmu vzdal, kdyby Dewaere roli Francka odmítl. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Ukázka z filmu 1

Recenze (39)

Radko 

všechny recenze uživatele

Takto: hrdinove správanie, extrémne hysterizujúce, komentármi obdivované, ma otravovalo. Príbeh ok. Stavbou pripomína obľúbené lúzerské kriminálne storky Jamesa Hadley Chaseho. V nich sa vždy nejaký babrák, otĺkaný životom, sám alebo v spojení s iným lúzrom, rozhodne nastúpiť na scénu zločinu. Zdanlivo výborný plán zvyčajne v týchto románoch zlyhá na väčších, či menších pochybeniach pri realizácii kriminálneho skutku. V dôsledku týchto hrubých errorov sa sen o vymanení sa z kolotoča ponižovania, chudoby a životných prehier mení v prehru fatálnu. Polícia v týchto dielach má len minimálne alebo žiadne zastúpenie. Fokus je vždy v zobrazení života smoliarskych ľudkov, nastúpiacich v istom okamihu na kriminálnickú dráhu. Presne ako tu. Akoby som jeden z týchto príbehov videl sfilmovaný. Akurát, že tie teatrálne gestá a vypäté emocionálno neznamenali osobne nejakú extra priadnú hodnotu; skôr odobranú. 70% ()

Chřástal 

všechny recenze uživatele

Franck Poupart je na první pohled komická figurka s knírkem, který dává vzpomenout na vysmívanou mužnou ozdobu Milouše ze Saturnina. Jenže jakmile se objeví jedna zbytečná a morálně pochybná bába jako překážka k prachům a zaslouženému štěstí v podobě čisté krásky (a hlavně těch prachů) uprostřed všeho toho sajrajtu, z Milouše se stává Raskolnikov na speedu, sice bez teorií a velkých ideálů, ale s psychopatickým egem. A zjišťuje, stejně jako divák, že leccos čekal jinak – opravdu to tou tragikomikou, vypečeností osudu a neplánovaných okolností při všem tom pachtění trochu připomíná pozdější bratry Coeny. Nástup té tajemně mlčenlivé / možná trochu retardované (nehodící se škrtněte) princezny (Marie Trintignant v režii nevlastního taťky) v područí ježibaby je vskutku odzbrojující. Patrick Dewaere je neuvěřitelný. Ale pozdější osud hlavních představitelů, to je opravdu černá řada… ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

I sám Fjodor Michajlovič by musel mít z takového pojetí Raskolnikova radost. Thompsona pomíjím, ten se nechal pouze velmi značně inspirovat. Corneau, básník zločinu ve filmu, se správně spolehl na Patricka Dewaera. Podruhé za svoji kariéru se ve filmovém zpracování Zločinu a trestu objevil Blier, v padesátých letech minulého století jako Monestier, kterého svým hereckým umem nezastínili ani pánové Gabin a Ventura. Jenže Dewaere dal do svého Francka vše, možná ještě trošku víc, a převálcoval Bliera i vynikající Trintignantovou. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Neviděl jsem snad zatím jediný film s Patrickem Dewaerem, jenž by nebyl bizarní, a v němž by nehrál bizarní/vyšinutou postavu. Černá řada jde místy až do úplného extrému a někdy jsem nevěděl, zda se mám opravdu smát a zda to tak tvůrci chtěli, aby vše odlehčili, anebo to byla neúmyslná tragikomická vložka. Za vše hovoří, že hlavní rolí se zhostili dva herci, již oba vedli poměrně neuspořádaný život s nezadržitelným tragickým koncem. Mám opravdu zvláštní pocit a tři hvězdičky jsou asi nejvýstižnějším hodnocením, nedokážu se přiklonit ani směrem nahoru ani směrem dolů. ()

Disease 

všechny recenze uživatele

"Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu." No, tak to se tedy opravdu nepovedlo, z každého záběru čiší šroubovanost a afektovanost francouzské nové vlny. Jako by vlastní "příběh" byl jen nutné zlo. Nicméně dát míň než 2* mi brání to, že tam přece jen "něco" bylo. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (3)

  • Námet na film pochádza z knihy "A Hell of a Woman" z roku 1967 od spisovateľa Jima Thompsona. Vo Francúzsku vyšla pod názvom "Des cliques et des cloaques". Román je sledom dramatických udalostí nevyhnutne nasmerovaným k zlému koncu, teda čiernou sériou. (Biopler)
  • Pusté pozemky, schátrané domy na predmestí mesta a ich interiéry sú obrazom duševného zdravia postáv. Franck (Patrick Dewaere) žije so ženou Jeanne (Myriam Boyer) v byte, v ktorom je obrovský neporiadok. Keď sa s ním Jeanne rozíde, on uprace, pootvára okná a vpustí čerstvý vzduch, čo signalizuje zmeny v jeho živote. Jeho život je síce uprataný, no vybavený starými, vyradenými predmetmi, pre ktoré on ešte nachádza aké-také využitie, napr. stará chladnička slúži ako knižnica. Nový život je tak len recykláciou starého. (Biopler)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno