Divoška

Zcela jedinečný filmový zážitek! K jeho zhlédnutí mě přiměly hned dva faktory. Veliké očekávání hereckého výkonu Emmy Roberts (která patří k mým srdečním záležitostem) a také již několikrát avizovaný a z děje poměrně dobře čitelný střet britského a amerického světa v očích teenagera. A musím říct, že jsem nebyl zklamán, ba naopak. Děj je poměrně jednoduchý, v průběhu filmu snadno odhadnete „zápletku“ nadcházející scény, ale o to tady vůbec nejde. Zcela dokonale je zde vykreslen život mladé, líbezně vypadající a rozmazlené Američanky, která si myslí, že ji tzv. „patří svět“ - může si všechno dovolit (ať už v nakupování, tak ve výběru kluka atd.). Nic jí není svaté. Po příjezdu do Anglie ji čeká tvrdý střet s realitou (druhý extrém v podobě místních, silně konzervativních dívek – typické Angličanky), kdy si poprvé v životě uvědomuje, že když je mimo dosah tatínkova honosného sídla a nadité peněženky, nikdo se s ní mazlit nebude. Postupem času si „zvykne“ na nové poměry, stává se z ní velmi sympatická mladá slečna a zde nastává moment, kdy začíná naplno propukat její vztah se synem ředitelky internátní školy, kterou navštěvuje (do té doby po sobě pouze „pokukovali, usmívali se na sebe“, však to znáte). Počínaje touhle částí filmu je tento snímek opravdová perla – nádherné vykreslení velmi příjemného vztahu kluka a holky v krásném anglickém prostředí, založeném na opravdové lásce, citech a porozumění (velmi si cením toho, že zde režisér ve scénáři nesklouzl k oněm pověstným „sexuálním scénám“ jako v jiných teen komediích, kde nemají hlavní postavy na mysli nic jiného, než ve vztahu s prominutím co nejdříve „zasunout“). Je to prostě krásný čistý vztah o lásce a brilantní obraz toho, jak se z rozmazlené „Malibu party girl“ stala přímo dokonalá, sentimentální princezna, kterou ve svém životě hledá asi každý z nás. Narovinu říkám, že při závěrečné scéně, kdy se objala se svým otcem a stokrát mu (nejen) ve skrytu duše děkovala za vše, co pro ni udělal (na začátku filmu jev zcela nemožný), jsem měl slzy více než na krajíčku (jestli mi rozumíte). Prostě dokonalý film, jeden z nejlepších, který jsem za svůj život viděl. Silně doporučuji (nenechte se zmást nízkým hodnocením, k tomuhle se opravdu nemám sílu vyjadřovat). (25.03.2011)

Wild child je typickým příkladem podobných teen komedií. První půlka je naprosto nesnesitelná, ale během proměny hlavní hrdinky (která je mimochodem neteří Julie Roberts a taky důvodem, proč hodnocení není ještě o jeden stupeň níže) už se na to dá dívat. Navíc celkem příjemný soundtrack zachraňuje film ode dna. (13.02.2011)

Jedná se o celkově na svůj žánr slušnou komedii. Ale vadila mi na tom jeden zásadní fakt. Poppy s proměnou z blondýny na brunetku najednou vyměnila i celou osobu. Což mě přišlo doslova přehnané, ale co se dá dělat. Patří mezi slušné komedie, ale zatím to u mě na víc hvězdiček nedosáhne. Nesnáším snobské blondýny :) (28.12.2008)

Tohle schéma filmů opravdu nemám moc rád, ale musím uznat že po několika minutách jsem se do toho zadíval a film docela utíkal. Navíc poté co Emma Roberts "vyrostla" z hloupé blonďaté holky se zdála být i sympatická... No, jakmile jsem uviděl její jméno v závěrečných titulcích, tak mi došlo že bude mít spojitost s Julii Roberts a taky, že jako její neteř má. Režie je docela povedená, na soudtracku se nešetřilo, ale na 4* to vážně není. (07.09.2010)

Zábavná jízda nejenom pro -náctileté o tom, kterak jednu rozmazlenou bohatou dívku Poppy ( Emma Roberts) pošle její táta do přísné dívčí internátní školy v Anglii a jak se po počátečních obtížích z ní...ale co, stručně a jasně: stokrát viděné a přece zase (alespoň pro mě) zábavné. Vděčné téma o napraveném jedinci a životních hodnotách funguje a tvůrci dokazují, že i dneska lze komedii pro mladé natočit vkusně. (22.03.2009)