Pusinky

V rámci propagace filmu Pusinky jsem viděl rozhovor s Karin Babinskou a následný trailer/sestřih filmu. Měl jsem jasno..další špatná teenagerská "komedie" typu Panic je nanic. Asi po měsíci jsem však četl recenze a pár kamarádů mi tento debut Karin Babinské doporučilo. Při první vhodné příležitosti jsem neřekl 'ne' a už jsme s přítelkyní seděli v kině. :) Klasické představení herců (v tomto případě hereček:) na začátek, zdlouhavý rozjezd..pomalu se mě začínala zmocňovat nuda. To naštěstí po pár dalších minutách pominulo. Těžko popsat, co jsem v tom kině zažil. Bylo to 'jiné', dynamické. Byla to road movie, ale přesto působila přirozeně česky. Vymkla se z klasického rámce vystavění děje - namísto postupného budování atmosféry a závěrečného rozuzlení se mi dostalo mnoha surových momentek jdoucích za sebou a končících smířením. (08.07.2007)

Po zhlédnutí Pusinek se cítím, jako bych prožila tu největší pařbu, po které je mi šíleně špatně, zvracím a přeju si, abych mohla vrátit čas. Protože to co rozjely slečny ve filmu je k smíchu možná i k pláči. Film o devatenáctiletých slečnách, které si chtějí užít poslední prázdniny, ale mají za prdelí čtrnáctiletého klučíka, který je hlídá, brzdí a kazí plány. Jenže tenhle klučík má v hlavě více rozumu než všechny tři dohromady.. Jsem asi moc konzervativní a úzkoprsá, když mě chování těchto rádoby plnoletých slečen rozčilovalo. Moc dobře vím, že žádná holka není světice (já taky ne :o) ale ty holky byly prostě a jednoduše krávy. Jedna děvka, která nečekaně dospěje a už jí býti nechce.. Druhá chce být za každou cenu jako ta první, ale nečekaně zjistí, že to není to co hledá.. A třetí se o sobě dozví, že není frigidní, ale lesba, která (kdo by to byl řek) se zrovinka zamiluje do té první. Ta ji ale bohužel odmítá. No a celý film je potřeba k tomu, aby pochopila, že moře má spoustu ryb. To celé je poskládané do situacích, nad kterými zůstává rozum stát, můj se zastavil úplně. Film mě psychicky vyčerpal, znechutil, pobouřil, rozčílil, pobavil, v zoufalství rozbrečel… Rozhodně už tuhle story nechci nikdy vidět a pokud po mě bude chtít někdo v nejbližší době pusinky asi se neudržím a nabančím mu.. (07.03.2010)

Mé pocity při sledování filmu oscilovaly mezi třemi a pěti hvězdičkami, film zůstal ve všech záměrech tak na půl cesty, každopádně jistou hloubku má, takže je jasné, že kdyby takhle vypadali všichni ti "konkurenční" klučičí Raťafáci, vypálil bych jim bez váhání 80%. Moje výtky se týkají (hlavně ze začátku) poněkud nepřehledného scénáře a mužských postav, které byly všechny nesympatické (mačo, násilník, trouba), až na jednu čestnou výjímku, onoho čtrnáctiletého bratra, který však vypouštěl z úst věty, vlastní spíše o mnoho let staršímu jedinci. Trošku nevyrovnané, dámy, což? (10.05.2007)

Tragický je marketingový omyl s klamným názvem filmu, díky němuž jsem se do kina skoro nevypravil. Byl jsem přesvědčen, že jde o další přiblblou teenagerovskou komedii typu Snowboarďáků (napomohla tomu i další mystifikace v médiích, třeba v Reflexu byl článek o tomhle subžánru komedií a byly sem zařazeny i Pusinky). A přitom je to jedna z nejlepších generačních výpovědí v kontextu českého filmu za velmi dlouhou dobu, film o přelomové životní etapě, o hledání - svého místa v životě, svého vlastního já, o nejistotě, o stereotypech vnímání ženského a mužského světa, o konci dětství a počátcích něčeho, čemu se ještě hrdinky bojí říkat dospělost, o ztrátě ideálů, ale i o odpovědnosti za své jednání a uvědomění si tíhy života... Škoda jen zmateného začátku a velmi neumně vytvořené expozice a několika nevěrohodných replik. Jinak byl ale celý snímek plný autentických obrazů, dějových zvratů, psychologicky věrně motivovaného lidského jednání, výborné hudby (standardně vynikající Jan P. Muchow), syrových až naturalistických obrazů a scén (převážně při těch sexuálních mi na mysli vyvstával americký nezávislý Shortbus) a zvláště úžasných hereckých výkonů (hlavně herecký výkon Marie Doležalové mě doslova dostal). Karin Babinská, klobouk dolů! Pusinky jsou pro mě jedno z největších a nejpříjemnějších překvapení, svou otevřeností a odvahou popisovat problémy, kterých se jiní bojí sotva dotknout... (12.06.2007)

"Jsem nic, nemám nic a nepotřebuju si k sobě pustit dalšího, co ze mě udělá dvakrát nic.... Co je to za příměry? Nikdo nemáme nic, nikdo nejsme nic.... Tak proč si ty svoje nic zapisuješ? ...Třeba právě proto". Klobouk dolů před Karin Bábinskou, která si to mohla namířit s Pusinkama horem pádem do jůes koláče a ... neskončila tam. Její holčičky hledají a netuší CO a jejich herecké představitelky ten zmatek v orgánech perfektně zvládly. (09.10.2007)