Pusinky

Nevdojak mi to pripomenulo "iniciačnú cestu" partie priateľov stopom na východ, podľa možností až na Sachalin. Skončila neďaleko východiskového bodu (Piešťany) na železničnej stanici Nové Mesto nad Váhom, pod bedlivým dozorom dvoch nabrúsených osožákov. Zaujímavé bolo, že necelých dvadsať kilometrov cesty spotrebovalo týždeň času a minutie celého batoha (aj s batohom samotným). Návrat domov sa niesol v znamení darčeka rodičom z ďalekého východu - rozmačkanej cigánskej v žemli (lebo pred spánkom dômyselne ukrytej pred ľstivými zlodejmi v zadnom vrecku kraťasov). Jednoducho: dievčatá a chlapci z východnej Európy vedia ako správne cestovať. Ex oriente lux! (20.07.2012)

Parta hloupých husiček se rozhodne užít si poslední prázdniny a vyrazit na krušnou cestu za nezávislostí na rodičích i okolí, zkoumáním vlastní sexuality a taky jako v každé pohádce za láskou a za štěstím. Občas se u toho směje, občas chlastá, občas souloží, ale hlavně je komletně psychicky ve sračkách - což by nebylo na škodu, syrově realistický film o tom že život je hnusná svině a dokáže každého nakopat takovým způsobem, že i ta sebevražda je vcelku příjemnou alternativou, by mohl být velmi zajímavým příspěvkem nejen české, ale i světové kinematografii... ale to by ty holky nesměly být tak neskutečně pitomé, jednoduché a ubrečené... a nesměly by vzbuzovat dojem že jim vlastně nejde o nic jiného než je ten sex. Sluníčkový závěr a skrytě pomrkávající morální ponaučení pak už jen dotvrzují dojem že jsou Pusinky jen mírně nadprůměrným filmem pro dospívající bez jakýchkoli jiných ambicí, i když je to rámci českého zahnilého filmového rybníčku takřka inteligentní veledílo. Babinská by ale stejně měla radši točit místo filmů jen melancholické videoklipy - ty by jí vážně šly. 6/10 (11.06.2008)

Čekal jsem Snowboarďáky v ženském provedení. Dočkal jsem se originálních postav s výjimečnými vlastnostmi a charaktery, s originálním příběhem, se zajímavými zvraty, mnohdy nádhernými scenériemi (osamocené omšelé veřejné koupaliště a nudící se prodavačka vstupenek na toto koupaliště mají své kouzlo) a se zcela zvláštním pohledem na život. K tomu si ještě připočtěte, že miluju road-movie, a mám jasno. Čtyři hvězdičky dávám za výše vyjmenované, jednu ubírám za přílišný product placement a trochu zdlouhavý příběh, celkově se my však tento milý a pozoruhodný příběh líbil a nebudu mít problém se na něj podívat znovu... (03.05.2007)

Nevím, co na tom bylo syrového, hlubokého, realistického. Asi jsem viděla úplně jiný film. // Hlavní představitelky mi připadaly naprosto debilní, vzhledem k věku neomluvitelně. Během jejich rozhovorů jsem nevěděla, jestli se mám smát nebo plakat, vážně... // Hned od začátku je jasné, kterým směrem se tahle "road-movie" bude ubírat - že si tyhle "kamarádky" (nebo jak je mám nazvat) budou kompenzovat své komplexy jedna na druhé - jedna je kurva, druhá tlustá a třetí lesba. Paráda. Pár chlastaček, sexu, hádek, výčitek, mindráků, štenkrování, trocha excentrického močení (ach, ta rebelie!) a jeden zápisník plus nezrealizovaná cesta do Holandska. // Generační výpověď?? Spíš pokus o zajímavý, netradiční film, který neuspěl. Neděkuji. // * za Muchowu (tradičně dobrou) hudbu a * za představitelku Išky. (15.12.2008)

Nejvyspělejší český film posledních let paradoxně natočila debutující režisérka Karin Babinská. Tři naprosto obyčejné holky a jeden mladý chlapec se vydávají na cestu, při které krom dosažení cíle každá z nich odkryje kousek ze svých tajemství. Citlivě napsaný scénář, pečlivá atmosféra a hlavně velmi dospělá režie tvoří velmi kompaktní celek, který funguje. Karin Babinská, jak se zdá, má smysl pro detail, ve snímku je několik scén, které se obejdou naprosto beze slov, přesto si však divák dokáže přesně domyslet, na co hrdinky myslí, zná je a prožívá příběh s nimi. Jasně zřetelný je důraz na co největší přirozenost, veškeré scény působí autenticky (jak po stránce dialogů, tak i po stránce obrazové). Pusinky se neskrývají za pastelovými barvami filtrů, ale odhadují všechny nedostatky i klady. Krásně je to vidět zejména na nočních scénách, jež jsou pečlivě nasvícené vykazují opravdu vysokou míru autentičnosti - jinak řečeno tma vypadá jako tma. Velmi sympatické jsou i zlomy v ději, ať je to již zcela nečekaná a drsná scéna znásilnění u benzínové pumpy nebo zásadní zlom mezi postavami v půli filmu, kdy se celý snímek vrhá do depresivní atmosféry absolutní bezmocnosti a je zcela jasně zřetelný úbytek sil u všech postav. Dokreslovat atmosféru se tu pak daří i pomocí neskutečných lokací, které jsou většinou velmi přírodní, ale přesto nesou jisté prvky nepříjemné průmyslové oblasti - nevím přesně jak své pocity popsat. Navíc mám sám pocit, jako bych na těch místech někdy sám byl. Nejsou to však místa něčím příliš výrazná, přesto však mají své kouzlo. Přesně tak aby na sebe nestrhávala pozornost, ale zároveň dokázala zaujmout - většinou jsem si říkal něco ve smyslu: "Aha, tady jsem také byl"; jsou jistým způsobem povědomá. Zajímavý pohled je na ojedinělé mužské postavy, které sice nemají tolik prostoru jako dívky, přesto se však jedná o velmi výrazné postavy (zejména skvělý Matěj Ruppert). Pusinky působí velmi sebevědomým dojmem a rozhodně nemají nouzi o silné, ani zapamatování hodné scény (např. gymnastické kousky u železniční dráhy), přesto však nejsou snímkem dokonalým, ano i ony mají své mouchy. Největší problém jsem měl s intermezzi (čekání na autobus, smích u vody...), kterých je v ději spoustu a pak s postavou Maria Kubaše, ovšem nepopírám, že posouvala děj. To že snímek stojí zejména na hereckých představitelkách, které předvádějí opravdu herecký koncert (a Filip Blažek je obrovský herecký talent!) nemá asi ani cenu zmiňovat, na čem jiném by také snímek o silných osudech mohl stát, že, přesto si však myslím, že i tato zmínka musí v komentáři být. Takže Karin, gratuluji Vám, ač Pusinky dokonalé nejsou, s přihlédnutím na fakt, že se jedná o jeden z nejlepších českých filmů (ne-li ten nejlepší) přimhouřím obě oči a plné hodnocení musím dát. Mám velikou radost, že česká kinematografie má i takovéto talenty. (06.01.2008)