Zlomené květiny

dvaja majstri sa cstretli aby nakrútili pomerne komorný a uvoľnený film o ceste do minulosti, o hľadaní a nechádzaní ale hlavne o ružovej farbe :) Majster Jarmusch, ten to vie, ten to vždy vedel a podobne pán herec Murray, ktorý je dokonale vtipný a sarkastický už len tým, že sedí a občas hodí nejaký svoj pohľad. Dokonalá fajnšmekrina pre milovníkov týchto dvoch géniov (10.12.2005)

Bill Murray podle mého moc nehraje, jen tak smutně kouká. Ze začátku filmu jsem si myslel, že mu na to neskočím, protože tohle už tu bylo (Ztraceno v překladu). Jenže v průběhu velmi prostého příběhu jsem si uvědomil, že mě zase dostal, bídák. Na konci (který mě velmi sympaticky překvapil) jsem mu i nějaké to ocenění přál. To stejné platí i o Jarmuschovi, jehož film by měl teoreticky nudit... záhada. (23.01.2006)

Jako ze života. Mého, vašeho, jakéhokoliv. Člověk nemusí být starý mládenec, který většinu dne prosedí a procivi, aby pochopil, o co tomuhle Donu (Juanovi) Johnstonovi jde. Zlomené květiny jsou film, ve kterém je skoro všechno minimalistické - scénář, režie, herecký výkon Billa Murrayho... Ale stejně toho řekne víc než spousta jiných. (25.11.2011)

Vadilo mu trochu utahané tempo (jiní režiséři nemusí pocit osamělosti dokazovat minutu trvajícím závěrem na nehybného herce), ale jinak je to fajn nezávislý film s Billem Murrayem, který toho tolik řekne, aniž by musel zahrát jediné gesto, a kterému to nekazí ani herečky, které opravdu nemusím (Sharon, Jessica). (07.11.2005)

Jarmuschova snímka neprestane napriek pomalšiemu tempu a ezoterickej hudbe nudiť hlavne vďaka tomu, že sa na plátne striedajú stále nové tváre a teda nové životné príbehy. No a tým najlepším je samozrejme ďalší skvelý výkon Billa Murraya z jeho „božskej trilógie“ Stratené v preklade – Život pod vodou – Zlomené kvety. A Lolita k tomu. A cintorín. A motocyklisti. A Jeffrey Wright. A... (21.08.2006)