Pád do tmy

Marshallův předchozí snímek, Psí vojáky, jsem kvůli extrémním pocitům nudy ani nedokoukal, ale tohle je rozhodně jiná káva! Skvěle natočený přímočarý příběh jedné zatraceně nepovedené jeskyňářské výpravy vás bude napětím zvedat z křesla. Škoda, že v poslední třetině se tlačí na pilu v soubojích na můj vkus trošku moc, nicméně samotný závěr vše vynahrazuje. Velmi silné čtyři hvězdy a nic pro klaustrofobiky či strašpytle. (13.08.2006)

Tohle je takový vyloženě autorský projekt... Neil Marshall režíroval, sepsal scénář a nedivil bych se, kdyby vergloval i kamerou. Doma vytáhl z harému nejlepší baby a vyrazil s nima natáčet do blízký jeskyně. Musí se nechat, že má slušně odposlouchaný ženský dialekt. Marshall dovede být dostatečně moderní a klaustrofobní, ještě by mu někdo mohl vysvětlit, že dobrý monstrum je pomalý a nevyhnutelně fatalistický, nikoliv agilní piskoř, se kterým si to barbíny natažený na emancipační kopyto nerozdávají v jedný scéně div že ne na férovku přes kung-fu. (04.04.2008)

Nejlepší horor roku 2005. Po průměrném vlkodlačím béčku se Neil Marshall pochlapil a stvořil film, jenž je dokonalým skloubením atmosférického napínáku a krvavých jatek. Pokud chcete na vlastní oči vidět místní potvory, doporučuji návštěvu jeskyně Rieseneishöhle v masivu Dachstein poblíž Hallstatu v Rakousku. V jednom ze sálů zde na stěnu promítají takovéhoto "gluma" a vypadá to sakra realisticky. Horror movie of the year (05.04.2007)

I v druhém filmu se Marshall přidržel svého oblíbeného survival žánru, ale zbavil se levného looku předchozích PSÍCH VOJÁKů, zvolil výrazně zajímavější lokaci (klobouk dolů před perfektní výpravou, ve snu by mě nenapadlo, že tu jeskyni komplet postavili v ateliéru) a ozvláštnil ryze ženským castem a vlastními glumovitými potvorami. Ale první půlka filmu mrazí nakrásně i bez příšer. (29.05.2012)

Nelezte do neprozkoumaných jeskyní, mohli byste se dostat do stejně nepříjemných situací jako hrdinky tohoto hororu. Konkrétně jde o šestici cca třicetiletých „jeskyňářek“ (je to nesmysl, ale zní to akčně), které jednoho mrazivého dne vyrazí prozkoumat zajímavá zákoutí apalačských hor (užijte si těch několik okázalých leteckých záběrů připomínajících první minuty Osvícení, dále už bude následovat prostředí pro klaustrofobiky zcela nevhodné). A „zajímavá“ je zde synonymem pro „nebezpečná“. Neil Marshall z děje chytře vyeliminuje jediného mužského hrdinu hned na začátku a to dost brutálním způsobem (IMHO nejšokantnější scéna loňského roku), abychom mohli následnou hrůzu sdílet jenom společně s bezmocnými ženskými hrdinkami (správně by tam asi mělo být „bezmocnými“, sami zjistíte proč). Pád do tmy je unikátním mixem Pádu do ticha, Záhady Blair Witch a jednoho filmu s Wesleyem Snipesem (kvůli momentu překvapení nenapíšu kterého), bohužel právě u scén připomínajících poslední (ne)zmíněný film tvůrci příliš podceňují atmosféru strachu z neznámého a dávají přednost přílišné doslovnosti. I tak ale čekejte několik scén, kdy vám proběhne mráz po zádech (tentokrát doslova). Marshall umí „lekačku“ správně načasovat - obvykle jsem si říkal: „teď to na ně bafne, teď to vyskočí“… a nic a najednou „BAF!“… a mohl jsem si zanadávat, jak mě zase dostal. Už dlouho tu nebyl tak mimořádně dobře natočený horor, jediné co by někomu mohlo vadit je příliš vysoký podíl tmy (tipnul bych si 80% z celého filmu), ale ve tmě se člověk přece bojí nejvíc, ne? 85% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Cervenak, 3 AM Code, Gardenboy, Le_Danseur (07.10.2006)