Samotář Jim

Jelikož jsem momentálně taky tragická a kladu si otázky, co tady vlastně dělám, mám pro Jima takovou míru pochopení, že po projekci můj obraz v zrcadle odrážel apatickou tvář Caseyho Afflecka, a jen vědomí, že existují ještě ujetější famílie, než ta moje, částečně protrhalo oblačnost mých chmurných myšlenek, žel ne tolik, abych tu utahanou depresi ocenila nějakým vyšším hodnocením, a to ani za umělecký dojem. (17.10.2013)

Tento film má čas, nikam sa neponáhľa. Má čas na všetko. Rozobratý príbeh by sa dal natočiť strhujúcejšou formou, ale tento má proste len pomaličky plynie a s postupným pribúdaním minút, pribúdala aj spokojnosť (zo začiatku som tipoval tak šesťdesiat percent). Affleck svojho patetického loosra zahral s prehľadom a elegantne, niekedy mi podobné typy postáv začnú liezť na nervy, tento výkon stačil na to, aby mi som si postavu Jima dokonca aj trošku obľúbil. Takže ak sa náhodou Buscemiho tvár pred obrazovkou niekomu zunuje, určite má tento pán budúcnosť aj za kamerou. A vlastne som od neho ako herca nezávislých filmov a navyše aj po predtým zhliadnutej 'Animal Factory' film iného štýlu ani nečakal. 80%. (11.06.2008)

Až příliš nenápadný a obyčejný film, který se pyšní výbornými hereckými výkony (mně zvláště zaujala Mary Kay Place jako stále optimistická matka rodiny, i když všichni ostatní jí jen využívali) a zajímavou režií Steva Buscemiho, ale něco mi tam chybělo. Hlavního hrdinu bych popsala sice jako osamělého, ale navíc taky úplně blbého a egoistického chlapa, který se ve své "beznaději" ještě s chutí utápěl. A takové postavy mi moc nesedí... (02.10.2006)

Tak tohle se mi pořádně zalíbilo až napodruhý. To jsem teprve ocenila tu melancholickou odevzdanost Jima a naprostou dekadentní humornost scén (nejen) z tréninku basketu, do něhož se promítá ta beznaděj a zbytečnost Jimova života ("Tak a teď si dělejte, co chcete, já nevím, co říct.") Jeho "povzbudivá" řeč před zápasem je taky dobrá. Celkově ta postava nemá bejt sympatická - naprosto monotónní, nešťastnej chlap, co v zájmu nejlehčí cesty občas řekne svejm milovanejm pravdu, která bolí, jen proto, že se mu prostě nechce hledat vhodnější slova a takhle to má se vším - chová se jako sobec, protože to vyžaduje nejmíň úsilí, někoho milovat se mu nechce, protože vztah dá práci... Přesto mi Jim nějakým způsobem sympatickej byl, asi za to může Casey, kterej mi poprvý v jeho kariéře tak přišel a ta role mu sedla. A ačkoli doteď nevím, jestli vlastně hrát umí (i když v Zabití Jesseho... byl samozřejmě skvělej), zajímavej typ to každopádně je a vůbec - sem stejně tyhle domněnky nepatřej, protože se mi v roli flegmouše Jima moc líbil. Takže, Já se jdu napít vody. (09.07.2010)

Melancholický príbeh flegmatického hrdinu v podaní Caseyho Afflecka, ktorý sa vracia k rodičom domov po neúspešnom zapadnutí do veľkomesta až po jeho odchod. Vracia sa domov s tým, že v podstate nevie čo bude ďalej robiť ale vie na isto, že v rodinnej firme robiť nechce. Po tom čo jeho brat spácha nehodu (jeho pričinením) sa však v rodičovskej firme zamestná, nepriamo spôsobí jej zánik, matka sa dostáva do vezenia pretože niekto posiela z ich firmy balíčky s trávou. Proste jeho príchod nie je zrovna z tých najšťastnejších a tak si povie, že by mal odcestovať, vie aj asi kam ale prečo? No je tu ešte jeho nová známa v podaní Liv Tyler ktorá by to mohla trošku zmeniť. Úsmevný malý nezávislý film podareného herca Steva Buscemiho. (23.10.2006)