Vystěhovalci

Tak tomuto sa povie absolútny filmový skvost, skvost, ktorý ma celého pohltil a v každom ale naozaj v každom smere uchvátil. Krásny príklad toho, že k dokonalosti stačí naozaj málo. Dejovo jednoduché, no napriek tomu veľmi silné, ba povedal by som, že priam až s osudovou perspektívou. A to všetko vo fantasticky vykreslenej dobovej atmosfére, v ktorej hrajú prím naturálne rustikálne prvky švédskeho vidieka polovice 19. st. - no jedna veľká nádhera! Ťažko hľadať film, ktorý by pôsobil tak vierohodne, tak reálne, a pritom tak depresívne, ťaživo a smutne. To vyobrazenie ťažkej sedlačiny už nemohlo byť lepšie, hlavne v spojitosti s večne hladujúcimi deťmi, chudobou a všeobecnou dusivou neistotou (všetko záviselo na počasí a úrode). No pritom sa nezabudlo ani na lásku k domovine, nostalgiu a hlavne tú osudovosť, keď si predstavíme čím všetkým si odvážny emigranti museli prejsť aby sa konečne dostali do tej zasľúbenej Ameriky a k vlastnej pôde. Hlavným dôvodom, prečo to po emotívnej stránke tak skvelo fungovalo, je, že snímok je umne rozdelený na zhruba rovnaké tri diely (Švédsko, cesta loďou do Ameriky a samotné putovanie po Amerike). Každý diel je dostatočne dlhý na to, aby v náväznosti na ten predchádzajúci mohla pocitová stránka eskalovať a aby bol divák k jednotlivým postavám bližšie a bližšie... No a samozrejme nemožno zabudnúť na herecké duo Max von Sydow a Liv Ullman, ktoré divák pozná predovšetkým z Bergmanových filmov, takéto niečo naturálne a dobové, to je presne niečo pre nich ako stvorené. Nádherná, prenádherná vec, keď sa dostanem ku knihe tak si ju okamžite prečítam. (24.05.2016)

Utvandrarna je super film, opat nieco pre artoveho divaka ako som ja -pomaly pnyuci dej, dejova linia nie je strhujuca, je to skor len sled volne pospajanych asociacii. Ide o jednoduchu cestu z A do B, konkretne zo Svedska do USA, a cely film sa o tom toci. To sa mi paci, najma ked si zoberiem koho sa podarilo Troellovi ako reziserovi zohnat - Maxa Von sydowa a Liv Ullmann stacia mne ako divakovi chtivehofilmu. Na lodi sa reziser venuje postavam celu hodinu, jaxom povedal, dost to suvisiu s artom, Troell mal asi rad artove filmy. Dalo sa to iste zosumarizovat na povedzme polhodinu, ale od prirodzenia som tolerantny, takze ani ta hodina nevadila. Rezisersky na urovni, ale holt, na Yngmara Bergmana jeho rezisersku genialitu ani Troell nestaci . 89 % (02.01.2018)

„To musí být opravdová bída ve Švédsku, když už se stěhují i vši...“ V první hodině vyčerpávějící sociální drama plné bídy a vzdáleně se blýskající naděje se dává v druhé hodině do pohybu s lodí plné pasažérů, kteří jdou hledat štěstí za oceánem v „nové zemi“. Jan Troell natočil velkolepé epické dílo s krásným citem pro malebně vyladěné kamerové obrazy a obrovským smyslem pro pohltivý realismus. Herecké hvězdy švédského filmu velké z největších, Max von Sydow a Liv Ullmannová, podali tradičně vynikající výkony, u nichž je zbytečně dodávat, že překvapili. Překvapil mě ale filmový zážitek jako takový, dost jsem se bál, že půjde o pocitově nekonečnou záležitost a spočátku to tak i vnímal. Ale dokonale vykreslená atmosféra ve všech prostředích mi přes místy zdlouhavější dění na jedném místě skoro nedávala vydechnout a stále víc na mě přenášela silné emoce i bez jakýchkoliv tvůrčích pokusů prvoplánovaně dojat. V poslední třetí hodině s putováním přeživších po Americe jsem už hltal naprosto každý záběr, všechny scenérie a přes tísnivý pocit jsem s hrdinami příběhu v doufal to poslední... NADĚJI. A řekl bych a věřím, že se neztratila ani po zdrcující pointě, jsem teď ve velkém očekávání nad volným pokračováním tohoto velkého vyprávění o švédských vystěhovalcích za velkou louží. 90% (28.11.2020)

Shlédnuto v den vítězství pana Bidena v prezidentských volbách... nejen z důvodu touhy po poznání, či spíše nahlédnutí do reálií emigrantské odysey směr přes velkou louži na západ. Zaujme pasáž, že leckteří otroci se v pol. 19. stol. v USA měli lépe než mnozí svobodní venkovani napříč Evropou. Zejména a především zaujme kinematografický mág Troell - pomalá, poctivá, arcirealistická, přesto strhující podívaná, která náročného diváka pozře a přesto jej nasytí uměleckou laskominou. (08.11.2020)

Pomalé, což je ještě umocněno olbřímí stopáží čili je to pocitově dvakrát tak dlouhé, plné táhlých tichých záběrů na trpící lopotící se Švédy na zmrzlých neúrodných polích, zvracejících na přeplněné nemocemi sužované kocábce či sužované nekonečnou cestou skrze pustiny Ameriky za snem o lepším životě. Navzdory výše uvedenému to však není unylé či nudné. Především díky mnohavrstevným postavám a výkonům (nejen) dua Sydow/Ullmannová. Navíc je to nádherně natočené a naturalisticky vtahující do denní rolnické severské rutiny poloviny devatenáctého století. Největším problémem tak je střední pasáž (či chcete-li druhá kapitola) na lodi, kde místo kolovrátkové hodiny na jedno brdo stačila úderná dvacetiminutovka. Ono by vůbec nějaké to citlivé pokrácení neuškodilo. Přeci jen stopáž tři a čtvrt hodiny na ani ne tři sta padesáti stránkový román, je málokdy vídaný poměr. Je to díky tomu velmi věrné předloze a ve výsledku tedy ke své škodě až příliš ilustrační; jakkoli nepopiratelně dobré. (27.12.2017)