Pán času - Série 11

Na začátku jsem nebyl příliš optimistický. První díl byl docela nuda bez nápadu a samotná Jodie mně příliš nezaujala. Noví společníci, to ovšem byla jiná. Sympatické a nesmírně zajímavé postavy. Druhý díl už byl zajímavější, ale o schopnostech Jodie jsem stále pochyboval. TARDIS ovšem byla krásná a nová znělka se taky povedla. Pak ale přišla epizoda třetí, jedna z nejlepších v historii seriálu. Bylo tam všechno dobře. A i ta Doctorka si mně konečně naplno získala. A pak to jelo až do konce. Kromě strašlivě debilní epizody The Tsuranga Conundrum mně bavilo úplně všechno a hlavně druhá polovina (epizody 6 - 10) byla vyloženě lahůdková. Chibnall vnesl do seriálu funkční čerstvý vítr, který byl už tak dlouho potřeba. A novoroční epizoda Resolution, která je vyloženě lahůdková, jenom dotvrdila to, že tahle éra bude vážně fajn. Jen ta šíleně nudná a trapná politická korektnost tomu škodí, občas je hodně vidět, jak se z tohoto výjimečného seriálu stává politická agitka, což není dobré. Po nepřesvědčivém začátku se nebojím napálit tomu plný počet, protože je to vážně parádní. Za mně ve výsledku (díkybohu!) nesmírně povedený start nové éry, 9 z 11 epizod naprosto parádních, Jodie výborná (ale je co zlepšovat zejména ve větším prokreslení charakteru) a společníci také, atmosféra skvělá, prostě naprosto výborná podívaná. Nemůžu se dočkat dalších dílů. 90%. (23.01.2019)

Jodie skvělá, zbytek posádky TARDIS jakbysmet (snad až na Yasmin jejíž osobnost mi je po celé sérii stejně cizí jako na jejím začátku), ale drtivá většina epizod jim nedává prostor vyniknout, a co hůř, postrádá jakýkoliv náboj. Světlé výjimky jsou v tomto ohledu pouze tři, jmenovitě Rosa, Tsuranga Conundrum a Demons of the Punjab, což je sice pořád o tři víc než v unavené desáté sérii, ale i tak je to pro nového showrunnera i protagonistku proklatě málo. Co ale zamrzelo asi nejvíc je to, že Chibnall, autor Broadchurch proboha!, nepřipravil v podstatě žádný story arc ani epizody na pokračování. (03.01.2019)

Kdysi se povídalo, že s příchodem Moffata za kameru a Smithe před ni seriál prochází jistým restartem, ale nikdy jsem podobné teorie nepochopil. Chápu je až teď, když se o pár let později objevily znovu s novou regenerací Doctora i hlavního scénáristy. První případ je překvapivě tou nejmenší změnou. Jodie Whittaker je kouzelná, odvážná, praštěná, geniální a dost často "tennantovská", takže jsem při každém jejím monologu nebo typické doctorovské frajeřince blažený. Nečekanou změnou je ale koncept, kdy je hlavní postava (i netradičně vysokým počtem společníků) víc než kdy dřív součástí kolektivu než extravagantním sólistou. Kouzlení sonickým šroubovákem v hodině dvanácté a spousta nesrozumitelných technicko-mimozemských drmolení s tím spjatá samozřejmě nechybí, obojího je ale nejméně v celé historii moderní éry. Chris Chibnall jako nový showrunner totiž zkouší stejnou měrou bavit jako vzdělávat a vychovávat. Mně podobný přístup nevadí, naopak, zkoušet po Moffatovi překonat velkolepé zkázy, plány a konflikty natažené klidně přes celou regeneraci, by bylo zhola nemožné. Pro moderní zmlsané a věčně negativně nastartované publikum se ale jedná o rudý hadr. Na to, že seriál odjakživa hlásí mírová poselství a zakládá si na tom, že je jedno, jak kdo vypadá a kam v životě míří, už se v tu chvíli zapomíná, protože v tomto případě se důležité myšlenky říkají na přímo a scénáristé je většinou nezaobalují do výpravných kulis. Zatímco nejen zdejší hodnocení tak v jedenácté sezóně zarážejícím (a co si budeme povídat, zaujatým) způsobem pokulhává, mně právě lidumilná Rosa, sociálně kritická Kerblam! nebo příjemně feministická The Witchfinders krásně zapadá do toho, co od dobrodružství v prostoru a času očekávám. Přes všechnu moji chválu se ale paradoxně jedná o nejslabší sezónu od Ecclestonových eskapád. Jakkoli mě baví všichni společníci (hlavně Graham), Jodie na samém startu potvrzuje, že je správnou volbou a povedl se i výběr nového skladatele, nejednou mě zamrzelo, že se až na výjimky a pár nenápadných zmínek nejedná o souvislý příběh. Rodinná linka se sice nenápadně vine více epizodami, ale jinak se skáče čistě epizodicky, ať už do minulosti, do budoucnosti nebo zpět do ozvláštněné současnosti. Žádný díl není špatný (jediný, který mě vyzněním minul, byl Demons in the Punjab), ale nejednou je dobrá myšlenka dotažena do ucházejícího nebo příjemného konce a jen málokdy do vyloženě prvotřídního. Nevadí to, bavím se spolehlivě a roční pauza mě tuze mrzí, ale zároveň moc dobře vím, že to jde ještě o třídu lépe. (14.05.2024)

Upřímně--- strašně jsem se bála, že to Judie zkazí. Ne že by mi vadilo, že doktor bude holka, ale spíše to, že se mi na to nehodila. A musím říci, že mě překvapila. Roli doktora si užívá a po rozpačitím prvním dílu, kdy jsem si na ni ne a ne zvyknou se mi na něj opravdu hodila. Ovšem jak mě ona překvapila, tak scénář zklamal, páč ty díly jsou strašně o ničem a strašně nudný a takový... No dobře v polovině je Doktor v podstatě jen divák a to co se kolem něj děje absolutně vůběc neovlivní. (04.11.2021)

Až to teď mě asi nejmíň bavila první série Doctora Who. Od teď je to tato. Byly v ní podle mě nejhorší díly, které jsem bohužel viděl. A je to škoda. Na začátku jsem si myslel, že by tato série mohla být dobrá. Capaldi mě už docela nudil, bylo znát, že je Doktorem už dlouho. A udělat Doktorem ženu mi přišlo dobré. Nicméně to se stalo celkově zklamáním. Navíc ten tým kolem mi nepřišel Bůh ví jak zářný. Bylo jich moc, žádný nedostal pořádně prostor projevit se. Snad se z toho tvůrci do další série poučí. (07.02.2019)