Mamá cumple cien años
Maman a cent ans
Mamička oslavuje sté narodeniny
Mama Turns 100
Režie:
Carlos SauraScénář:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHrají:
Geraldine Chaplin, Amparo Muñoz, Norman Briski, Rafaela Aparicio, Fernando Fernán Gómez, Rita Maiden, Monique Ciron, José VivóObsahy(1)
Rodinu z filmu Anna a vlci, zobrazenou s realismem i groteskní nadsázkou, oživil Saura v roce 1979 ve filmu Maminka slaví 100. narozeniny, při čemž Frankova smrt a uvolnění cenzury mu umožnily otevřeně satirický pohled na danou společenskou vrstvu. Smrt herce José Maríi Prady vyřešil režisér smrtí postavy Josého a motivem rodinného kultu. Pohled cizince, obeznamujícího se s bizarním světem španělské rodiny, byl tentokrát připsán snoubenci Anny, jenž ji tu provází na její cestě proti toku času. (NFA)
(více)Recenze (30)
Po Anne a vlkoch a Elise, mojom živote tretí Saura a stále s rovnakým výsledkom. Nerozumiem, nesmejem sa (aj keď je to označované ako komédia) a teším sa na záverečné titulky. Že sa odlišujem od väčšinového hodnotenia ma neprekvapuje, príjemne by ma však prekvapilo, keby som niekedy v budúcnosti videl Saurov film, po skončení ktorého by som uznanlivo pokýval hlavou a rozmýšľal, či je to na štyri alebo až na päť hviezdičiek. ()
Saurova obsáhlá znalost umění proti němu začíná pracovat. Maminka slaví 100. narozeniny je jinotaj přímo prolezlý nejrůznější symbolikou, odkazy a jejich obdobami, což je chválihodné pro své jednotlivosti, zhouba pro celek. Vybízí k detailní analýze, s větším odstupem ale dostává tvar poměrně jednoduché sociální alegorie. Uvidím, zda něco změní zhlédnutí spřízněné Anny a vlků. ()
důkaz toho, že 83% od 147 lidí nelze brát moc vážně... psychotická haluzárna podivných postav, kterou jsem prostě nějak pořádně nepobral, párkrát se zasmál, ale spíš jen nevěřícně koukal, co že tím chtěl vlastně autor říci... naštěstí se mi to do druhého dne úspěšně povedlo z hlavy skoro vytěsnit ;-) 60% ()
Ačkoliv holduju tvorbám režisérům se silným osobním vkladem a čímsi, co by se dalo nazvat autorským rukopisem, tak Carlos Saura mě svým stylem úplně míjí. Tento film jsem nepochopil a ani jeho předchozí díl mně nijak nezasáhl. Zkrátka nevím co tím režisér zamýšlel. Hranice mezi geniálním filmem a slátaninou může být někdy nepatrná a tento film bych do první jmenované skupiny nezařadil. Jediné co bych pochválil jsou slušené herecký výkony, které by se ale lépe vyjímaly třeba v nějakém filmu od Luise Buňuela. ()
Saura se vrací do domu, v němž o šest let dříve přebývala Anna s vlky. Opět guvernantka, opět velmi zvláštní rodina, kterou ovládá matka. Pouze žánrově má Maminka blíže ke komedii (ale zase ne o tolik). Pro Annu, moderní ženu z města, je vstup do domu návratem do minulosti. Jeho obyvatelé se převlékají do starých šatů, včetně vojenských uniforem, neustále je vzpomínám zesnulý otec (Franco), cokoli obscénního, pohoršujícího představuje tabu. Problémem filmu nejsou dvě rušivé scény říznuté mysticismem (příchod Juána a finále), ani míšení smrtelně vážného se zcela nevážným, ale povědomost. Je to vlastně Anna a vlci po šesti letech, čili s odstupem pro komedii nezbytným. Náboženství, armáda, rodina. Pořád v minulosti. Změny, k nimž má v Saurově filmografii dojít, Maminka zatím jenom ohlašuje (třeba delší scénou flamenga, jednoho z tanců, jimž budou věnovány samostatné filmy). 70% ()
Galerie (16)
Photo © Tamasa Distribution
Související novinky
Zemřel režisér Carlos Saura
Ve věku jednadevadesáti let zemřel jeden z nejvýznamnějších španělských filmových tvůrců historie, režisér a scenárista Carlos Saura. Sám přitom měl hned zítra obdržet na španělských národních cenách… (více)
Reklama