Krutost podvědomí

Film je naprosto perfektní v jednom, a to jsou nápady, symboly, výpověď a vstup do nejhlubšího pekla - duše každého z nás ... Osobně mi to přišlo jako velice dobře promyšlený soubor výjevů, které se dotýkají témat, jako je lidská psychika a psychologie samotná, lidská sexualita, vztah k násilí, samotné existneci a "neexistenci" ... a náboženství. Byla by toho spousta, ale nebudu tady filosoficky rozebírat toto dílo, při jehož sledování a po jeho skončení si stejně každý člověk myslí a cítí trochu něco jiného. Výborné však na tom je, že i v takovém filmu se musel každý z nás alespoň na chvíli najít ... Co však film dosti sráží a snižuje jeho "kvalitu", tak je technické provedení, které mi připomíná některé italské "gore začátky" a tak divák (tedy divák typu mě, nazvěte si mne jak chcete ...) necítí ten kýžený nápor, který by chtěl být na něj naložen. Nálož se tedy nekoná v takové míře, jak by mohla, kdyby bylo zřejmě víc peněz a nebo prostě šikovnější maskéři. Na druhé straně musím vyzdvihnout hudbu, která je naprosto úchvatná a "Deodatovsky nesedící"!!! Plné hodnocení u mne také nemůže dovolit nedávné shlédnutí mírně tématicky podobného snímku, který tento, a snad i nějaké podobné, strčí vyloženě do kapsy ... Jedná se o Begotten (1991), jeden z mála alespoň trochu podobných bizardních filmů co znám. Jinak co se týče Subconscious Cruelty, tak varuji běžné diváky nezvyklé brutálním snímkům!! Jedná se o bizardní, nechutný, zvrácený, úchylný a neuvěřitelně drastický snímek!!! (26.12.2008)

Pre koho bude film nepríjemný? Pre senzitívne feministky, bigotných kresťanov a ľudí, ktorých znepokojí aj krvavý steak? Videl som všetko možné, nechválim sa, je to proste fakt. Od talianských mäsiarov, cez ázijských úchylákov až po tých ostatných, vnútornostiam holdujúcich béčkarov a céčkarov. Mám zmáknuté aj nejaké tie experimenty. A poviem vám, že ako zábava je to naprostá katastrofa, ako zdeľovanie nejakého vyššieho myšlienkového presahu je to sh!t a ako prehliadka súcnych gore ( za ktoré je vlastne tá moja jedna hviezda ), je to dokonalé. (24.11.2017)

Nesmírně těžko hodnotitelný film, který si hodnocení možná ani nezaslouží, protože po pouhém jednom zhlédnutí mám pocit, že z celkové jeho hloubky jsem uzřel jen samotnou hladinu, kterou jsem nedokázal proniknout. Jsem si jist, že pod jejím odrazem se otvírá další svět, další pohled, který vrhne na celý film nové světlo a umožní mi pochopit množství Hussainových náznaků a kritik, které jsem tentokrát nedokázal vstřebat. Celá projekce byla výletem do naprosto jiného světa, drsného, depresivního, přesto pravdivého a zvláštně fascinujícího. Snad se brzy odhodlám k další projekci a pokusím se proniknout pod povrch, snad jen trochu, protože dno, je-li tu vůbec, bude v tak temné hlubině, že snad ani využitím všech smyslů nebude dosažitelné. A i kdych se neodhodlal, jedno je jisté. Subconscious Cruelty, který zaujme už jen samotnou fantastickou vizuální stránkou, dokreslenou skvěle padnoucím hudebním doprovodem, z paměti už nikdy nevymažu. (15.03.2010)

Jednu scénu při sledování SubBassKokonŠlus KuřeFilety už asi nevyženu z hlavy. Chcete vědět která? No ta, jak si někdo může dovolit típat vajgl do kafe! Hnus velebnosti takhle mrvit takovou lahodnost! Jinak se mi zdály všechny ostatní scénky v pořádku, které vaše ratolesti určitě nepohorší a poskytnou jim poučný a k zamýšlení hodný pohled do života. Dojde na otázky týkající se dospívání, první objevování pohlavních orgánů, sexu, menstruace, porodu, objevování krás naší matičky země a samozřejmě také nějaká ta náboženská tématika. V této symbolicky pojaté vizi dostanete odpověď na každou vaši otázku a při sledování jsem si vzpomněl na fancouzský cyklus Byl jednou jeden... život. Rozdíl je POUZE ve zpracování, protože onen francouzský seriál je animovaný, zatímco tento snímek ne, jinak se moc obsahově a hlavně myšlenkově od sebe neliší. Jen ten cigaretový špás s kafem moc příkladný pro děcka není a nevím, proč Kuřim HůlŠajn radši scénu nevystřihl. Za to bohužel čtyři hvězdy dolů, nemůžu si pomoci... Fňuk! :-( .......... P.S. Dobrá tedy a teď vážně ve zkratce. Subconscious Cruelty není pro mě nic jiného než jen rádoby art výstřelek, který je prázdný a bezobsažný, jak vycucané pitíčko od Capri-Sonne. Silný naturalismus mě v tomto případě nepobouřil tak, aby jsem šel s hodnocením dolů. I když tu scénu s dítětem si rejža mohl opravdu odpustit. Jen bych musel mít při sledování pocit, že vás film nutí přemýšlet nebo se snaží něco sdělit. Zde se nic v této rovině nedělo, jen se Subconscious Cruelty snažilo tak naoko tvářit. A navíc se jedná o neuvěřitelnou zívárnu. Jedinná věc a potažmo tím i zasloužená jedinná hvězda je za technickou stránku, která působí, jak má a jako jedinná mě zaujala. Inspirace Argentovským stylem a giallem je patrná. To ale situaci plnohodnotně nezachraňuje. Zbytečný film a ztráta času. (14.05.2017)

[FOD 2022] Totálně sick vhled do osobního pekla trpících šílenců, který chudáky zároveň fascinuje a láká. Krutost podvědomí je kreativní v tom nejhorším slova smyslu. Je brutální, nechutná a zvrácená, jen pro ty nejotrlejší. Sice zpracování nepůsobí tak strašně, ale v mozku vám budou hlodat myšlenky nad tím, jak že to ti psychicky nemocní tvůrci mysleli, a zůstane ve vás znepokojivý pocit, že tam je ještě nějaká hlubší myšlenka, zvrácenější než dokážete pochopit, která vám během první (a zaručeně poslední) projekce unikla. Takže, co by na to asi řekl Freud? Jak se říká, zážitek nemusí být pozitivní, hlavně že je intenzivní, že? Velmi intenzivní. (08.03.2022)