Slečinky z Rochefortu

Taky film na uvolnenie, dobre sa u toho zaspava, tempo kludne, o nic nejde ....dve baby hladaju lasku ..... odpocinok, klud pohoda film . 74 % (16.11.2019)

Nápověda, kdo všechno se mohl inspirovat Sedmikráskami, ale třeba i odkud čerpají Rebelové. Zde v dobovým designem prosyceném pojetí s přídavkem v Evropě dnes - a za oceánem už tehdy dávno - překonaných tanečních čísel (nejlepší asi Deneuvová, hoši /Jules a Jim/ pak nejen v tanci topornější), se zdůrazněním statusového významu motorového člunu. (30.03.2015)

Debilní příběh, při kterém debilně působící herci debilně poskakují v debilních kostýmech na pozadí mírně debilní hudby:) (debilní můžete libovolně nahradit za kýčovitý, bezdůvodně veselý a šťastný). K duhu tomuto filmu ale musím přičíst, že se nesnaží zastřít, že je právě takovým rozkošným způsobem debilní. Proto chápu, že dokáže spoustě lidem zvednout náladu. Mě ne. (08.01.2008)

7,5/10 Roztopašný muzikál o večných francúzskych témach, láske (resp. jej hľadaniu) a (bezstarostnom) živote. A zaručený "vylepšovač" nálady, pokiaľ sa nenecháte znechutiť miernou infantilnosťou. Niekomu môžu prekážať aj tak trochu amatérsky posobiace muzikálove čísla (hlavne vďaka, ehm, "synchronizácii" - akoby herci svoje výstupy ani poriadne nepreskúšali a natočili na jeden záber), čo bude ešte výraznejšie po tom, ako do deja vstúpi Gene Kelly ( - ten však svojou uhladenosťou, strojenosťou a perfekcionistickým prístupom pôsobí rovako smiešne...). Ale čo tam potom, dôležitý je dobrý pocit, ktorým vás Slečinky určite nakazia. (15.10.2007)

[4,5*]     "You let Booboo go off with two strangers? The town's crawling with soldiers, sadists, and unknown painters!"     Jeden z 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorý doslova prekypuje živelnou energiou a radosťou zo života. Magické, pestrofarebné, pôvabné, poetické, optimistické - to je len pár atribútov, ktoré mi pri tomto filme okamžite vyskakujú v mysli. Ale ten najdôležitejší atribút tohto diela je jeho muzikálnosť. Hudba Michela Legranda (nominácia na Oscara) je jednoducho úchvatná, naplnená nádhernou melanchóliou. A neviem si predstaviť iný jazyk ako francúzštinu, ktorým by sa jeho piesne dali zaspievať. Veľké čaro majú aj tie podmanivo prepletené romantické príbehy a aj krásna tanečná choreografia. Všetka tá pestrofarebnosť (kostýmy) síce môže na pohľad pôsobiť gýčovo, ale v kontexte celého diela je veľmi pôvabná. Veľkou ozdobou filmu je Catherine Deneuve - svojou krásou, spevom i tancom. Nevšedné umelecké dielo, ktoré ma uchvátilo rovnakým spôsobom ako jeho dvojička, Dáždničky zo Cherbourgu (1964).     "Sweetie, guys like that don't hang out in Rochefort." "Not right now. He's in Paris. He did my portrait." "Who is it? You never mentioned him." "A painter. I don't know him. He exists and he loves me. But I've never seen him." (10.11.2022)

Chazellova inspirace tímto filmem je zjevná a jeho La La Land jsem si opravdu užil. Slečinky jsou sice krásně barevné a všechno to úhledné prostředí oku lahodí, jenže to, co se v tom prostředí odehrává, mě vlastně jenom sralo. Opravdu jsem nepropadl žádné pozitivitě ani snu o štěstí. Tohle totiž bylo natolik přeslazené, až jsem se z toho osypal a snil leda tak o konci. Takové Zpívání v Dešti mi přišlo veselé a rovněž mě tam bavila hudební čísla (a to jak melodií/zpěvem tak i bláznivou choreografií). Slečinky z Rochefortu mě ale fakt rychle začaly obtěžovat tím, jak každá postava skřehotavě proklamuje, jak touží po lásce nebo na nějakou lásku vzpomíná a divák musí jen čekat, než na sebe narazí ty správné postavy. Obsahově je to nezajímavé a hezké barvičky to neutáhnou. Vím, že by muzikálová čísla měla být jakýmsi rozšířením reality, kterou postavy prožívají, ale nesmí to být moc in your face protože show don’t tell a hudba prostě musí být dostatečně rytmicky a lyricky podmanivá/strhující, což se většině muzikálům prostě nezdaří. Zde jsem si dokonce rozpomněl, proč jsem muzikály dříve (než jsem viděl těch pár dobrých muzikálů) nesnášel: Postavy několik minut zpěvavě opakují něco, co jsem pochopil po 10 vteřinách, načež jsem nucen další minuty ztrácet čas u písničky, jejíž smysl už pochycen byl, a kterou si nedokážu užít, protože se mě prostě dost nebaví hudebně ani choreograficky. (11.01.2024)

Prostě dokonalá kýčovitost, když jste schopní se přes to přenést tak myslím, že film náležitě oceníte. (28.04.2013)

Pekne farebné, ale nehorázne nudné. (05.05.2014)

Les Demoiselles de Rochefort je veľmi feel-good film, narozdiel od často porovnávaného ďalšieho Demyho farebného muzikálu Les Parapluies de Cherbourg, a pre mňa osobne v omnoho prijateľnejšej forme. Veľké plus je príjemnejšia hudba a hlavne nespievané každé jedno slovo ako v Parapluies, čo mi neskutočne liezlo na nervy. Na Catherine a Françoise sa krásne pozerá, farbičky, kostými a choreografie vynikajúce. Celkovo príjemný muzikál. (29.07.2015)

Všechny ostatní muzikály i romance se klaní. (22.04.2024)