Obsah
-
Televízny film "Pani Heléne" je inšpirovaný novelou Milana Mitrovského,
maliara a spisovateľa, ktorého často nazývali "posledným z rodu
romantikov". Príbeh zasadený do prostredia Florencie v roku 1899,
mesta so stáročnou umeleckou históriou a tradíciou, dýcha atmosférou
večného tvorivého hľadania krásy v objavnom spodobovaní človeka a sveta. "Pani Heléne" je plná autorovho obdivu k renesancii a jej velikánovi
Michelangelovi. Jeho geniálne dielo chápe autor ako posolstvo trvalej
výzvy hľadania zmyslu ľudskej existencie a poslania umenia.
V centre krehkého príbehu stojí pôvabná pani Heléne, okolo ktorej sa
zhromažďujú umelci rôznych národností, študujúci skvelé diela
renesančných majstrov. Ľudské osudy a citové drámy sa prelínajú s tvorivými zápasmi a túžbami, aby vypovedali o vzťahoch človeka k hodnote
umenia aj umenia spätne pôsobiaceho na ľudskú dušu.
V titulnej úlohe televízneho filmu pod režijným vedením Vida
Horňáka zažiari česká herecká hviezda Jana Brejchová. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Flego
Melancholické, snové, akoby vytrhnuté z reality, pôsobí rozprávanie bohémov na sklonku 19. storočia. Konfrontácia vlastného talentu s talentom starých géniov ( Michelangelo ) vyúsťuje do sebapoznania a trýzne. Možno nie som ten správny "umelec", ale mňa príbeh príliš nezaujal.(16.12.2009)
-
IdaHutt
odpad!Meditativně a filozoficky se tvářící snímek, který si však měl v tom případě vybrat zcela jiné téma. Na jedné straně hodně nevěrohodně působící tvůrčí "zápas", jehož jádrem je snaha přiblížit se geniálním klasickým vzorům (Michelangelo), na druhé straně stejně nevěrohodně působící decentní smečka samců kolem ušlechtilé krásky s uměleckými ambicemi. Kráska je dokonce tak ušlechtilá, že mluví pouze šeptem. Ach jo! Všichni zúčastnění pánové - bez jakýchkoli vážnějších ekonomických problémů - se mohou tedy věnovat jak své umělecké tvorbě, tak galantním návštěvám u uctívané, doslova posvátné dámy (samozřejmě opět bezstarostně bohaté). Jenomže - ach, Freude - nakonec vůbec nejde o vznášení se v nebeských výšinách a holdování kumštu, nýbrž pouze o to jedno. A po vší unylé dekadenci, sněníi a vzdychání přichází banální a zároveň hloupý závěr. Ani smutný půvab Jany Brejchové z tohoto odpadu nevykřesal nic lepšího.(21.4.2011)