Jana Brejchová je vynikající česká filmová herečka, kterou už jako třináctiletou dívenku objevil Ladislav Helge pro jednu z dětských rolí ve snímku Olověný chléb. Po třech letech se před kameru vrátila ve Vině Vladimíra Olmera a po několika dalších úlohách zazářila jako největší talent českého filmu konce 50. Let ve Weissově přepisu románu Vlčí jáma.
Stala se nejobsazovanější herečkou své generace, sklízela obdiv a vavříny na všech domácích i zahraničních festivalech. Měla štěstí na režiséry, kteří jí poskytli příležitost a dokázali ji vést. Nebýt však její učenlivosti, talentu a pokoře, asi by byla jen stěží už v roce 1958 vyhlášena domácí Herečkou roku. O dva roky později dostala za svůj výkon v Krejčíkově Vyšším principu v Locarnu Stříbrnou plachtu a doma se opět stala Herečkou roku. Náročné party jí nabídl Evald Schorm: pod jeho vedením vytvořila postavy vnitřně náročné: Věra v dramatu Každý den odvahu (1964), Jana v Návratu ztraceného syna (1966), Majka ve filmu Farářův konec (1968), Kateřina v televizním historickém skeči Král a žena (1968)a po letech se ještě shledali ve snímku Vlastně se nic nestalo (1988). Prosadila se i v zahraničí, kde účinkovala v několika filmech v Německu, Maďarsku a Francii. V 70. a 80. letech se z výrazných dívčích rolí v zdařile ,,přehrála"" do postav zralých žen (Zánik samoty Berhof, Mladý muž a bílá velryba, Skalpel prosím, Citlivá místa). V devadesátých letech hrála ve filmech Hrad z písku (1994), Má je pomsta (1995). V současnosti se věnuje spíše práci v divadle. V roce 2005 se vrátila před filmovou kameru v Hřebejkově Krásce v nesnázích.
Není žádným tajemstvím, že mezi její životní partnery patřili dnes už světoznámý režisér Miloš Forman, německý herec Ulrich Thein a čeští herci Vlastimil Brodský a Jaromír Hanzlík. V současnosti žije s hercem Jiřím Zahajským. Z manželství s Vlastimilem Brodským má dceru Terezu Brodskou, která jde úspěšně v rodičovských šlépějích.
Jan "Vodry" Vodrážka
