Neporažená armáda
Drama
Československo, 1938, 77 min
Režie:
Jan BorHrají:
Ladislav Boháč, Jan Pivec, Marie Blažková, František Dibarbora, Oľga Borodáčová, Andrej Bagar, Mária Bancíková, Ríša Novák, Václav Vydra st., Eva Gerová, Milada Gampeová, Božena Šustrová, Zdeněk Štěpánek, Karel Postranecký, Bedřich Vrbský, Vladimír Štros, Josef Gruss, Václav Vydra ml., Jaroslav Vojta, Míla Mellanová, Jaroslav Průcha, Vítězslav Boček, František Kreuzmann st., Gustav Hilmar, Josef Rozsíval, Karel Beníško, Karel Dostal, Josef Sládek, Jan W. Speerger, Marie Podvalová, Vladimír Řepa, František HlavatýObsah
-
Vlast volá. Český film z prostředí první vojenské akademie.
Mladý zemědělec Jan Aleš je z rodného Pošumaví povolán na vojnu. Jelikož se mu v novém prostředí zalíbí, zůstane u armády jako délesloužící. Dokonce úspěšně složí zkoušky na vojenskou akademii. Tam se spřátelí se slovenským kolegou Milanem Jurčíkem. Pilně studuje, ale díky Milanovi si občas najde čas i na vycházky do města. Tak se seznámí s dcerou továrníka Zdenkou, do které se zamiluje. Její otec však nadějnému vztahu příliš nepřeje. Do života mladých vojáků zasáhne tragédie, když se z leteckých závodů nevrátí Milanův bratr Michal. Jan požádá o propuštění z armády. Chce se oženit se Zdenkou. Avšak to už se chystá tragédie pro národ ještě větší. Je vyhlášena mobilizace a Jan svou žádost ruší... (oficiální text distributora)
Vlast volá. Český film z prostředí první vojenské akademie. Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
Kulmon
Propagandistický snímek, který je sice naivní jak blázen a použité filmové techniky jsou sto let za opicema. Ale na druhou stranu si musíme uvědomit, v jaké situaci snímek vznikal. Umění šlo stranou a na řadu přišly tyto naivní národ povznášející sračičky. Ale bylo jich holt třeba. Přesto film nenudí, takže drobné nedostatky přehlížím.(11.5.2009)
-
igi B.
Z dokumentárního životopisného filmu o Z.Š. "Všechny bitvy Zdeňka Štěpánka" jsem nabyl dojmu, že tento film nakonec snad ani díky politické situaci po Mnichovské dohodě (1938) a následné okupaci (1939) a poté i po osvobození (1945) nebyl uveden do kin... (?) Lze prosím k tomuto dílu doplnit nějaké RELEVANTNÍ informace?(20.9.2006)
-
Ony
Vyjádřit se k tomuto filmu nějak rozumně je tak trošku nad moje síly, ale budu statečná. Napsané a natočené je to opravdu hrozně a přiznávám, že některým scénám jsem se smála z plna hrdla („Také máš rád stromy?“ „Ano, a nejraději košaté lípy u nás na Chodsku.“). Nabízí se podstrčit pod schematický scénář a zbrklé filmařské provedení dobový kontext a jít od toho, ale ono to tak úplně nejde. V tom, jak je Neporažená armáda nezvládnutá a nastavovaná, je totiž paradoxně její síla. Jako by se ten film natočil sám. Cítíte, jak se scénář sype, jak přeskakuje jako špatná deska, jak vás chvíli neohrabaně a zmateně baví a najednou volá, že už je konec srandiček a Hitler klepe na dveře. Na čistokrevné armádní filmy tu byl Jiří Jeníček, na kvalitní i rychlokvaškovou „kolemmnichovskou“ produkci několik dalších. Ovšem Neporažená armáda je pro mě osobně unikát, který můžete zkoumat a analyzovat po stránce historické, zavrhnout po stránce filmařské nebo se s ním prát jako s naprosto nevyzpytatelným absurdním dramatem.(15.3.2009)
-
NinadeL
Na podruhé (a poprvé ve velice dobré kvalitě na ČT) jsem si tenhle film doslova zamilovala. Celá linie filmů s pozitivní masarykovskou propagandou je nesmírně zajímavá a je s podivem, že se dneska tak málo zná. Nadto tu máme možnost vidět v akci mladého Dibarboru a doplnit si filmografii kouzelné Evy Gerové, která podobně jako Karla Oličová hrála jen 4 léta, ale také zanechala po sobě nesmazatelnou stopu. Božena Šustrová byla o něco známější, tu snad netřeba komentovat. Šikovná blondýnka, která měla našlápnuto na velikou kariéru...(22.2.2009)
-
cheyene
Slabší, vlastenectvím a propagandou nasycený film. Na první pohled je znát stáří snímku, některé dialogy jsou vykonstruované. Přes všechny nedostatky však můžeme vidět odhodlanost bojovat, úroveň armády (možná lehce zidealizovaná) a společenské poměry té doby (továrník, Vánoce v jednotlivých rodinách). Sledovat se to dalo, nenudil jsem se, ale ani jsem se nijak zvlášť nebavil. V roce vzniku, předpokládám, přinesl Jan Bor tímto filmem velkou dávku národní hrdosti a patriotismu. (Ovšem, kolik lidí mělo možnost tento film vidět?) Dávám tedy 3* za určité vlastenecké prožitky během sledování...(12.4.2009)
-
Crocuta
Propagandistický snímek, který neoslní (i na svou dobu sotva průměrnou) filmařskou technikou a originalitou, postavy jsou napsány se značnou dávkou naivity a tezovitosti a jeho vypjaté vlastenectví dnes působí skoro dojemně. Na druhou stranu je "Neporažené armádě" třeba přiznat chválihodnou, byť v pomnichovských časech už marnou snahu o pozvednutí národního sebevědomí a také jde o zcela ojedinělé filmové zpracování života na prvorepublikové vojenské akademii.(15.3.2009)
-
Ampi
Jako podporovatel česko-slovenské vzájemnosti, obdivovatel připravenosti prvorepublikové armády k obraně republiky musím dát min. 4 hvězdy. I když tento film je propaganstický, tak nenudí a je rozhodně zajimavý vzhledem k době vzniku.(27.2.2010)
-
triatlet
Řadím se mezi ty, kteří naivitu Neporažené armády považují za unikát:-) Premiéra v televizi po jedenasedmdesáti letech od natočení. V dnešní době může příběh hlavně v rovině vztahové působit naivně, ale do tradice prvorepublikových filmů zapadne. Naopak vtipně působí scéna, v níž Jan Aleš (Ladislav Boháč) randí se Zdenkou (Eva Gérová). Předchází jí totiž poučování od Honzova kamaráda, který u kobyly Rosinanty radí, že nejdřív „musí nabídnout něco sladkého, ale musí dát pozor, aby ho nakonec nekopla.“ A Honza následně nabízí Zdence bonbony… Ale mnohem podstatnější je vlastenecká rovina, která byla v roce, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda, důležitá. Už po úvodních titulcích nabíhá psaný prolog, v němž tvůrci upozorňují na tradici husitství, legií, Masarykovu, apelují na mravní hodnoty. Takže snímek oceňuji za snahu oslovit národ, a když Aleš při loučení se Zdeňkou zasalutuje, tak se pousměju naivitě, ale nevysmívám se snímku, který je rozhodně unikátní. A zajímavě zakomponované jsou ty téměř dokumentární záběry z Vojenské akademie v Hranicích, v nichž vojáci cvičí. Na hudbě se podílel Roman Blahník; Karel Hašler filmu věnoval pochod „Naši kadeti“; Proroctví ze Smetanovy Libuše zpívala členka opery Národního divadla Marie Podvalová. Námět: A.J.Urban, Vilém Brož.(17.3.2009)
-
Marthos
Světovou hospodářskou krizí se situace v Evropě rapidně změnila. Německo se po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře v roce 1933 stalo jednou z nejmocnějších evropských velmocí a své rostoucí požadavky dávalo stále silněji najevo. V Československu atmosféra zhoustla po volbách v roce 1935, v nichž triumfovala Sudetendeutsche Partei (SdP) vedená Konradem Heinleinem. Celá krize vyvrcholila na podzim 1938 podepsáním osudové mnichovské dohody o postoupení sudetského pohraničí Německu. Krátce předtím se však Československo odhodlalo v celonárodní vlastenecké euforii ke dvěma mobilizacím. Na tuto situaci samozřejmě reagoval i film. Již na jaře 1938 přistoupila společnost Lucernafilm k realizaci snímku s názvem 21. květen, což byl den první částečné mobilizace čs. armády. Během natáčení však prakticky denně docházelo k politickým změnám a proto byl aktualizován název na apelující Vlast volá. Dokončovací práce proběhly až po mnichovských událostech, po likvidaci mobilizovaných složek, a konečný titul tak zní poněkud paradoxně Neporažená armáda. Příběh se odehrává na vojenské akademii v Hranicích na Moravě a přibližuje osudy tamních posluchačů. Sledujeme jejich přímé a čestné jednání, odvahu a odhodlání bránit svou vlast. Snímek by jistě splnil svůj účel, ale v době premiéry nemohli obyvatelé osud své země již jakkoli změnit. Režie se ujal divadelník dr. Jan Bor, který si dokázal zajistit účast předních členů činohry Národního divadla (Boháč, Pivec, Štěpánek, Vydra, Vojta). Vedle nich neprávem zaniká zatím nesmělý filmový debut slovenského herce Františka Dibarbory. Slavnostní premiéra byla stanovena na 28. října, kdy si Československo připomínalo dvacet let svobodné existence. Byla to zároveň jedna z posledních vlasteneckých manifestací. 15. března následujícího roku napochodovala do Prahy hitlerovská armáda a tím skončila svobodná éra demokratické republiky. Vznikl Protektorat Böhmen und Mähren.(16.3.2009)
-
cariada
Zajímavý snímek o naší armádě , který končí Mnichovskou dohodou. Zvláštní jak rychle tvůrci natočili o téhle události film. Byt se to ve filmu objevuje až na samém konci i tak je to pozoruhodné.(15.3.2009)
-
Bobek27
Prvorepubliková agitka, která byla jasně a pochopitelně pro obranu Vlasti! Taková škoda, že k tomu nedošlo a taková škoda, že už nejsme tak pyšný a hrdý národ jako tehdy! Jinak se ztotožňuju s názorem Ampi.(27.5.2011)
-
Curunír
Neporažená armáda je film s pohnutým osudem. Jedná se o nejvýraznější propagandistický československý film tehdejší doby, reagující na ohrožení naší republiky ze strany Německa...Hlavními hrdiny jsou tři mladí vojáci (Chod - pěchota, Moravák - dělostřelectvo, Slovák - letectvo), kteří studují na důstojnické školy v Hranicích na Moravě, zatímco nad republikou se pomalu stahují mračna...Film byl uveden do kin na 20. výročí vzniku republiky,tzn 28.10. 1938, ale bohužel za změněné poltické situace, tzn. po Mnichovu...Z tohoto důvodu byly dotočeny některé scény, které reagovaly na aktuální dění a film byl přejmenovám z Vlast volá! na Neporažená armáda...Po vzniku Protektorátu byl stažen samozřejmě kin...I přes svou naivitu, patos a tendenčnost je Neporažená armáda zajímavým svědectvím o tehdejší náladě a strachu, který panoval ve společnosti a odhodlání obyvatel ČSR padnout za svobodu republiky, což potvrzuje nejen filmová mobilizace, ale i ta skutečná ze 23.září 1938...Vyznění filmu je i přes nutnost reflektovat mnichovské události poměrně optimistické, nebo přesněji řečeno burcující...Stojí rozhodně za vidění...(1.11.2007)
-
Lelíček
Vzhledem k tomu co po Mnichovu následovalo vyšel tento film úplně na prázdno s křečovitou příchutí,která ještě navíc řádně zhořkla.(9.2.2012)
-
Véronique
Tvůrcům tohoto filmu se podařilo skloubit válečnou tématiku a osobní život hrdinů zajímavým způsobem, který rozhodně nenudil. Přispělo k tomu i herecké obsazení: sympatický Ladislav Boháč, neodolatelný Moravák v podání Jana Pivce, vždy vtipný a v tomto snímku ještě mladinký František Dibarbora či okouzlující Eva Gérová. Kromě obrázků z armády mě zaujala i slovenština, která v prvorepublikovém filmu mockrát nezazněla. Stejně jako obrázek Vánoc, který je ve filmech té doby spíše vzácností.(15.3.2009)
-
arcticsky
Vzhledem k okolnostem vzniku a promítání tohoto filmu lze přehlédnout /z dnešního hlediska/ naivitu zpracování. Dá se říci - unikátní snímek.(13.12.2011)
-
Astrebleue
Mě se to líbilo.A navíc při té předmluvě mě pořádně mrazilo v zádech.Naivitu a nedokonalost tomu odpouštím.(24.3.2009)
-
petz1985
kvůli skvělým záběrům z vojenské akademie v Hranicích a spoustě nekde jinde nepublikovaných záběrů ze cvičení.... kvůli rychlosti natáčení dokonce neuberu hvězdy za naprosto strašný scénář a přímmo pekelné scény na rozkvetlé louce :-)(29.4.2009)
-
petr.trep
Na svou dobu velmi nadčasové.(15.3.2009)
-
ivonius
americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová, která studovala politologii na univerzitě v Colorádu u čecha Josefa Korbela - otce Madeleine Albrigtové, napsala v knize kterou vydala Princetonská universita že češi jsou zbabělý národ a jeho vojáci se nikdy nebránili okupačním vojskům cizího státu, nebo nejčerstvější: Půjde-li do tuhého, budeme my, Rumuni bojovat a Češi pořádat semináře(summit Nato 2002).Československo byl stát který zklamal svou velkou zbabělostí a uvrhl na nás a slováky stín zbabělého národa.Vyspělí svět bohužel považuje Československé legionáře za druhořadou armádu, obdivuje neporažený boj R-U armády před Terstem, ale nikdo neví, že páteří celé obrany byli čeští vojáci!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Australanům byl Anglický třídní systém taky odporný, ale cítili obrovskou povinnost pomáhat své mateřské zemi (VB) a trvale se zapsali do historie Velké bálky jako hrdinové! Buďte stateční jako byli vaši vojáci v Krasu a vyrábějte jen takové kvalitní výrobky, jakými byly vaše třistapětky moždíře a ve společné Evropě se nikdy neztratíte. Doporučení předsedy EU komise Itala Romana Prodiho ČEchům před vstupem ČR do EU.(24.12.2009)
-
HJ-FILIP
Rozhodně nesouhlasím s Kulmonem. Není to čistě propagandistický film a českloslovenská armáda v té době patřila k nejlepším na světě, né-li přímo nejlepší.Morálka našich vojáků byla daleko lepší, než německýho zfanatizovanýho wehrmachtu. Je to hezká podívaná, o co všechno sme přišli... Zpět k filmu. Viděl jsem bohužel jen kousek, ale dokážu si zbytek představit.(29.3.2011)
