The Pervert's Guide to Cinema
Režie:
Sophie FiennesScénář:
Slavoj ŽižekKamera:
Remko SchnorrHudba:
Brian EnoHrají:
Slavoj ŽižekObsahy(1)
Konspirační psychoanalýza z úst filozofa, kulturního teoretika a neúspěšného kandidáta na prezidenta Slovinska – Slavoje Žižeka, který vidí i v dětských filmech s květinami odhalené vagíny. Hovoříc zábavným neanglickým přízvukem provází diváky dějinami americké kinematografie, aby je přesvědčil o světovém spiknutí falocentrismu. Svoji psychoanalytickou pozici ilustruje výklady jak významných děl světové kinematografie, tak produktů populární kultury. Ukázky z filmů Ch. Chaplina, bratří Marxů, I. Bergmana, A. Hitchcocka, A. Tarkovského, D. Lynche, bratří Wachowských a mnoha dalších střídají jeho komentáře, úvahy a zábavné postřehy, které nám sugestivně předkládá přímo z autentických lokací, nebo aspoň z prostředí naaranžovaných v duchu právě probíraného filmu. Za vším je možné najít pohlavní orgány... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (74)
,,I want the third pill!“ Žižek na mě přes dvě hodiny chrlil různé faly, otce, libida a superega a to vše na ukázkách z různých filmů. Nemůžu říct, že by mě jeho názory nezaujaly. Bohužel však Žižek skáče od jednoho tématu ke druhému, takže mu chybí nějaká jasná struktura. Výsledkem pro mě bylo, že jsem z celého jeho vyprávění trochu zmatený a nevím přesně, co chtěl divákům sdělit. Také ho trochu podezřívám z toho, že spíše vybral ty ukázky z filmů, které podporují jeho teorie. Každopádně některé z nich jsou přinejmenším zajímavé, i když u většiny jsem nevěřícně kroutil hlavou. Velmi osvěžující pro mě bylo, že štáb natáčel na stejných nebo podobných místech jako úryvky z filmů, které Slavoj analyzuje. ()
Když si zvyknete na páně autorovu angličtinu s příšerným přízvukem, oceníte mnohdy podnětné a zajímavé postřehy. Mě například konečně rozkryl záhadu LOST HIGHWAY. ()
Jasně, takže když stojím pod vzrostlým stromem, například borovicí tak by mi měl naskočit obraz... Nebo když jdu do podchodu a otevře se přede mnou temná "díra", tak bych si měl uvědomit, že... Konspirace jsou ubohou a nízkou disciplínou, protože konspirátorští teoretice dokáží i slyšet trávu růst. Co se týká psychoanalýzy, tak tam je rozhodující postoj definující vztah, tedy souhlasný či nesouhlasný. Psychoanalýza není věda, ale omyl a vše co s ní souvisí se rovná katastrofě Západu. Podobné je to například s tak zvanou Frankfurtskou školou složenou z několika sociologů hlásajících liberalismus na druhou. Můžete hádat, co měli společného s Freudem:-) Co se týká samotné teorie psychoanalýzy, ztotožňuji se prakticky bez větších výhrad s textem publiovaným na stránkách spolku Sysifos: http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189080471&heslo=Psychoanal%FDza Dovolím si klíčovou citaci umístit zde: Základním problémem psychoanalýzy je to, že je to léčba intuitivní, subjektivistická a že její teoretická východiska ani interpretaci psychických poruch pacienta nelze vědecky ověřovat. Na její subjektivní ráz poukazuje i fakt, že se od Freuda mnozí jeho žáci odklonili a vypracovali vlastní varianty psychoanalýzy. Základní předpoklady psychoanalýzy jsou mylné: nevědomí podle moderní kognitivní psychologie není samostatnou, nezávislou rovinou vědomí, neukládají se do něj vzpomínky z raného mládí, potlačené vzpomínky nejsou obecnou příčinou duševních chorob a je také sporné, zda je vybavení vzpomínek podstatné pro vyléčení pacienta. Konflikty v raném dětství nejsou příčinou schizofrenie, depresí, autismu, mentální anorexie a jiných chorob, jak se mnozí psychoanalytici domnívali. Psychoanalýza také silně přeceňovala význam sexuality a konfliktů v dětství pro vznik pozdějších duševních poruch. Sporné jsou i výsledky psychoanalytické léčby. Účinná je totiž prokazatelně jen u neuróz. Jinou námitkou je, že léčba je příliš dlouhodobá, náročná pro psychoanalytika a finančně i časově i pro pacienta. Rizikem je i příliš úzký vztah mezi klientem a lékařem, což může vyústit až do závislosti. V nedávné době se také ukázalo, jak chybná a nebezpečná je koncepce o potlačených vzpomínkách a možnosti jejich vybavování. V současné době je v medicíně zřejmý odklon od psychoanalýzy a převládají v ní moderní psychoterapeutické metody, např. kognitivně behaviorální terapie, která se snaží o racionální vyhledání skutečných příčin onemocnění, o pochopení příčin nemoci pacientem a o vyléčení aktivní změnou chování nemocného. Psychoanalýza se vzhledem ke svému specifickému způsobu léčby, vysokým nárokům na přípravu lékaře-psychoanalytika i časovým a finančním nárokům na pacienty stává výlučnou záležitostí a její zastánci tvoří uzavřené, téměř sektářské skupiny. ---------------- Slavoj Žižek je něco jako Lady Gaga, jen nevrtí zadkem a ústy. Lady Gaga mne nezajímá a dosud jsem nepřišel na to, proč by mne měl zajímat Žižek ()
Žižkovo úzké "lacanovské" zaměření mu všeobecně zamezuje smysluplně hodnotit filmy (a obecně mluvit příčetně o čemkoli), na druhou stranu jsou mnohé interpretace opravdu vtipné. ()
Nieco pre filmovych geekov. Uplne ma niektore Zizkove postrehy zarazili - aj ked mozno nesuhlasim zo vsetkymi jeho vyrokmi - zda sa mi podozrive, ze by Hitchcock pri koncepte domu zo Psycho myslel na Freudovu analyzu, ale kazdopadne je to fascinujuci dokument, ktory skuma klasicke filmy z ineho uhlu ako drviva vacsina divakov. ()
Asi by som klamal, keby som povedal, že mám podobný názor na tento dokument ako väčšina hodnotiacich. Slavoj Žižek je psychoanalytik a tak k tomuto filmu aj pristupoval. Ja som ale polku filmu poriadne nerozumel, o čom hovorí, a nakoniec som zistil, že tomu rozumieť ani nechcem, lebo názory typu, že jediná pravá emócia je úzkosť, sú prinajmenšom scestné. Každopádne ma aspoň pobavila jeho angličtina a niektoré výjavy zo známych filmov a ich vysvetlenie. V globáli ale nič moc. 40 % ()
Tento film je snůška pseudointelektuálních žvástů, ve kterých jsem ani za dvě a půl hodiny neobjevil sebemenší smysl. Žižek vykládá celou dobu hlouposti, ale tváří se, že tomu sám rozumí, a evidentně o tom přesvědčuje i své diváky (jak ukazuje vysoké hodnocení tohoto filmu). Taky mi není jasné, koho napadlo, že jeho přízvuk je zábavný - Skoti mají zábavný přízvuk, Irové, Indové, Japonci i Australané taky, ale toto... ()
Je to s podivem, ale i filozofie má své hvězdy. A tohle bezesporu hvězda je. Démonický, levicový a udajně nejnebezpečnější intelektuál na světě vaří svůj post-Lacanovský guláš. Líbí se mi, že dokáže naservírovat průřez tématy a přiřadit k nim spoustu filmů, které opravdu stojí za pozornost a něco o nich říct. Navíc Žižek je opravdu bavič, takže i když je to dlouhé tak to není nudné. A taky tenhle film je důkaz toho, že filmy, které nestojí za rozebírání, ať už z jakéhokoliv pohledu, ne zrovna nutně Žižkovskou lacanolýzou, nestojí v podstatě za nic ... ()
Máte chuť si nechat dobrovolně vymluvit díru do hlavy aneb kontiunální 2,5h dlouhý výklad vybraných filmových scén z pohledu psychoanalýzy není pro každého. Slovy klasika: "Víš, Slavoji, až takhle někdy bude klid, tak bych si to s chutí poslechl ještě jednou." Zkrátka na jedno shlédnutí se to nedá rozhodně rozumně vstřebat. Nebo alespoň já jsem všechno usledovat, tak jak bych chtěl, nezvládnul. A to jsem neměl ani puštěn mlýn. Hodnocení je takové předběžné, z větší části jsem zatím docela spokojen. Ale je to dáno hodně mou nákloností k filmům jako takovým. Běžný průměrnější divák s tím, a plně ho chápu, může mít velký problém. Jsem hodně zvědav na zítřejší projekci "dvojky" ve Světozoru - The Pervert's Guide to Ideology .. [70%] ()
Je-li tento dokument přepálená neofreudovská analýza, zajímavý příspěvek v diskusi študáků někde na FAMU, akademická chytristika, černohumorná anekdota anebo projekt natolik směšný až je ironicky vtipný, stejně jako Slavojův přízvuk, je úplně jedno. Pojďme ho vnímat tak jako by ho vnímal Žižek. Film jakožto něco skutečnějšího než skutečnost. ()
Není pochyb, že Žižek má co říct, ale nebral bych jeho výklad jako skutečnou interpretaci uvedených snímků jako takových. Dle mého jde spíš o projekci jeho názorů do prezentovaných ukázek. Možná ale některé obrazy (ačkoliv rozhodně nebyly vědomě zamýšleny tak jak je Slavoj interpretuje - viz. příklad s Alien 4 nebo výpustkou vany) je možné natolik zobecnit a převést do univerzálních symbolů, které na úrovni podvědomí budou rezonovat ve většině publika, aniž by jim kdokoliv z tvůrců i diváků věnoval vědomou pozornost... Nemůžu tedy říct, že by šlo o zcela prvoplánovou manipulaci s divákem a uděluji lehce nadprůměrné hodnocení. Osobně si myslím, že Žižek by se měl držet politicko-kulturního komentování, protože jeho postřehy tam se mi zdají poněkud hodnotnější. ()
Sem tam padne nějaký ten pořádný žvást, ale jako výběr ukázek z povětšinou mých oblíbených filmů jednoduše skvělé. Pro fanoušky Lynche povinnost. ()
Těžko vyčítat filozofovi, že filozofuje. Jeho arbitrárně poetický úderný styl doplněný topornou anglickou výslovností je rozhodně mnohem zábavnější a přínosnější, než nějaká exaktní analýza. Koneckonců, jak vědecky analyzovat film? Pravda - pitvá se ve filmech možná přespříliš...ale to prostě souvisí s jeho profesí filozofa. Také je pravda, že je to mnohem více o jeho filozofii, než o filmu: filmy pro Žižeka představují prostředek, jak nenásilně zpopularizovat jeho myšlenky. Obsahem promluv, výběrem filmů a scén a konečně i vzezřením a dikcí hlavního (a jediného) hrdiny se Žižekovi podařilo vytvořit docela působivý horor:-) ()
"The dream which became a reality is a nightmare!" Interpretace vybraných klasických filmů z psychoanalytické hlediska a ještě k tomu v podání Žižeka… já myslím, že netřeba k tomu dodávat více! ()