Žízeň

Jak je u Parka zvykem, v rámci subžánru i kinematografie zcela stoprocentně odlišné, objevné a nezařaditelné, audiovizuálně nápadité a všehovšudy působivé dílo. Stejnou měrou nezvyklý humor i romance fungují na výbornou, samotný děj se dost možná rozjede příliš rychle, aby pak dobrou půlhodinu stál na místě (s Kang-ho Songem a jeho hereckou partnerkou před očima přesto není čas na nudu), což naštěstí bohatě vynahrazuje silným napětím, pobavením, zhnusením či pouhým dychtivým očekáváním věcí příštích (případně vícero z těchto emocí najednou) protkané finále. (44. MFF KV - 4.7.08) (12.07.2009)

Mno, tak tenhle film musím ještě vstřebat...Ani po roce se mi to nepodařilo, takže dávám 2*, eskalace násilí byla podle mě neúnosná (viz zvracení krve flétnou) a zcela zbytečná (šílená krvelačnost a upírskost až za hrob). Tahle půlnoční projekce se prostě nepodařila, že, Matěji, Káťo, Adam a Markéto? :) /MFFKV 2009/ (09.07.2009)

Chan Wook Park navrátil upírům respekt, o který je připravili zubatí „emíci“ ze Stmívání. Jeho Žízeň je filmem hloubavým, racionálním z hlediska přístupu ke zvolenému tématu, psychologicky propracovaným a nabízí opravdu působivý a atmosférický zážitek. Park zůstává věrný své národní kinematografii, a tak je tento snímek prostý žánrových mantinelů, osciluje mezi klasickým hororem (upírské téma, atmosféra), slasherem (obstarávání potravy), psychologickým dramatem (oddaný kněz bojující s pudy), poněkud morbidní romancí (vztah kněze a adoptované dívky) a černou komedií (tradiční Parkův morbidní humor někdy hraničící až s groteskností), přičemž výsledný film je dokonale konsistentní. Parkovi se po skvělé trilogii o pomstě a rádoby indie komedii podařilo vytvořit strhující dekadentní upířinu a já se už nemůžu dočkat, s čím přijde příště. 90% (13.01.2010)

Modlidby jsou k ničemu..... Touha zachraňovat lidi přivádí mladého kněze do laboratoře. Ne jako vědce, ale jako dobrovolníka, který věnuje své ,,tělo“ k experimentu. Je nakažen virem, vyzvrací krev, zemře a znovu ožije. Nestává se z něj superhrdina, ale ..... . Máme mnoho společné – oba jsme z výsledku rozpačití. Zatím co on své rozpaky zahání sexem, já musím jen přemýšlet, proč po téměř bezchybné půlhodince upouští tvůrci od zajímavých nápadů a fantaskních představ a namísto mysteriózní touhy po hříšných požitcích sahají k tradiční asijské krvelačnosti a morbidnosti. Přes nespornou zajímavost tématu tak vznikla jen další upírská ,,love story“, která má ukojit sexuální a drogové choutky (kohokoliv). Navíc vůbec nechápu délku. (Filmu.) Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímavých a originálních 30 minut. 2.) Chci vidět co nastane, když mnich poruší desáté přikázání. 3.) Na filmu je nejdůležitější sex. 4.) Dostal jsem chuť na maso a krev. 6.) Série STMÍVÁNÍ nenaplnila mé představy o upírech. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.04.2010)

Nevím sakra jak tenhle korejský film charakterizovat několika slovy... Fantaskně zemitý, horrorově černohumorný a zvráceně poetický psychothriller? To zní hrozně... Zkrátka je to extrémně estetický asijský horror, nebo spíš softhorror. Nečekejte nějaké vlasaté holčičky, tohle je úplně jiná liga. Když se řekne "film o katolickém knězi, který se změní v upíra, vzdá se kněžství a začne žít se ženou, kterou nakazil vampýrismem", může to působit banálně, nebo fantasmagoricky... Tenhle vydatně pohledný, atmosféricky silný a řekl bych i originální film je třeba vidět na vlastní oči, a pak ať si na něj udělá každý názor sám. Já už ho viděl dvakrát a určitě ne naposled, miluju asijské filmy, obzvlášť horrory, a tohle je určitě jeden z pomyslné Top 5 mých asijských filmových zážitků. Kdo má rád svéráznou šikmookou kinematografii, neměl by být zklamaný. (04.04.2013)