Pustina

Můj názor na film vyjadřuje hodnocení, proto bych se omezil na dvě poznámky: 1, Každý tvůrce hororu stojí před zásadní otázkou: Je lepší se snažit o napětí, nebo o překvapení? Někdy se tomuto dilematu říká Hitchcockův obušek - Hitchcock se na filmařské problémy díval vždycky z konkrétního hlediska a zásadně ho zajímalo např. toto: Vidíme-li postavu, jak kráčí po ulici, zatímco za rohem na ni číhá jiný muž s obuškem, máme útočníka ukázat, či nikoliv? Pokud ano, mluvíme o napětí, pokud ne, jde o překvapení. Hitchcock si tuto otázku kladl po celý život. Samozřejmě, většina filmů oba postupy spojuje, ovšem takový kompromis (nerozhodnost) snižuje jejich efektivnosti. Wilderness na to jde tak, že divák toho ví více než postavy (odtud napětí a strach), ale méně než hlavní padouch (odtud překvapení a nenadálý zvraty). Tady bych podotkl, že napětí se ve filmech vytváří skrze „dlouhodobější" dění v čase, zatímco překvapení díky „krátkodobé" práci s prostorem (což může být otázka jednoho záběru, v němž vybafne hlavní padouch). Tudíž režiséři, kteří vynikají spíše ve vyprávění a dopadu celistvého příběhu na diváka, vynikají v napětí, zatímco ti, kteří pracují s detaily, s prostorem před kamerou, s art-kulisákem apod., excelují v překvapeních a v diváckých šocích. Experimentální horor se proto pozná dle toho, že tyhle zavedený konvence nějak porušuje (sleduje třeba příběh očima vraha; překvapení rozkládá „kubisticky" do více záběrů a naopak napětí zhušťuje do kratších minisekvencí), zatímco geniální horor se vyznačuje lepší druhou půlkou, než je ta první. Oboje není případem tohoto filmu. 2, Pozoruhodný je dále způsob, kterak se Wilderness vypořádává s žánrovými limity, uvnitř nichž se musí pohybovat. Za prvé neustále přikládá pod kotel, utvrzujíc mě v přesvědčení, že mezi nejakčnější filmy vůbec náleží survival horory. Za druhé vhání bez přestání hrdiny do nových situací (ostrov, dívky, pobuda, psi...), ale vystavuje z nich rozšiřující se pyramidu, nikoliv odnikud nikam vyhnaný komín, protože každá situace hrdiny poznamená, hlavně ve vztahu k sobě navzájem. A za třetí vsází film na úlohu hlavního padoucha - nevysvětlitelného elementu, který vzbuzuje sérii otázek. Je velice důležitý, protože odstraňuje pasivní přijetí předkládaného, znesnadňuje „čtení" a vzbuzuje v divákovi hádanky a otázky, jež ho nutí nad filmem přemítat a jež komplikují scelování předkládaných informací. (23.12.2008)

Otázka je, do jaké míry je vrah psychopatický, protože tak se označuje většinou ten, koho prostě baví zabíjet často bez vnějšího motivu. Po řemeslné stránce velice dobře natočený slasher nebo survival? To je jedno, asi obojí. Každopádně přežít na jinak malebném ostrově s kouzelnou říčkou obklopenou lesy se zdá téměř nemožné. Film je brutální v nekompromisnosti, jak jsou jednotlivé postavy popravovány. Kuš, podříznutí, upálení. Ale nejkrutější je roztrhání psy, jež je natočeno velmi věrohodně. Fanoušek žánru, který nečeká neobvyklá překvapení a zvraty ani intelektuální filosofování, by měl být spokojen. Postavy jsou krajně nesympatické, což poněkud ulehčuje moment, kdy nad jejich osudem mávne divák rukou. A popravdě ani hlavní hrdina za křečovité držení palců nestojí. Přesto jsem byl znovu po letech spokojen a původní hodnocení ponechávám. (26.12.2020)

Rovněž se přidávám k těm, kterým se film velice líbil. Svým způsobem brutální hororový thriller s parádním i když pro mě docela neznámým hereckým obsazením a hodně kvalitními výkony. Občas se zde sice vyskytlo několik nelogických scén, ale jinak to byla jízda, kterou jsem si užíval od začátku až do konce. Akorát ten závěr se mi až na průstřel hlavy zas až tolik nelíbil. Plusy tady ovšem převládají na plné čáře a tak i já mile rád dám tomuhle britskému filmečku vysoké hodnocení... (02.05.2010)

Po skončení filmu jsem dal 4*,ale jak jsem přemýšlel nad komentářem, srážím to o hvězdu na hraničních 69%. V situaci, kdy parta adolescentních parchantů v pasťáku psychickým terorem donutí jednoho z nich k sebevraždě, za kterou jsou odměněni slovy ředitele. "Take them to the island!", jsem čekal slušnou zábavu. Díky slušnému obsazení jsem se bavil i s pár přešlapama více než půlku filmu, ale bohužel postupem času jsem si stále častěji pokládal otázku "WTF?" jak nad scénářem, tak nad logikou chování postav. Škoda, konec je jakýsi mišmaš, který celý film srazil. Ale i tak je to s přehledem dívatelný brutálnější survival, který se však snaží hrát větší představení, než jaké je schopen utáhnout. (23.10.2012)

Anglická produkcia opäť dokazuje, že v horrorovom žánri občas dokáže konkurovať tej americkej. A to na úrovni. Veľkú časť môjho dojmu z podobných filmov zohráva úvod do deja. A tento ma nesklamal. Nie je to nejaký scenáristický boom, ale úvodné väzenské scény na uspokojenie stačia. Potom nastupuje pár naivností, ale len čo sa týka logickosti skupinky väzňov na ostrove, ktorí sú strážení jedným (!) dozorcom bez zbraní. Zabijacie scény dosť dobré, ľakačiek som sa veľa nedočkal, ale potešila pointa. Po dlhom období bez kvalitnejšieho bánia sa - odporúčam. 75%. (24.08.2007)