Behind the Mask: The Rise of Leslie Vernon

Masakr. Když jsem si ho pouštěl, nevěděl jsem o něm kromě účasti Roberta Englunda (pravda) a faktem, že vrah je jakýmsi mixem Freddyho, Jasona a Michaela (blbost, jsou tam jen párkrát zmíněni), nevěděl jsem vůbec nic. A radím Vám, udělejte to samé, aspoň dokud se tohle dílo neprovaří a nebude jeho námět znát každý, protože taková originalita se snad nenechá zadupat. Já neřeknu o námětu také nic. Jen zmíním pár odlišováků od žánrově spřízněných vyvražďovaček. Těžko jste někdy viděli filmového vraha, který toho nakecá o tolik víc než jeho oběti, stejně tak filmového vraha, který se na scéně objevuje víc než "jeho" teenageři. Těžko jste potkali nějakého, který si zajde za kamarádem a jeho ženou, aby mu poradili, jak vraždit tentokrát. Prostě opravdu jen málokterý slasher se soustředí na vraha tak moc jako tento, protože to opravdu nemůže jen tak fungovat. A snad žádný komediální horor si takhle umě nehrál s žánrovými klišé. U Leslieho vše funguje excelentně, a to prostě kvůli jednoduchému, ale úžasně jinému náhledu na příběh než jsme zvyklí, který si fakt před puštěním nezjišťujte, ať vás překvapí. No a stejně jako každého při sledováním Truman Show napadlo, jestli sám není hlavní rolí podobného pořadu, divil bych se, kdyby při sledování Lesliho nenapadlo jeho diváky, jestli se v pozadí příběhů všech těch 80s slasherů a jejich pokračování nedělo to samé co zde. Chceme další díly, udělat z Vernona sérii! (17.05.2007)

Ze začátku to vypadalo fakt originálně a občas mě to i bavilo. Ale ten konec už nebyl vůbec zajímavej a všechno mi na tom přišlo nezajímavé a nudné. Tím chci říct, že sympatického a charismatického vraha vystřídal děj, kterej i přes to, že měl být předvídatelnej podle jeho plánu a neměl být předvídatelnej pro diváka, stejně předvídatelnej byl. Jinak ten jeho plán byl až trochu moc naplánovanej. Role R. Englunda byla tak malá a nevýrazná, že ji mohl hrát kdokoliv jinej... Jinak souhlasim s Klayem, že je to dost inspirovaný filmem Man Bites Dog. (14.12.2007)

Lesliemu prostě nešlo nefandit :-D Chlápek, co doma tejrá své dvě želvy, má dokonale nabiflovanou veškerou látku ohledně toho, jak se stát legendárním killerem a udržuje se v kondici, se nám v první hodině filmu představí v dokumentu tří studentů (2x on 1x ona) a provede nás pravidlama slashere. Dozvíme se tak, jak si zabiják vybírá své oběti, že první setkání není zdaleka náhodné, co všechno si killer musí připravit - dějovou linku, místo, pasti, nalákání do nich, předvídat co kdo udělá...jako to by bylo těžší než vystudovat vysokou a Leslie to všechno dává a ještě počítá s plány v plánech plánů jiných plánů...chápete ne? Zbylá půlhodinka brilantně přepne do klasického slasheru se všema chybama obětí, na které Leslie poukazoval a úplný závěr (titulky) tomu nasazuje pomyslnou tečku. I když tu možná nasazuje dokonalá písnička Psycho killer, to nechám na Vás. Dal bych plnou palbu, ale bohužel první hodinka má pár nudnějších částí a vraždám se nedopřálo pozornosti, kterou si zasloužili. I tak silné 4* PS: Englund a Hodder mohli (a měli) být využitější, už vzhledem k tomu, že Leslie měl kámoše, starého vrahouna v důchodu, od kterého bral rady. No a jelikož v tomto filmu byli vrazi Freddy, Jason a Michael skuteční, tak kdo jiný by mu měl radit než odpočívající Jason či Freddy, když je oba ve filmu máme? Opravdu škoda a celkem se divím, že to tvůrce nenapadlo :-) (16.12.2015)

K smrti nudný a nezaujímavý postmoderný slasher, ak teda tá jeho neoriginalita a nuda nebola meta-rovina odkazujúca na úpadok prvej generácie slasherov. Nie, na dobrý film mi nestačí, že sa tam odcitujú známi filmoví vrahovia, že sa tam v cameo role objaví nejaká hororová legenda, nestačia mi odkazy na klasiky a ani citovanie pravidiel žánru už nie je originálne, ako bolo v roku 1996. Je to presne ako úpadkové slashery z konca 80s a začiatku 90s, ktoré nevedeli nič, len replikovať postupy predošlých filmov - tak isto Leslie Vernon neprináša nič iné len sebavedomé verklikovanie pravidiel a prvoplánové odkazy na žánrové klasiky, teda to v čom bol taký originálny Kevin Williamson v roku 1996. (10.06.2015)

No mazec-takhle dobře jsem se u slasheru bavil naposledy..no, snad ještě jako děcko u nějákého vřískotu.. Nejen, že to má ve své jednoduchosti naprosto brilantní nápad ale celé je to natočené a zahrané hrozně přirozeně, lehce a s radostí.. Nathan Baesel je tady hrozně sympatický psychouš a nadšení pro řemeslo z jeho postavy stříká jak krev z prořízlé aorty. Já teda nevím co kdo očekával, ale já slashery neberu moc jako nosiče strachu, takže mi ten uvolněný a vtipný nadhled absolutně nevadil... V posledních minutách to trošku ztrácí drajv ale to je jen drobná šmouha, která nemá vliv na fakt, že je to nejchytlavější subžánrová hra široko daleko. (18.09.2013)