Ajťáci

Velká Británie stále potvrzuje, že dokáže svým humorem pobavit jakéhokoliv diváka v jakémkoliv období. Seriál od tvůrců Black Books, který s ním má překvapivě dost společného. Takže jsou tu dva pošuci, počítačoví fajnšmekři a intošové, kteří pařej hry a tímto práci řádně flákaj na druhé straně je tu jejich čerstvě zvolená šéfka, která se snaží udržet morálku dvou pracantů v chodu a tak se děje řada příjemných i méně příjemných situací, při kterých se rozhodně nejednou zasmějete. Anglický humor je anglickým humorem překvapivě díky hercům, jelikož hlavní hrdina je většinou šílenej magor a svým neotřepaným způsobem a velmi originální rozvahou dokáže onu postavu převést velice vtipně do seriálu, jako je i tento. Díky tomu stále vznikají dobré a ještě lepší britské sitcomy, které se takřka s jinými nedají prakticky srovnat. Pro mě jeden z nejlepších britských seriálů vůbec i když se v podstatě teprve rozjíždí. Po chvíli uvažování jsem musel o jeden stupeň ubrat jelikož Červenému trpaslíku se nevyrovná prakticky nic:) 9/10 Po třetí sérii za deset...10/10 (16.12.2006)

Zatím dle mého názoru nejvypilovanější dílko irského humoristy Grahama Linehana. Výborný ústřední trojlístek magorů (buranský Ir Roy, mimozemšťan Moss a potrefená husa Jen) je doplňován naprosto božským Christopherem Morrisem alias bosem Denholmem Reynholmem, jehož výstupy a interakce s ostatními členy týmu (team!) patří k tomu nejvtipnějšímu co jsem kdy na obrazovce viděl. Klasický černý/suchý humor, hora nadsázky a na začínající herce skoro neuvěřitelné výkony. První série je téměř bez chyby, druhá se bohužel tak nepovedla.... 80% (14.03.2007)

(Viděny všechny díly) Na pohřbu manžela: „Je mi líto vaší ztráty.“ – „Děkuju.“ – „Není to, jako kdybyste ztratila pero, že? Je to...je to tak o moc horší. Chtěla byste pero? Mám jedno náhradní.“ – „Ne, děkuju.“ – „Prosím, vemte si ho.“ – „Proč mi ho dáváte?“ – „Já nevím. Něco odchází, něco přichází…“. Linehanovo jméno na pozici scenáristy i režiséra mi po předchozích 2 zkušenostech slibovalo určitou kvalitu, ale že se budu tak skvěle bavit a tolik brečet smíchy, to jsem opravdu nečekal. Tolik parádních hlášek a situací v každé sérii (a že byly všechny víceméně stejně zábavné) se jen tak v seriálové tvorbě nevidí! A tak jsem si užil chvástání se bohatými pc zkušenostmi nové vedoucí IT, omluvnou večeři v dětské restauraci, oživlou Jen a popisování „jejích dnů“ v sérii 1. Hned na to mě bořily návštěvy toalet v divadle, pohřeb, upozornění na nelegální kopírování filmů a večeře u Jen doma v sérii 2. Následující řada mě bavila satirou na společenské sítě, „krabičkovým“ internetem, fingovaným manželstvím či focením „sexy“ kalendáře. A nakonec přišla série číslo 4 (moje nejoblíbenější), která si na mě připravila pouliční Odpočítávání, zamilování se do klávesáka za doprovodu Bolera, svědčení u soudu o nemístném masérově činu, požár v mořském parku nebo rozvodové řízení v posledním díle, který byl naprosto dokonalý (zejména svými křížovými výslechy, u nichž se vyřádily všechny hlavní postavy, mě nejvíc pobavil Mossův výstup, u kterého jsem se až zalykal smíchy). O bonusovém prodlouženém díle ani nelze hovořit jako o 5. řadě, šlo už „jen“ o malou rekapitulaci, rozloučení se s fanoušky, mírnou snahu o to být aktuální (ať už vizuálem nebo trendy-anonymous, virální videa atd.). O humor tu sice není nouze, ale byl to jednoznačně nejslabší díl celého seriálu a zastánci tvrzení, že končit se má v nejlepším, by se této epizodě měli raději vyhnout (protože poslední regulérní série opravdu skončila na vrcholu). A sice mi budou postavy chybět, ale tak vysoké úrovně, kterou si tvůrci nastavili, by už asi po letech znovu dosáhnout nešlo ani díky možnostem držení kroku s dobou (jak to předvádí např. Teorie velkého třesku), takže je asi lepší nechat seriál ukončený (a přestávka v tom také hraje svoji roli). Pominu-li výše zmiňovanou speciální epizodu, je to za mě jednoznačně 5* a navíc zařazení mezi moji seriálovou topku. „Šel bys se mnou a pomohl mi prokousat se touhle právnickou šaškárnou, Mossi?“ – „Raději ne. Nemám dobré zkušenosti s právním systémem.“ – „Jakto?“ – „Když mi bylo 11, rozbil jsem světlík a má matka se se mnou soudila.“ – „Soudila se?“ – „Ano. Aby mi dala lekci. Byla velmi agresivní vyšetřovatel.“ – „A to se dá? Soudit se s vlastním dítětem?“ – „Šlo o přelíčení v kuchyni. Vyrobila hlediště pro kočky.“ – „Jak to dopadlo?“ – „Vyhrála. Dodnes splácím pokutu.“ (14.03.2015)

Bylo jen otázkou času, kdy tak nosné téma, jakým je svět IT a lidí okolo něj, oplodní doba a někdo k tomu povolaný pomůže na světlo světa scénáři podobného díla. Už tu byly celovečerní filmy, teď je tu tedy aktuálně sitcom. A to ne sitcom ledajaký, nýbrž sitcom britský, tedy britcom... Už samo tohle spojení (a následný neologismus) sofistikovanému čtenáři napoví mnohé o žánrovém zasazení a stylu humoru tohoto dílka. Něco z Monty Pythonů, něco z Hotýlku, něco z Mladých v partě, něco z antikvariátu z Black Books... Inspiračních vlivů je jistě hodně, ale shodneme se určitě na tom, že britský humor má svá významná specifika:-) Stejně jako humor světa informačních technologií, tedy IT, a lidí pohybujících se v něm. Tato kombinace pak vytváří zcela specifické kouzlo, kterému jistě lehko podlehnete (,,Tady IT oddělení. Zkoušel jste to zapnout a vypnout?")... Podobné seriály: Big Bang Theory (11.09.2007)

Když přijede tetička Irma, vznikne z toho webovka dámsképroblémy.com, když dojde na stres, na který je šéf pes, je z toho boj o stresoměr a menší požár (golf), když kolega z pátého pozve celou trojku na gay muzikál, je z toho big coming-out, ... Dalo by se pokračovat dál a dál, jelikož, co minuta ve sklepení Ajťáků, to hláška a zákonitý výbuch smíchu. Velmi zábavné -realitě ne až zas tak vzdálené- vyprávění o computer freaks mě prostě nadchlo. 80%. (16.06.2008)