Po svatbě

Film s tak dobrými herci ani nemůže být v zásadě špatný, ale to neznamená, že se jedná o zbytečně natahovanou podívanou, ve které je místy osudových zvratů až přespříliš (spoiler: novomanželova nevěra je naprosto zbytečná a celá jeho postava je v rámci příběhu dost nadbytečná). Stejně tak typické atributy správné artovky, na které řada uživatelů nadává, jako kamera dívající se herci až do nosu, jsou zde dosti samoúčelné. A vzhledem k tématu se mě Po svatbě příliš emocionálně nedotklo, což považuji asi za největší mínus. Sečteno a podtrženo se jedná o docela slušný film, ale v rámci severské kinematografie jde o jeden z těch slabších kousků. (28.12.2012)

"Film patří k tomu nejlepšímu, co nám současná skandinávská kinematografie může nabídnout." A já se k tomu určitě přikláním. Základním elementem snímku, který vše drží pohromadě, není v žádném případě scénář (který je, co si budem, trošku přitažený za vlasy), nýbrž herecký tým. Vyzdvihnout musím typově přesně obsazeného Rolfa Lassgarda, který ve filmu předvede několik hereckých poloh a jeho výkon je dá se říct strhující. Na vařený nudli by mě utáhl i Mads Mikkelsen, jehož zjev volá po charakterních rolích, ale zde vystihl vyléčeného alkoholika/dobráka naprosto přesně. Film je natočen "napínavě" - nejsou tu žádné větší akce, ale kamera je neustále v pohybu, zabírá detaily a mění polohy. Celkový dojem z filmu je ale trošku rozpačitý. Scénáristé si vyhráli, ale přece jen to všechno působí trošku neuvěřitelně (což v kontrastu s civilní formou snímku příliš nepasuje). 70% (15.09.2007)

V úvodu filmu jsem byl krapet podezřívavý, zda mi snímek nenabídne citové vydírání skrz ty malé indické děti. Toho se mi sice dostalo, ale jen v malé a hlavně snesitelné míře. Pokud by si však někdo myslel, že ho s příletem hlavního hrdiny do studeného Dánska čeká odtažitá podívaná, přepočítal by se. Protože po svatbě (jak již předjímá sám název díla) totiž film teprve pořádně začíná a ty místy až drtivé emoční salvy asi nikoho chladným nenechají. Pravda, ústřední téma či zápletka nejsou zrovna moc originální, ale Susanne Bier se naštěstí obloukem vyhnula rutinnímu zpracování a zvláště z herců vymáčkla maximum. A tak s výjimkou možná až lehce překombinovaného „nálezu“ Anny po jejím návratu domů byl film sice několikrát na hraně, avšak pokaždé to ustál a nabídl člověku po citové stránce opravdu strhující a přitom dost přirozeně působící podívanou (já osobně si nejvíc užil setkání v hotelovém pokoji). Dojezd je pak znovu podobně jako začátek trochu slabší, nicméně ty poctivé 4* snímku moc rád dám. (09.09.2015)

Nevadí mi občasný patos, neberu přílišnou melodramatičnost. Po svatbě nevydírá, Po svatbě nabízí hutné drama s nefalšovanými emocemi. A ukazuje, co tolik chybí naší kinematografii – realističnost. Dánská filmařka Susanne Bier (ještě nikdy mě po filmové stránce nezklamala) se i tentokrát hlásí k tradici severské filmové školy. Opět si osahává desatero prohlášení Dogma 95, nenechává se jím ale svázat a bere si jen to, co skutečně pomůže příběhu. Ten se dá odvyprávět v několika větách. Jacob jen těžce nachází své místo pod Sluncem, smysl života mu naplno ukazuje až sirotčinec kdesi v Indii. Jenže svůj boj o hladové krky pomalu ale jistě prohrává a aby se z jeho dětí nestaly žebráci v nebezpečných ulicích, musí z rodného Dánska získat prostředky na svůj nový projekt. Potencionálním mecenášem se stane Jørgen, který lopatou přehazuje miliony a zrovna očekává svatbu své jediné dcery. Tam podle něj Jacob nesmí chybět.. Po svatbě lehce připomene jiné dánské drama Rodinná oslava, i tam se schází velká rodina, i tam se razantně změnilo několik lidských osudů. Bier vtáhne do děje, ale odmítá naznačovat, kam se bude děj ubírat. Dle mého jí jde hra s divákem znamenitě, lepší je předem nic nečíst, protože leckteré recenze zbytečně poodkrývají až příliš. Události velmi brzy začnou dávat logiku, z které mrazí. Svatba se tak stane katalyzátorem následujících událostí, ve kterém hrají první housle lidské reakce. Režisérka nesoudí, nemoralizuje, její postavy dýchají autenticitou, herci zase pro film. V silných momentech se mnohdy nedočkáme jediného slova, postavy hrají jen prostřednictvím pohledů a mimiky. Právě herecký koncert ústřední dvojice (Mads Mikkelsen a Rolf Lassgård) je úchvatný. Mikkelsen je přesně tím typem herce, který zaujme, i když by si měnil třeba jen košili nebo čistil zuby. Po prvních desítkách minut jsem nečekal, že fláknu trochu nadhodnocených pět hvězd (s kterými nadmíru šetřím), ale nyní jsem za to rád. I za to, že celou délku diváka provází naprosto trefná hudba islandské formace Sigur Rós. Prostě tenhle šálek byl připravený v hodně kvalitním kávovaru. A to kafe zrovna moc nepiju.. 90%.. A těším se na Lepší svět (Hævnen / In a Better World).. (11.01.2011)

Moje prvé zoznámenie sa s režisérkou Susanne Bier. Verdikt? Výborne zrežírovaná a napísaná dráma. Tá je postavená na hereckých výkonoch. Tam bezpochyby kraľuje ústredná trojica MIkkelsen, Lassgard a Knudsen. Priznám sa, že keď som film dopozeral, tak mi zostalo tak trocha smutno s toho, že film prezentoval toľko dejových zvratov, že som prestal byť od polovice filmu prekvapený čímkoľvek novým. Potom som, ale nad tým trocha rozmýšľal. A prišiel som na možnú variáciu príbehu. Objavil som ju a potom som sa ju pokúsil aplikovať na príbeh. Aj keď nám ju režisérka nikdy úplne nepotvrdila, jej prijatím, by pre mňa film nabral na hodnote. Jednak kvôli tomu, že by zavádzanie a podávanie informácií tak malo opodstatnenie ( tým myslím dejové zvraty), ale jednak by to dopomohlo k tomu, že film by bol pre pozorného diváka intelektuálne formálnou a príbehovou lahôdkou. A tá variácia spočíva v tom, že Jorgen to mal celé naplánované od začiatku. Ak je to tak, tak je to naozaj film aký nemá obdoby. Pre mňa rozhodne zaujímavé, aj keď osobne si myslím, že pôsobivejší a menej komplikovanejší bol Vitenbergov Hon. A aj ma zasiahol podstatne silnejšie. (28.09.2013)