Jedné noci v jednom městě

Jedné noci v jednom městě není pro každého a na zdejším hodnocení je to znát. Neřekl bych, že jediná povedená povídka je o Ploutvičkovi a Větvičkovi, každá má něco do sebe... i když ano, právě tahle zmíněná má vůbec nejjasnější a nejpochopitelnější scénář. Také se ale od zbytku filmu velice odlišuje, že by její zařazení uprostřed měl být takový oddech od jinak všudypřítomného šílenství a podivnosti? Úvodní povídka Ulity se mi líbila pravděpodobně nejvíc, i když je škoda, že nebyly některé "ulity" více rozpracované. Nejvíc si autor pohrál pravděpodobně s pánem který vlastnil soukromé krematorium... tato část mi mimochodem velice připomínala Spalovače mrtvol. Zbytek je spíše takový nástin příběhů a nechť si divák domyslí sám, tedy snad až na "myslivce". Dále přichází výše zmíněná povídka o Ploutvičkovi a Větvičkovi, která je taktéž velice povedená a nejvíce vtipná, spíše pohádková. Je zde spousta chytrých detailů, jako květináče a zalévání. Ale to nejen v této povídce, ono jich není málo ve filmu samotném. Závěrečná povídka stejného jména, jako film se mi zdá být nejslabší, ale rozhodně ne špatná. Tady se mi nejvíce líbilo "ucho", i když bylo jasné jak to asi dopadne. Atmosféra všech příběhů je opravdu hutná a loutky dokonalé! 70% (03.06.2015)

Dvě hvězdičky dávám jen za vynikající povídku o Ploutvičkovi a Větvičkovi, která ve mně vyvolala vzpomínky na milovanou dětskou knihu Kvak a Žbluňk jsou kamarádi. Zbytek filmu je ale jen nesourodá směska podivných nápadů, které postrádají pointy a prostě jen tak nějak plynou... Bytostně nemám rád filmy, u kterých VŮBEC nemusím přemýšlet a které skrývají zoufalou nepromyšlenost za bizarnost a extravaganci. Jedné noci v jednom městě je pro mě prostě jen pozérská záležitost s rozloženým formálním systémem. (25.01.2007)

Ten film má mnoho kladů. Výbornou animaci, kulisy, provedení masek a výpravu, dá-li se tento pojem použít v animovaném filmu. Skvělá hudba. Trochu jsem se bál toho "horroru", ale hned úvodní "příběh" s hmyzím cirkusem mě přesvědčil o tom, že i tohle tu bude (je to docela psycho) a následující mysteriózní atmosféra byla taky v pohodě. Ten film má však jeden dost velký a podstatný zápor, který může všechno výše zmíněné převálcovat. NIkdy nebude fungovat takhle v jednom kuse. Při hodinové projekci je to prostě utrpení. Občas je to totiž opravdu jen snůška náhlých a ne zcela propracovaných nápadů, které by třeba výtečně fungovali a působili jako krátké štěky. Rozkouskovat to, byla by to paráda. Protože některé příběhy a sekvence filmu jsou dost nudné. Občas jsem měl problém udržet oči otevřené. Zde toilk opěvovaný příběh Větvičky a Ploutvičky mi přišel nesnesitelný a dost nudný. Naopak, již zmíněné hmyzí zrcadlo, zvířecí kremační pracovník, přišité ucho nebo džin, mi přišly docela dobré a vidět je postupně jako samostatné celky a ne jako jeden plácající se hodinový paskvil, možná bych šel s hodnocením i výše. (09.10.2012)

Obávám se, že Douglas má pravdu. Je paradoxní, že zrovna výborná a nápady nacpaná povídka Větvička a Ploutvička (o vývoji přátelství stromu a kapra v průběhu jednoho roku) vůbec nezapadá do zbytku filmu, kterému by jistě - pokud ne rovnou scénarista - prospěl kvalifikovaný dramaturg. Nejde ani tak o to, že jednotlivé povídky spolu vzájemně nesouvisí (proč by musely?), ale že tyto povídky nedrží pohromadě ani samy o sobě - vypadají jen jako studentské cvičení či náčrtky na nějaký skutečný, vypointovaný a strukturu mající film. - A "povídka" Zastavený čas je vyloženě trapná. (27.01.2007)

ULITY : ...aneb, každý má svou úchylku a i mravenec může být užitečný v mnoha směrech. VĚTVIČKA A PLOUTVIČKA : ....aneb, když panáka, tak do obou květináčů. I strom má své noční můry. Velice dojemný příběh o přátelství. JEDNÉ NOCI V JEDNOM MĚSTĚ : Tak nevím, co bylo víc psycho, zda ta harmonika nebo děj příběhu kolem "operace ucho". Temný příběh. ZASTAVENÝ ČAS : Vždy jsem chtěl zemřít v hospodě, ale v kavárně nikdy, to by byla moje smrt. DŽIN : ...aneb, jaké přání si přát, než vám chlast zatemní mysl. Zde zazní první slovo tohoto příběhu : PĚKNÝ, jako reakce na velký prsa. Celkově jsou to spíše ponuré povídky, které vyvolají smutek než smích, ale když překonáme pohled na podivně vyřezávané postavy, je to vcelku pěkný film. (02.01.2010)